Poklad u Slavkova.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Aha, já jsem si říkal, že o tom v té knize někde něco bude, jenomže jsem ji dosud pořádně nepřečetl a domníval jsem se, že by o tak významném podniku napsali aspoň kapitolku, nebo připojili odstavec k ostatním pokusům.

K té hledačce: Nebylo by též možné si ji pouze někde od někoho zapůjčit?

A s tím hlasováním když chvilku posečkáš, hodím Ti pár rad do SZ (to je ale musíš číst!) a Ty si z toho můžeš vybrat, co uznáš za vhodné.

P.S.: K anketě - Ty první dvě možnosti zkrať, jsou zbytečně rozvláčné! (Kdyby nesnáze přetrvávaly, hoď mi do SZ kontakt na Skype, pokud máš, můžeme postupovat společně. Právo a možnost vytvořit anketu máš jen Ty coby autor prvního příspěvku otvírajícího téma. Však Ty si poradíš!)
Jo, a mezi možnostmi bys měl mít i "někde jinde" pro ty, kteří si myslí, že pokladna zakopána byla, ale nesouhlasí se žádnou z nabízených možností.
Co třeba takto:
Kde (a zda vůbec) byla podle vás pokladna zakopána?
1. Na pravém břehu Rakovce mezi koupalištěm a Křenovicemi.
2. Na pravém břehu Rakovce mezi koupalištěm a Valchou.
3. Na pravém břehu občasně tekoucího pravostranného přítoku Rakovce.
4. V prostoru mezi Křenovicemi a Hruškami.
5. Na Zadních Padělcích (JV od Křenovic a S od Vážan).
6. U Kobeřického potoka v Zadním žlíbku (V od Vážan).
7. V okolí soutoku dvou potoků jižně od Vážan.
8. Někde jinde.
9. Žádná pokladna tehdy zakopána nebyla.

P.K. · Příspěvky: 6 Témata: 1 Soldat

Tento pokus nedopadl dobře.
Pokud někdo z vás dokáže hlasování vytvořit, tak budu rád. Podle mě by mělo vypadat takto:

(1) Pravý břeh Rakovce v úseku mezi koupalištěm Radost a Křenovicemi, včetně pozemků na severní straně dnešních Křenovic.
(2) Pravý břeh Rakovce v úseku od dnešního koupaliště Radost do míst cca 1 km severně směrem k Valše.
(3) Pravý břeh občasně tekoucího potoka vlévajícího se do Rakovce mezi Valchou a koupalištěm.
(4) Terén mezi Křenovicemi a Hruškami až k pravému břehu potoka Rakovce.
(5) Lokalita JV od Křenovic a S od Vážan (Zadní Padělky).
(6) Okolí Kobeřického potoka v Zadním žlíbku východně od Vážan.
(7) Okolí soutoku dvou potoků jižně od Vážan.
(8) Nikam, poklad prostě neexistuje.

Chouan · Zaslal: 2009-04-23, 13:05 Předmět:

Pánové, pánové! Než se s vervou pustíte do kopání, nezapomeňte, že i kdybyste nějaký „Slavkovský poklad“ našli tak dle Památkového zákona ho stejně musíte odevzdat a počkat si na nálezné vyplacené krajem. Takže buďte rádi, že má Jakub pravdu a že se jedná jen o lidovou pověst.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

No, já jsem tu spíše od radění, na kopání tu jsou jiní a já jim ze srdce přeji úspěch. King

Nerozumím ovšem tomu, proč bych měl být rád, že poklad neexistuje? Cožpak Ti nedochází, že tu jde o hrdinský čin a ne nějaké ubohé, přízemní počtářství? Mým přáním by bylo vrazit půl milionu do hledačky a pátrání a pak na zlatém podnose přinést Památkovému úřadu pokladnici plnou dukátů. Jedinou odměnou, kterou žádám, by byla hrdá jmenovka: "Toto nalezl, vykopal a poctivě odevzdal Leon."

Chouan · Zaslal: 2009-04-23, 13:44 Předmět:

Tak to se veřejně omlouvám a smekám před tebou.

P.K. · Příspěvky: 6 Témata: 1 Soldat

Myslíte že by se dala odhadnout váha a hodnota tohoto pokladu?
Když bylo údajně zakopáno šest soudků stříbra a šest soudků zlata. Kolik takový soudek mohl vážit a jak byly tyto soudky vlastně velké.
Co se ceny týče, tak jsou zřejmě dvě ceny. První je historická a druhá je cena zlata a stříbra např. ve sběrných surovinách ?

Ještě by mě jen tak ze zajímavosti zajímalo, jak velkou částku dostávali vojáci tehdejších armád.
Tyto zakopané peníze, měl být žold ruských vojáků.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Jakub · Zaslal: 2009-12-15, 11:55 Předmět:

Dnes ČTK vydala zprávu následujícího znění:

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Ty na tom, JAKUBE, pořád hledáš nějaké mouchy, namísto aby ses těšil z nadcházejícího triumfu našich přírodních a společenských věd, kterého se právě chystáme dosíci díky tomu, na jaký stupeň dokonalosti jsme rozvinuli naše technické dovednosti a k jak hlubokému poznání nás přivedlo naše dějepisné bádání. Zatímco naši zaostalí předkové ani nevěděli kam svou motykou čutnout, my se nyní hotovíme korunovat pokrok finančním úspěchem. Ty však, zdá se, stojíš opodál. Že bitva u Slavkova plánovaná původně u Brna, začala přepadem u Křenovic, jsi měl už dávno vypátrat a nečekat až se to dozvíš z novin od papírových zvěstovatelů pravdy čisté a nezkalené. Teď se kvůli tomu bude muset pošoupnout Mohylou míru.

Jako by ses nedokázal smířit s tím, že před či po bitvě – podle toho, co velí zdravý úsudek, a je-li zrovna volná chvíle – není nic přirozenějšího než zakopat si pro strýčka příhodu nějaký ten poklad, který pro tu příležitost vozíme vždy s sebou. Také, myslím, tu již bylo zmíněno, jak tímto opomíjením následně trpí vaše bitevní ukázky, které postrádají prvek skutečného, nefalšovaného hrdinství každému diváku srozumitelného. Co je nepochopitelného na tom, že na zlatě a stříbru pravému vojáku – a takoví byli v ruské armádě všichni – nezáleží tolik jako na správném ustrojení a řádně fungující výzbroji, v případě že prchá před nepřítelem, výjimečně též na životě. Že se na ně v tom válečném (a poválečném) vření zapomene a vzpomene si na ně jen jakýsi podivín? Bože, cožpak nejsou důležitější věci na světě než peníze? (Např. ženy, víno a zpěv.) Kdo by si s tím lámal hlavu. Koneckonců mohlo se jednat i o ruského vyzvědače, který měl nejprve zjistit, jak by se dala pokladnice nepozorovaně vyzvednout a propašovat, aby unikla před zdaněním rakouskými celníky. Možností je celá řada, jen se trochu zamyslet a nebrzdit pak přičinlivější myslitele malichernými námitkami.

Kdyby byl čerstvý pátrač a budoucí šťastný nálezce svolný, mohlo by se jeho počínání zařadit i do programu příštích Napoleonských dnů. Tedy pokud mu to nadšení vydrží. A půjde-li vše podle předpokladu, pak opakovaně. (Hledač pokladu by se tak stal neodmyslitelnou součástí tradice, podobně jako dnes žije v pověstech poutník míru Norbert Brassinne.)

Já hledačům také přeji mnoho štěstí, hlavně, aby si přitom neublížili ani nepřišli na mizinu a taky, aby si z nich různí taškáři příliš neutahovali. Prostě příjemnou práci, pěkné dobrodružství a samé krásné zážitky.

P.S.: Také bych řekl, že jim do oka padl ten Mühlbach. Jenomže to je náhon, který už podle vrstevnic musí téct od Slavkova k Vážanům a ne naopak. Napojovala se na něj strouha s případným názvem Posrana Graben. Mlýny tam mají dva – jeden hned při odpojení od Litavy, druhý před Vážany. Jsem zvědav, který si vyberou. Tipuju ten první. Až tamtudy zase pojedu, zamávám jim. Bye

Jakub · Zaslal: 2009-12-15, 15:52 Předmět:

Při nejbližší příležitosti vezmu motyčku a podívám se tam... podle vrstevnic teče k Vážanům, říkáš?

Podle těch historických map si nejsem moc jistý, podle té turistické bych řekl, že to těče do Litavy směrem ke Slavkovu (vtéká to nad soutokem Litavy a Kobeřického potoka), leda by to bylo nějaké dnes slepé rameno Litavy, které původně snad vedlo až do Rakovce, nicméně podle mapy 1. a 2. mapování bych si troufl zcela neodborně myslet, že to naopak může být jakýmsi ramenem Rakovce... Smile

ale je to takové ne úplně zřetelné... ty soutoky a roztoky jsou tam takové zvláštně ostré na více místech.

A pak je tu samozřejmě třetí možnost, a sice že v Paříži je mapa, kde je potok navíc i se šipkou, která určuje, že tekl ke Slavkovu. A pak je tu možnost, že ten zápis je špatně interpretovaný. A pak jsou tu také další možnosti. Nemůžu se dočkat a hrozně moc se omlouvám, že brzdím.

Nicméně pás 600 x 40 metrů se krásně vejde nad i pod to, co na té turistické mapě zbývá z Mühlbachu.

J.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Brzdi, jak chceš, pokrok nezastavíš. Ale abych Tě ušetřil marného máchání krumpáčem, upozorňuji, že ta turistická mapa mate, poněvadž z ní není patrné zaústění Mühlbachu do potrubí. Dá se ovšem vytušit z jeho vyústění a pokračování u Vážan. Myslím, že i ty historické mapy hovoří poměrně jasně. Na listu č. 91 z prvního, Josefského mapování ještě není ani jeden z mlýnů a nejsou ani rozlišeny ani pojmenovány Mühlbach a Posrana Graben, protože jde vlastně jen o tu „posranou“ od Slavkovského mlýna až po Vážany. Na druhém, Františském mapování jsou už oba toky, jelikož došlo k rozdělení té Posrané strouhy krátkým přítokem z Litavy. Mlýn je na listu O-10-III umístěn u tohoto odpojení od ní a existuje už i Vážanský mlýn. A konečně, na listu 4358-1 třetího, Františsko-josefského mapování je situace víceméně potvrzena, jen s tím rozdílem, že mlýn je umístěn při soutoku Posrana Graben a onoho krátkého připojení Mühlbachu. (Možná se však jedná pouze o kótu 204. Značení je nezřetelné.)

Pokud je Mühlbach skutečně tím tokem, který si náš milý pátrač z Paříže vyhlédl, jsem zvědav, co řekne na to, že teče opačným směrem. Doufám, že jej taková prkotina neodradí.

P.S.: Vzpomněl jsem si, že EIFEL neodpověděl na otázku, kde viděl zjara ty pokladokopy. Nejspíš má něco za lubem a chystá se jim úlovek vyfouknout. Jednou ta jeho kobyla hrábne kopytem a zlaťáky se jen pohrnou. - A my všichni budeme zírat.

Jakub · Zaslal: 2009-12-15, 17:40 Předmět:

Bytrý badateli, dokonale jsi mě přesvědčil a už to vidím také. V tom případě pochybuji, že jde o potok, o kterém je v článku řeč, protože z až takového amatérismu bych ani amatérského hledače s profesionálním detektorem nepodezíral...

No každopádně jsem velice zvědavý, jak to bude probíhat a jak to dopadne. Ne ani tak kvůli pokladu, jako kvůli tomu potoku a té skvělé pařížské mapě.

J.

PS právě na tom listu 91 je pod Křenovicemi jakýsi roztok, potok, který se tedy patrně vlévá do Mühlbachu alias Posrané strouhy, který/á zase vtéká (zpět) do Litavy u Vážan, podobně jako dnes... a pokud vidím správně, tento potok, tekoucí pod Křenovicemi z Rakovce, by svým způsobem tekl směrem ke Slavkovu, a dnes již neexistuje ani na té báječné turistické mapě... přičemž i prostor kolem jeho předpokládaného koryta odpovídá zamýšlenému prostoru k hledání 40 x 600 metrů...

Tento potok, pokud vidím dobře, jsem měl právě za Mühlbach, protože tu část Mühlbachu u Vážan jsem měl (hloupě) za jakousi cestu... jsem jen pouhý štábní adjunkt, v kreslení a čtení map jsem už na Saint-Cyr neexceloval... jsem spíš na word.

jehoblahorodi · Zaslal: 2009-12-15, 22:52 Předmět:

Zdravím
Myslím že podle mých skromných 15 letých zkušeností by zcela jistě stačil například tento detektor…White's TM 808 za cirka 20 000 ……….který pokud je mi známo by soudky z mincemi našel do hloubky cca 1,5m a není mi jasné, proč by je někdo zakopával hlouběji než byla normální hloubka orby cca40 cm . Zakopané předměty se většinou nachází v hloubkách kolem60-80 cm alespoň podle nálezu různých zakopaných hrnců s mincemi depotů ,beden po sudetských němcích apod. takže obecně považuji 2 metrové jámy /český sáh/a každý sud zvlášt za už v tomto bodu pro mě nevěrohodnou zkazku .šlo li o rakouský sáh cca 90 cm pak již tak skeptický nejsem .Na druhou stranu onen ruský voják, který je tu hledal a kterému uvěřili i rakouské policejní orgány, byl nadevší pochybnost přesvědčen že se to stalo, a byl podle své výpovědi činěné pod přísahou osobně tomuto přítomen.
Knihu záhada slavkovského pokladu bych doporučil k přečtení i Jakubovi/místo okopávání políčka motyčkou u Křenovic… jelikož autoři probírají všechny možnosti a aspekty samotného zakopání pokladu. Kniha je zpracována opravdu pěkně a poksytuje čtenáři ucelené informace k tomuto zajímavému tematu.
Myslím že slavkovské bojiště co se týká artefaktu i když je velmi pohledávané místo ještě některá tajemství určitě neodhalilo. Příkadem muže být například nález kompletní ruské granátnické ,,mitry,, učiněný jedním z hledaču před necelými dvěma lety.Nebo nález bronzového depotu v místech která prošli minimálně desítky hledačů aniž ho objevili………..
Pokud si ovšem přečte člověk s ověřených zpráv detaily některých zajímavých nálezů ve světě pochopí že poklad je li skutečně někde zakopán muže být prakticky kdekoli. Já sam mám z některými očitými svědky pozdějších udalostí dost vtipné historky. Například pán nenašel německého vojáka na své vlastní zahradě kterého tam sám vlastnoručně pohřbil ani na poprvé..ani na podruhé….ani na potřetí  a to si rozkopal svou vlastní zahradu…..
Jako protiklad bych dal příklad Zlaté jámy na dubovém ostrově/Oak/ kde nikdo nezpochybňuje ža tam někdo něco zakopal že to mělo asi nedozírnou cenu ale po 200 letech hledání otázka, kdo,kdy a proč toto dábelsky rafinované dílo vybudoval zustává nezodpovězena…
Vít Cvetoslavovič Odstrčil

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Jakub · Zaslal: 2009-12-15, 23:58 Předmět:

Já tu knihu v ruce měl v době, kdy vyšla, a v žádném případě mě nepřesvědčila... rád si ji příležitostně pročtu znovu. V žádném případě nezpochybňuju obecnou pravdu, že různé cennosti lze nalézt na místech nepravděpodobných, ba několikrát probádaných. Co zpochybňuju, je jednoduše už samo zakopávání nějakých sudů se zlatem a stříbrem ruské armády v rámci ústupu během bitvy u Slavkova, pochybuju o přechovávání prostředků nutných k fungování armády v "sudech", pochybuju o jejich přítomnosti na bitevním poli, pochybuju o nezbytnosti i možnosti je zakopat, pochybuju o tom, že by následně o ně ruské úřady ztratily zájem. Také neznám jiný případ "zakopání pokladu" v důsledku nepříznivého vývoje tažení či bitvy. Nevím o tom, že by Rusům následně tyto prostředky chyběly. A mimochodem taky pochybuju o tom, že mají v Paříži mapu, která ukazuje potok, který naše mapy neukazují Rolleyes

J.