K.k. Infanterie - taktika

Jakub · Zaslal: 2007-07-02, 22:39 Předmět: K.k. Infanterie - taktika

Sem bych přenesl diskusi o "statičnosti" rakouské pěchoty z tématu o akci v Bratislavě, v čem by měla spočívat a jestli je nějaká taková "statičnost" žádoucí v re-enactmentu.

Dáme dohromady nějaké základní charakteristiky rakouské pěchoty pro různá období, která nás zajímají, nejlépe formou citací dostupných (a lépe méně dostupných) pramenů? Ideálně pak taky citace z předpisu (předpisů), které by nějakou podobnou vlastnost (tedy jakousi těžkopádnost, pomalost, nedostatečnou škálu manévrů) dokládaly?

Zkusím pohledat ve francouzských pramenech nějaké hodnocení úrovně pěchoty nepřítele, případně srovnání fr. a rak. pěchoty. Obecně si ale myslím, že žádná pěchota čistě technicky nezaostávala výrazně za pěchotou jinou (zejména v pozdějším období, tj. po zkušenostech revolučních válek), a že rozdíly spočívaly především v hlavách vyšších důstojníků a zdaleka především generálů. Pokud jde o tažení roku 1809, tam už bych o nějaké taktické převaze francouzské pěchoty z hlediska nasazovaných manévrů opravdu pochyboval. Podobně jako bitvu u Waterloo nevyhrál britský dvouřad nebo bitská karé, bitvu u Slavkova nevyhrála nějaká francouzská útočná kolona a bitvu u Wagramu teprve ne.

A z tohoto důvodu bych viděl jako těžko v podmínkách re-enactmentu znázornitelnou jakoukoli "statičnost", zejména ne formou toho, že jednotka zůstane pod palbou stát na místě jako jeden muž a po čase se třeba dokonce vydá na bodákové dobrodružství a po minutce-dvou legračního přetlačování se otočí a spořádaně se stáhne do výchozí pozice, kde se otočí opět čelem vpřed a zůstane stát. "Statičnost" bych viděl jako do praxe akcí nanejvýš "uveditelnou" (existuje takové slovo?) jako přednost pohybu v bitevní sestavě (rozvinutého batalionu/ů) před kolonou... ale to by bylo třeba rozvést na základě pramenů...

J.

Jakub · Zaslal: 2007-07-03, 12:27 Předmět:

Nafziger (Imperial Bayonets, s. 97): podle Wagnera (Von Austerlitz bis Königgratz, Osterreichische Kampftaktic im Spiegel des Reglements 1805-1814) je prý rozdíl mezi 1769 a 1807 pouze v otázkách nasazení tirajérů a massen. Nafziger tedy říká, že kdo zná 1807, zná výcvik a manévry k.k. infanterie v letech 1792-1815.

Já osobně o tom teda strašně moc pochybuju, protože podívám-li se na rozdíl mezi fr. ordonancí 1776 a předpisem 1791, rozdíly jsou sice nepříliš významné, ale jsou, a to oba předpisy dělí jen 15 let, a kdybych se chtěl dívat do 60. let, byly by zásadní. Ostatně Nafziger si sám protiřečí, protože v úvodu své knihy píše o tom, kterak k.k. pěchota za pochodu obracela na pevném pivotovi a "by 1807" začala užívat pivota pohyblivého. Tato věc je přitom pro pohyb v koloně zásadní, je to drobnost v detailu provedení, ale má obrovský význam pro celý systém manévrů - umožňuje plynulý a rychlejší pohyb v koloně, což pochopitelně vede k větší užitečnosti kolony coby bitevní formace (nemusí jít rovnou o útočnou formaci). Jednou z nejdůležitějších otázek, na než je třeba si jednozančně odpovědět, je, kdy byl v rakouské pěchotě zaveden obrat na pohyblivém pivotovi. Tipuju, že v roce 1769 to nebylo (ve Francii to bylo právě 1769, ale jen pro lehké jednotky), a vím, že předpis 1807 to již obsahuje. Nechce se mi věřit, že by taková věc, ve Francii užívaná od poloviny 70. let a ověřená v Americe (např.), unikla rakouské pozornosti, a že by rakouské kolony přestaly při změně směru "drkotat" až po 15leté zkušenosti z bojů s Francouzi. Ač by nebyl vydán nějaký ucelený předpis, je vyloučeno, že by byla vydána nějaká dílčí instrukce?

Na str. 107 začíná Nafziger se shrnutím svých poznatků (které jsou, pokud můžu soudit francouzskou pěchotu a některé obecné principy, dosti nepřesné) a říká, že rakouská pěchota dokázala překvapivě rychle zaujímat obranné formace proti jezdectvu; osobně ty jeho výpočty považuju za velice spekulativní a rozdíly v řádu vteřin v reálných situacích za zhola bezvýznamné, leč ukazující alespoň na to, že nebylo zásadních rozdílů mezi tím, co pěchoty jednotlivých armád mohly zformovat a jak rychle.

---

Určitě najdeme další a lepší prameny.

J.

Jakub · Zaslal: 2007-07-03, 14:22 Předmět:

Ciki:

Jakub · Zaslal: 2007-07-30, 16:37 Předmět:

Ohledně pevného pivota při změně směru pochodu kolony... trochu jsem o tom pohledal ve francouzských starých ordonancích (1753 a 1754) a konzultoval to s Oliverem Schmidtem, který je mj. odborníkem na slovo vzatým na pruskou armádu.

Vypadá to, ale ještě to chce trochu "výzkumu", že žádné zastavování, či dokonce Nafzigerův "trafic jam", neexistovalo. Ten princip spočíval ve zrychlení obracející se podjednotky. Kolona v celém rozchodu pochoduje běžným krokem a krajník obracející podjednotky pochoduje zdvojeným krokem, pak to vychází pro úhel až 90° bez nutnosti zastavovat.

Nevýhody jsou samozřejmě patrné na první pohled. Vyžaduje to velkou přesnost pochodu, měnící se tempo v praxi a podle terénu jistě vede ke ztrátám rozchodů, které je pak třeba obnovovat, apod. Značnou nevýhodou je také nemožnost takové změny směru v jiné koloně než otevřené, a také nutnost zpomalení pochodu kolony, pokud pochodovala zrychleným krokem.

První pruský předpis, který hovoří o pohyblivém pivotovi, byl vydán v roce 1812, ale ten princip byl v Prusku samozřejmě znám, a pravděpodobně do praxe uveden kolem roku 1800.

Předpokládám, že v naší dobré monarchii to nebude o moc jiné...

J.

Commandant · Zaslal: 2007-08-06, 12:29 Předmět:

Možná to sem asi až tak úplně nepatří, ale viděl jsem na Hollabrunnu "světlo na konci tunelu". Ostravští granátníci v nedělní bitvě, velmi pěkně manévrovali. Byla na nich vidět secvičenost i jistá dávka jistoty velících. Jediné co mi bylo líto, že proti nim stáli naprosto zoufalí "francouzi". Ale jinak ... moc pěkné.. Crazy