K.k. Bataillon

Jakub · Zaslal: 2007-06-06, 17:00 Předmět: K.k. Bataillon

Gutten Tag,

několik úvodních dotazů na vzdělané pány císařsko-královské důstojníky, poddůstojníky a vojáky, případně markytánky:

1) které předpisy o výcviku a manévrech pěchoty jsou pro k.k. armádu v letech 1792-1815 relevantní?
2) které z nich máte (máme) k dispozici v němčině a které v češtině?
3) jaké je základní taktické členění rakouského batalionu?
4) jak nejlépe toto členění převést do podmínek re-enactmentu s ohledem na naše nízké početní stavy?

J.

Jakub · Zaslal: 2007-06-07, 11:09 Předmět:

Ehm. Tedy pokračuji.

ad 1 a 2) Exercir-Reglement für die K.k. Infanterie, 1807, je patrně to, co přeložila Leona Lange; a před tím reglement z roku 1769, který podle všeho k přímé dispozici není (tj. nikdo ho nemáte, museli byste do knihoven)

ad 3)

mám vlastně jen Nafzigera, což je dost zmatená věc, a pány Tupého a Sáčka ze sborníku 2004, což zmatené tak moc není Laugh

Takže budu rád za upřesnění opřené o citaci primárních pramenů...

Batalion se v roce 1805 má dělit na pravý a levý divizion, každý divizion čítá dvě setniny (taktické označení "půldivizion"), každá setnina dvě půlsetniny a každá půlsetnina dvě čety, tj. divizion má osm čet, půldivizion čtyři.

Abychom si to srovnali s Francií, tam máme osm pelotonů v batalionu, šestnáct sekcí, čtyři divize (diviziony). Takže rakouský divizion je francouzský půlbatalion, rakouský půldivizion je francouzská divize, rakouská půlsetnina je francouzský peloton, a konečně zug je francouzská sekce.

Ve francouzském batalionu máme 8 kapitánů - šéfů pelotonu a současně šéfů prvních sekcí, a 8 poručíků, šéfů 2. sekcí. Kapitáni pravých pelotonů každé divize jsou šéfy svých divizí.

Jistě i každý rakouský zug, každá půlsetnina a každý půldivizion musí mít svého "šéfa" či velitele (francouzské slovo "chef" zde značí více mechanického "velitele", tedy takového, který vyslovuje povely a odpovídá za jejich provedení, slovo "commandant" pak označuje někoho, kdo určuje manévr a pohyb z hlediska taktiky, dle vlastního úsudku, více či méně nezávisle na vyšším stupni velení... kapitán je tedy chef de peloton, protože nemůže rozhodnout nic a jeho úkolem je hýbat svým pelotonem tak, jak vyžaduje formace a pohyb batalionu, což dává, věřím, smysl)

Pokud čtu dobře, rakouský batalion, jehož členění jsem popsal výše, disponuje 4 setninami, tj. čtyřmi Hauptmanny či Capitänlieutenanty, a čtyřmi nadporučíky, což by bylo osm "prvotřídních" důstojníků. Dále tu jsou čtyři podporučíci. Celkově tedy o dobrou polovinu méně důstojníků než ve francouzském batalionu (dostatečný encadrement je přitom z hlediska plynulého a pružného fungování jednotky zásadní věc, nechci rýpat, ale některé věci to může vysvětlovat Laugh

)

Běžní poddůstoníci jsou v setnině čtyři, kaprálové, což musí být obdoba francouzských seržantů (rakouský kaprál má ale na starosti více vojáků a k dispozici pravděpodobně jednoho vicekaprála, zatímco francouzský seržant má méně vojáků a dva kaprály pro svá dvě družstva. Navíc je tu feldwebel, který se staví do prvního řadu, francouzský seržant-major stojí za svým pelotonem.

Bitevní sestavu rakouského půldivizionu mám jen v tom Nafzigerovi.

- Setník stojí na pravém křídle prvního řadu půldivizionu, jehož je nepochybně "šéfem", a současně šéfem pravé půlsetniny a pravé čety
- Nadporučík stojí na levém křídle prvního řadu, typuji, že je šéfem levé půlsetniny a třetí čety (či snad levé?)
- Podporučík stojí za středem půldivizionu a evidenteně nemá, podobně jako francouzský podporučík, žádné velení.

- máme dvě půlsetniny, na křídlech prvního a třetího řadu je jistě třeba mít kádry, dvě místa jsou obsazena oficíry, zbytek musí obsatat feldwebel a kaprálové + pravděpodobně jeden vicekaprál, nějak se mi nedostává kádrů pro čety a už vůbec zbývá velice málo lidí pro to, čemu ve Francii říkáme "rang des serre-files", řad šikovatelů, tedy důstojníků a poddůstojníků stojících za formací a dohlížejících na pořádek a provádění povelů.

V základních rysech by to mohlo odpovídat realitě, opravte mě.

Otázka zní: kdo je šéfem druhé a čtvrté (či třetí) čety? Anebo se po četách nemanévruje? Odpovídalo by to Nafzigerovým malůvkám, který ukazuje jen kolonu po půlsetnině, což by odpovídalo francouzské koloně po pelotonech. Nechce se mi ale věřit, že by rakouský batalion nebyl sto pochodovat v užší a delší formaci, což se samozřejmě hodí pro přesuny po cestách. Podle toho, co je k dispozici, musí pravděpodobně tyto čety přebírat kaprálové, nebo snad podporučík a feldwebel?

Další otázka zní, kde je zařazený prapor a jak vypadá jeho stráž?

---

Pokud jde o re-enactment, francouzský batalion o osmi pelotonech a šestnácti sekcích redukujeme do tří-čtyř pelotonů a šesti-osmi sekcí. V každém pelotonu potřebujeme 4 kádry, šéfa pelotonu, šéfa 2. sekce, levého krajníka a zastupujícího poddůstojníka, který je pravým krajníkem.

Tomuto by odpovídal rakouský batalion zvící jednoho divizionu, nebo jednoho půldivizionu a liché půlsetniny, tj. šest-osm čet.

Pro každou půlsetninu (francouzský peloton) by bylo třeba mít 1 šéfa (u pravé půlsetniny stojí na pravém křídle, u levé na levém, na rozdíl od nás, kde to je všude stejné), a dále nepochybně nějakého šéfa druhého zugu, a pro půlsetninu a druhý zug také krajníka, přičemž krajník je v našem pojetí poddůstojník, který fyzicky vede pochod podjednotky kolony, vojáci se mu přizpůsobují dotykem lokte na jeho straně... předpokládám, že tento systém bude i v rakouské armádě stejný, jeho smyslem je schopnost batalionu rozloženého po libovolných podjednotkách doprava do kolony okamžitě a přesně zformovat do bitevní sestavy (linie) opačným pohybem.

A včil mudrujte taky trochu vy.

J.

Ciki · Zaslal: 2007-06-08, 09:12 Předmět:

ja by som sa tak rad pridal k tejto debate....ale vdaka Obliehaniu Bratislavy zatial nemam cas.....tak sorry. Volne chvilky pri kave travim citanim diskusii a niekedy sa moc dobre bavim......takze tak za mesiac sa tu pustim s tebou do debatky.....slubujem Yes

bot to tema nanajvys potrebna!!!!

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 09:16 Předmět:

Nečti diskuse pro pobavení a raději tedy piš něco sem Laugh

Příspěvky už slíbili oba výše zmínění pánové, snad už i něco smolí, však ono se to, alespoň v této teoretické rovině, pohne...

J.

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 13:42 Předmět:

EDIT: BERTE TYTO A NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVKY JAKO PRACOVNÍ ÚVAHY, POŘÁD ČEKÁM, AŽ NĚKDO S PŘEDPISEM V RUCE VYMAŽE OTAZNÍKY...

Zkusil jsem udělat takové srovnání, je to takový návrh, jak by mohl vypadat rakouský půldivizion re-enactmentu. Vycházím z pravděpodobně oprávněného předpokladu, že základní principy manévrů byly stejné, tj. že kolona s pravým křídlem v čele pochodovala podle krajníků umístěných na levém křídle podjednotek, že bylo možné kolonu zformovat rozkladem (tj. obratem na místě o 90°, je-li to doprava, je v čele první podjednotka, tedy pravé křídlo, a naopak), a to po divizionech, půldivizionech, půlsetninách (neříkalo se jim náhodou "peloton" podobně jako setnina byla takticky půldivizion? vsadil bych se, že něco podobného to bude) i četách, že bylo možné svinout se do kolony bočním pochodem podjednotek, které se tak nasunuly za či před určenou podjednotku, která zůstala stát na místě (to není francouzský ale pruský "vynález"), atd.

Pro srovnání a přehlednost ještě jednou:

Rakouský batalion = francouzský batalion
Rakouský půlbatalion = francouzský půlbatalion
Rakouský divizion (2 půldiviziony) = dvě francouzské divize (4 pelotony)
Rakouský půldivizion (2 půlsetniny, 4 čety) = francouzská divize (2 pelotony, 4 sekce)
Rakouská půlsetnina (2 čety) = francouzský peloton (2 sekce)
Rakousá četa = francouzská sekce

obrázek v plné velikosti:

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 14:20 Předmět:

Pro představu, co to tady mluvím o krajnících a jejich postavení, koukněte na animace francouzské školy batalionu :

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 16:05 Předmět:

Sem slepec... schéma z Nafzigera naznačuje, jak to s těmi funkcemi bude.

Zástup Feldwebela je stejný jako zástup Hauptmanna i Oberlieutenanta, totiž ve druhém řadu nikdo nestojí, až ve třetím je kaprál. Totéž platí pro pravé křídlo třetí čety, ale v prvním řadu je taky kaprál. Takže by to vlastně bylo šest zástupů vojáků v každé četě jako základ, zprava a zleva každé půlsetniny pak jeden zástup kádrů. Voják ve druhém řadu podle toho schématu chybí taky uprostřed půlsetniny, na vnitřním křídle každé čety, v prvním řadu je tu taky kaprál či vicekaprál.

Tím pádem by šéfel druhé čety mohl být opravdu Feldwebel a jejím krajníkem kaprál za ním, šéfem třetí čety buď podporučík, nebo ten kaprál z pravého křídla jejího prvního řadu, a krajníkem pak ten kaprál ze třetího (u nás druhého) řadu. Otázka by byla, jestli je krajníkem pravé půlsetniny feldwebel, a kaprál za ním se stahuje za levé křídlo půlsetniny (aby neblokoval následujícímu krajníkovi výhled na feldwebela), nebo jestli je krajníkem ten kaprál a staví se vedle feldwebela, což bych ale pochyboval, protože u následující levé půlsetniny by to nešlo, panžto tam jde obrlajtnant před svou podjednotku, byl by tam rozdíl jednoho zástupu, leda by byl krajníkem nějaký další kaprál.

Ale dost spekulací, laskavě to najděte v tom předpisu, nebo vás ztluču poddůstojnickou holí

J.

PS pro jistotu umělá schémátka

H = hauptman, O = obrlajtnant, C = kaprál, U = untrlajtnant, F = feldvébl, = = vojáček, tečka = prázdný prostor

Půldivizion:

O======KK======KF======KK======H
K==============KK==============K

...K...........K................U............................K (podle toho Nafzigera)

Kolona po půlsetninách, varianta 1 (krajníkem feldwebel)

................H
F======KK======K
.==============.

..K.........................K (ten levý stál za feldwebelem)

................O
K======KK======K
.==============K (nestahuje se náhodou taky?)

...K...........K..............U

varianta 2 (krajníkem kaprál za feldwebelem)

..................H
KF======KK======K
...==============.

................................K

..................O
KK======KK======K
...==============K (nestahuje se náhodou taky?)

..................K..............U

Osobně bych hlasoval pro variantu dvě, a to proto, že feldwebel je součástí prvního řadu svého půldivizionu, a tedy by byl pivotem obratu při opětném formování do bitevní sestavy. Kdyby byl krajníkem, pivotem by byl voják vedle něho, což by působilo problém při vyrovnání batalionu po jeho zformování doleva do bitevní sestavy. Těžko říct, jestli mi někdo rozumíte, ale je to tak. Chcete to vysvětlit? Tak já to zkusím:

Při rozkladu obratem o 90° doprava po půlsetninách je pivotem obratu pravý voják prvního řadu, ten který stojí vedle Hauptmanna u pravé a ten vedle kaprála u levé půlsetniny. Podle francouzského předpisu by provedl vpravo v bok, ale to není podstatné - prostě kolem něho se to otočí a jeho pozice určuje pozici prvního řadu podjednotky v koloně.

Jakmile máme takto zformovanou kolonu, můžeme ji opačným pohybem, tj. obratem na místě o 90° všech podjednotek, zformovat do bitevní sestavy, do linie, a to doleva. Pivotem v tomto případě není krajník stojící na levém křídle, ale voják napravo od něj, krajnící se nehýbají, linie krajníků zůstane zachována a pomáhá následnému vyrovnání batalionu. Pokud by krajníkem pravé půlsetniny byl feldwebel, tím, že by zůstal na linii krajníků, by v batalionu na místě, které ma v bitevní sestavě zaujmout, zůstala mezera, a protože krajníci se, alespoň podle francouzského předpisu, a z dobrého důvodu, vracejí na své místo až po vyrovnání celku, toto vyrovnání by buď nemohlo proběhnout, nebo by tu mezeru zrušilo - a feldwebel by se neměl kam vrátit. Pokud ale bude krajníkem někdo, jehož místo v bitevní sestavě není v prvním řadu, a feldwebel bude jen pivotem, pak tento problém není, žádná mezera nezvniká a vyrovnání je možné. Po jeho skončení jen feldwebel, a poddůstojníci v obdobné pozici u jiných půlsetnint, nechají projít krajníky na jejich místa do třetího řadu či za formaci úplně, tam už není pohyb feldwebela problém, protože zbytek batalionu je vyrovnaný.

Na? Gutt? Nein? Merde...

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 19:28 Předmět:

Udělal jsem trochu lepší obrázky a pomocí nich snad půjde lépe poznat, o co tu jde. Pro srovnání - francouzská divize formující se rozkladem doprava do kolony po pelotonech a následně se forumující doleva do bitevní sestavy. Třetí obrázek je rozklad po sekcích.

1 = šéf pelotonu
2 = šéf 2. sekce
3 = zastupující poddůstojník
4 = levý krajník

Při inverzi, to převráceném postupu, rozkladu doleva, by šipka naznačující linii krajníků vedla přirozeně na druhou stranu přes zastupující poddůstojníky v roli pravých krajníků.

Podobné rakouské obrázky určitě lépe než tuna textu ozřejmí, jak to asi má fungovat tam.

J.

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 21:35 Předmět:

Pokus... opravte mě:

1 = Hauptmann
2 = Oberlieutenant
3 = Unterlieutenant
4 = Fähnrich (kterého jsem prý, spolu s panem Nafzigerem, opomněl, což by činilo mou poznámku o kádrech bezpředmětnou a řešilo zřejmě i otázku šéfa 2. a 3. čety)
5 = Feldwebel
6 = kaprál za Hautpmannem
7 = kaprál za Oberlieutenantem

Rozklad po půlsetninách:

(plná velikost

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 21:53 Předmět:

A k tomu tedy analogický rozklad po četách... číslo 8 je kaprál z pravého křídla prvního řadu levé půlsetniny, plní roli krajníka 3. čety:

(plná velikost

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 22:29 Předmět:

Jistě jste si všimli malé drobnosti mezi 2. a 3. francouzskou sekcí i 2. a 3. rakouskou četou, tou drobností je rozchod větší o jeden zástup (v rakouském případě dokonce o dva), a to o zástup šéfa pelotonu (krajníka 3. čety a feldwebela).

Krajník by měl tento rozchod udržet, což je v praxi obtížné, a to zejména je-li taková kolona zformována ne rozkladem na místě, ale za pochodu (viz

Jakub · Zaslal: 2007-06-08, 23:05 Předmět:

Poslední bádání přináší nečekané objevy a rádi se s vámi o ně dělíme v přímém přenosu... každý půldivizion rakouského batalionu má jinak postavené důstojníky, záleží na jeho pořadí v batalionu... ten systém je tak dokonale složitý, že se z toho slabým povahám může tajit dech.

Dva důstojníci stojící za půldivizionem jsou více na středu, jeden za levým křídlem 2. čety, jeden za pravým křídlem 3. čety (ale i to číslování čet je různé, v rámci divizionu se sbíhá ke středu, pro nás z Francie je to něco neuvěřitelného).

Podle těch původních schémat, o něž tato tvrzení opírám, se ale ty výše zmíněné principy, až tedy na rozestavení důstojníků a číslování čet, zdají být v pořádku. V re-enactmentu bude asi celkem jedno, kdo byl původně hauptmann a kdo jen praporčík, protože u nás (pardon, u vás) to bude tu kaprál, tu vicekaprál, tu prostý vojín, podobně jako u nás. V zásadě jde o lidi, kteří jezdí pravidelně na akce, že, ale není možné jim všem rozdat důstojnické hodnosti, a zároveň není možné důstojníky, kteří na akce nejezdí, nechat velet v rámci batalionu, pokud nejsou odborně na výši. Jde o nutný kompromis... přesto ale bude třeba v tom spatřit systém a jeho smysl, protože důležité je, jak se hauptmann, velitel levého půldivizionu prvního divizionu, který stojí za levým křídlem 3. čety (což na tom výše vymalovaném schématu odpovídá postavení za levým křídlem 2. čety a tedy pozici podporučíka, kdyby ten byl více vlevo), dostane do čela svého půldivisionu v koloně a kam odejde podporučík, který je na pravém křídle prvního řadu tohoto půldivizionu. Jde vám z toho hlava kolem? Mně teda jo. Těším se na to, až mi někdo objasní smysl těchto komplikací... možná to je dědictví doby, kdy byli hauptmanni majiteli rot a kdy panovala mezi nimi, hauptmanny i setninami, nějaká přísně dodržovaná hierarchie? (vlastně mě napadá, nevlastnili, doufám, rakouští setníci své setniny v době, o níž mluvíme, že ne? Ve Francii toto skončilo těsně po sedmileté válce)

J.

Mara · Zaslal: 2007-06-10, 16:20 Předmět:

Zdravím pánové.

Vzhledem k mému pracovnímu vytížení jsem nemohl dříve zareagovat na "výzvu" Jakuba Samka. Snad bude ještě čas to napravit. Přiznám se, že jsem nečetl všechny Jakubovy články a to z důvodu, že bych na všechno hned neodpověděl. Proto jsem se rozhodl, že budu přidávat komentář postupně k jednotlivým příspěvkům.

K příspěvku ze dne 7.6.2007
- začnu od reglemánu 1769. Osobně jej nemám a nevím o nikom, že by jej vlastnil přeložený do češtiny. Rád bych se do něj podíval a to jen ze zvědavosti a rád bych porovnal některé věci s reglemány 1806 a 1807! Reglemán 1769 není pro nás tak "důležitý", sloužil by jenom k upřesnění několika věcí, které chybí v reglemánech 1806 a 1807. O těchto věcech bude ještě řeč. Poslední dva jmenované - reglemán 1806 se týká výhradně výcviku jednotlivého vojáka, který plynule pokračuje zařazením do jedné řady a poté do základního pododdílu setniny čety. U francouzů je to škola vojáka. Snad se nemýlím. Reglemán 1807 se již zabývá celým plukem, kde je jasně popsáno jeho základní postavení, rozdělení a struktura, včetně postavení důstojníků a poddůstojníků atd atd. Celý je poté zaměřen na výcvik jak celého pluku - tím myslím změny tvaru atd. tak jednoho Batalionu. Týká se to pouze pěchoty!

K té struktuře. Pluk se skládal ze tří Batalionů a dvou granátnických setnin. Číslovány byly z prava do leva tedy 1 Batalion, 2 Batalion a 3 Batalion. Granátnické setniny byly očíslovány 1 granátnická setnina, tato stála na pravém křídle 1 Batalionu a 2 granátnická setnina, která stála na levém křídle 3 Batalionu. Dále první dva Bataliony se skládaly ze tří Divisionů a třetí Batalion ze dvou Divisionů. Každý Division se skládal ze dvou setnin, tudíž první dva Bataliony měly každý po šesti setninách, ale třetí Batalion měl po čtyřech setninách. Samozřejmě, že všechny setniny byly očíslované v rámci celého pluku v jeho základním postavení od prava do leva tedy čísly 1 až 16.

Setnina jako taková se dělila na dvě poloviční setniny a každá tato poloviční setnina na dvě čety. Tedy jedna setnina měla 4 čety. V rámci Divisionu byly tyto čety očíslovány z křídel ke středu čísly 1 až 4, ale upozorňuji pouze v rámci Divisionu!

Zapoměl jsem ještě na jednu podstatnou věc. Tak jak jsou číslovány Bataliony, setniny a čety byly samozřejmě očíslovány i Divisiony. V základním postavení pluku byly Divisiony číslovány z prava do leva čísly od 1 až 8. Při vypochodování byly nazývány pravé a levé Divisiony a středové Divisiony.

Ještě poslední věc - Podle tohoto pevně stanového zařazení mají setniny v Batalionech zůstávat stále neměnné a dále, že pravé a levé křídelní setniny prvního a druhého Batalionu, tak jako pravé křídelní setniny třetího Batalionu, jsou určeny pro kapitány-poručíky. Všechny setniny uvádějí jména svých setníků nebo kapitánů-poručíků.
Snad jsem to napsal srozumitelně.

Pokud se chceme dále bavit o struktuře, změnách tvaru, umístění šarží navrhl bych jedno pravidlo. Budeme vycházet ze struktury třeba prvního Batalionu.

Uvažoval jsem jak nejlépe napsat rozmístění jednotlivých šarží a uvést si alespoň jejich význam, ale bylo by to strašně dlouhé a nevím, jestli by to splnilo účel.

V článku je uvedena bitevní sestava půldivisionu. Půldivision je vlastně setnina (kompanie). Její struktura je dána včetně rozmístění šarží. U každé čety stojí tři kaprálové s jedním důstojníkem, a u polovičních setnin u každého oddílu 6 kaprálů se 2 důstojníky. Uvedu příklad na střelbě (v rámci jednoho Divisionu) po četách a po polovičních setninách (dvě čety). Při střelbě po četách i polovičních setninách se střílelo v rámci Divisionu od křídel do středu. První kdo vystřelil byla pravá křídelní četa pod velením kapitán-poručíka (setníka). Hned po ní vystěřelila levá křídelní četa pod velením nadporučíka, kdy střelba probíhala ke středu, kdy jednotlivým četám veleli ke střelbě kaprálové, feldweblové a ve středu po té podporučíci. Střelba po polovičních setninách (dvě čety) opět stejný stejný systém. První vystřelily dvě v pravo umístěné čety pod velením kapitán-poručíka, hned poté dvě vlevo umístěné čety pod velením nadporučíka a poslední čety pod velením dvou podporučíků.

Co se týče podle francouzů "rang des serre-files" je odpověď tato. Sice máš před sebou základní bitevní sestavu půldivisionu, ale rakouská armáda nerozlišovala bitevní nebo jinou sestavu. Sestava a rozmístění šarží byla stejná a neměnila se! Pokud se nepochodovalo nebo nestřílelo. Při střelbě zůstavali na svých místech jen velící daným oddílům, zbytek šarží a to jen kaprálové odcházely za třetí řady odkud dohlíželi na pořádek a správné provádění povelů! To znamená, že pokud si je všechny postavíš za třetí řadu vznikne ti Vaše francouzské "rang des serre-files".
Při pochodování nebo změnách tvaru samozřejmě, že byl daný pohyb šarží, ale doufám, že tato odpověď je dostačující.

Když budu dál odpovídat tak hned uvedu, že se manévrovalo jak s četami, tak s polovičními setninami, půl divisiony a celými divisiony. Hovořím o změnách tvaru apod. v rámci Batalionu. Samozřejmě, že rakouská armáda dokázala pochodovat jak píšeš v užší a delší formaci. Vše se zachovalo (základní postavení) jen udělali vpravo nebo vlevo vbok a pochodovali. Během pochodu se nijak nepředávaly ani nevyslovovaly povely, ale velící důstojník ve předu dával znamení směru pochodu.

Další Tvá otázka kde je zařazen prapor a jak vypadá jeho stráž? Prapor byl vždy zařazen ve středu Batalionu ve středovém Divisionu mezi dvěma podporučíky. A jeho stráž? Není zcela jasné v jaké síle byla stráž praporu. V reglemánu 1807 se o ní hovoří jen zřídka a neúplně. Stráž, ale můžeme považovat za minimálně dvě čety vpravo a vlevo stojící u praporu. Nevím to zcela jistě a budu rád, pokud mě někdo opraví a uvede právnou odpověď.

Doufám, že jako stručná odpověď to stačí.

Přeji pěkný zbytek víkendu!

S pozdravem Mara

Jakub · Zaslal: 2007-06-10, 21:45 Předmět:

Ahoj, už jsem se začínal bát, že to zajímá jen mě Laugh

Je toho hodně k probírání, zatím snad jen drobné technické upřesnění:

Jakub · Zaslal: 2007-06-11, 08:50 Předmět: