Francouzská Revoluce-Révolution francaise(1989)

yefery · Příspěvky: 1 Témata: 1 Soldat Jednotka: 18e de ligne

Zdravím co si myslíte o tomto 4 dílném filmu co v součastné době visílá Česká televize?
A zároveň bych vás požádal jestli někdo nemá nahraný 2 díl který jsem si omylem smazal.
Děkuji

Ondra.J · Zaslal: 2009-09-10, 18:24 Předmět:

Já ho také sleduji a musím říci že mám občas pocit jakoby zde autor kladl důraz na to aby myšlenka revoluce vyšla v tom správném světle a jako by zlobivý Max vůbec nebyl zlobivý ba naopak. Možná je to ale mylný postřeh jelikož jsem viděl pouze dva díly nerad bych vznášel nějakou dech beroucí kritiku. Ovšem jsem potěšen onou scénou kdy rakouská jízda útočí na francouzkou pěchotu. Velmi povedený dabing. Ovšem jak říkám nepřátelé revoluce jsou zlí, zlí, zlí a zaslouží si pouze nepříjemnou hudbu v pozadí scén aby byla doladěna ona chmurná atmosféra a naopak milá veselá a hravá melodie při záběrech jakobínů těšících se s ostatními příznivci revoluce. O.

P.S. Našla by se hodná dušička, která by mi "seriál" poslala? Moc díky.

Jakub · Zaslal: 2009-09-10, 22:31 Předmět:

Viděl jsem to kdysi a teď zběžně na youtube a je to podle mě celé mimořádně podařené. V žádném případě nesouhlasím s Ondrou, že by tam Max nebyl takový či makový nebo že by se snažili něco nějakým zásadním způsobem skrývat či vykreslovat v nějakých barvách, jež by k věci nepatřily... uvěřitelně tam na mě působí snad všechno, od Lafayeta či Ludvíka XVI. přes Desmoulinse a Saint-Justa po právě Robespierra... je-li Depardieu jako Danton skvělejší, tím více je tenhle opravdovější. Není to samozřejmě dokonalá historická rekonstrukce, o něco podobného se nelze ani pokusit, ale je to poctivě udělaný historický velkofilm.

Kostýmy parádní, včetně uniforem... škoda, že vojáky nikdo nenaučil pochodovat a držet zbraň teda, a nejsem si jistý, jestli kanóny v Bastile byly polní teda... čekal bych tam děla pevnostní, atd., ale kupříkladu právě Bastila... trapnost počínání pomateného davu z toho přímo kapala, žádná gerojyzace slavného 14. července se v tom filmu nekoná. Možná bych se ještě více patlal s královým procesem, ale i tak to ze mě učnilo bezmála roajalistu... hnus. Lůza vraždící vězně, nesmyslné pomluvy týkající se Marie-Antoinetty a jejího syna, rozpor mezi "až příliš" realistickým Dantonem a nesmyslně po dokonalosti prahnoucím Robespierrem...

A včem dále bych s Ondrou nesouhlasil, to je právě ten jezdecký útok, a potažmo veškeré válečné a bojové scény, z nichž kape absence jakéhokoli poradce znalého věci. Nejsem si jistý, že se u Gardes Suisses velelo německy, to hned někde zjistím, ale určitě taková jednotka a takoví důstojníci nebránili budovu tak, že se postavili před vchod a proti kanónům. A ten jezdecký útok a jemu předcházející absurdní pohyby francouzské pěchoty... stádo splašených krav rozdupalo stádo komparsistů... případně ten kýčovitý záběr na do jednoho proudu se spojující tři proudy dobrovolníků... pěkné, symbolické, nesmyslné.

Ale to jsou drobnosti a ten film by se bez nich dokonale mohl obejít.

J.

Ondra.J · Zaslal: 2009-09-10, 23:20 Předmět:

Co se týče Ludvíka XVI. tak ten působí i na mě velice podařeně a opravdově. Hlavně se mi velice líbyla ona scéna kdy dav vtrhne až do jeho komnat a zde jej přinutí nasadit si jakobínskou čapku a napít se vína. Celá scéna působí velmi věrohodně a podařeně.

Riri · Zaslal: 2009-09-11, 12:39 Předmět:

Nahrávám to a pokud se mi podaří chytit všechny díly, tak bych to pak případným zájemcům i vypálil...

Ondra.J · Zaslal: 2009-09-11, 13:07 Předmět:

Budu první zájemce. Yes

Chouan · Zaslal: 2009-09-11, 14:07 Předmět:

Naprosto souhlasím s Jakubem, jen v jednom nesouhlasím s Ondrou a filmovou verzí. Ludvík XVI. zde sice není tlustý, přihlouplý idiot jak ho vidí někteří jiní filmaři, romanopisci a bohužel i někteří historici, ale stále je zde znát jistá schematizace jeho postavy. Ano byl hluboce věřící (ale ne bigotní), nebyl hloupí (vždyť mluvil 4 jazyky a velice živě se zajímal o geografii (zakázal například královskému námořnictvu útočit na lodě pod velením komodora Jamese Cooka), astronomii a mechaniku (v níž byl velice zručný – dokonce svým dvořanům ze záliby opravoval hodiny)), nebyl zbabělý a ustrašený (ano možná byl až přespříliš opatrný a občas i nerozhodný, a také nedokázal dobře čelit nátlaku). Nikdy nebyl ve vleku své ženy (např. nápad s útěkem – jinak nikdy nechtěl opustit Francii, pouze se chtěl vymanit z nátlaku Paříže ovládané luzou). Dokonce před popravou nařídil svým dětem a nechal je přísahat, že se nesmějí za jeho smrt pomstít, protože je to vůle lidu!! Sám se ještě před revolucí označoval za prvního O B Č A N A státu. Byl na Francii až moc dobrý a to byl ten problém. Předchozí dva panovníci na jeho trůně byly bezohlední arogantní egoisté, a proto byly u davu mnohem oblíbenější. Dle lidového mínění se prostě chovali jako králové.
Také chování Marie Antoinetty je pořád ve vleku zažitého schématu, například její vztah k Axelu Fersenovy. Ten nikdy nepřerostl do intimního.
Zatím mi v seriálu chybí postava Louise Philippa Josepha, vévody z Orléansu, jinak Filipa Egalite. Podle mě byl pro revoluční události stejně význačnou postavou jako Danton, Robespierr, Marat či Desmoulin.
Jinak masakr švýcarské gardy v Tuileriském paláci byla bohužel chyba Ludvíka XVI. Nařídil gardě bojovat pouze v sebeobraně (za což ho později kritizoval Napoleon, který byl události osobně přítomný – prohlásil, že kdyby se na nádvoří zjevil na koni a nařídil dav rozehnat, byl by první, kdo by se na jeho stranu přidal a Císař myslím velice dobře rozuměl myšlení mužů v uniformě) a tak se stalo, co se stalo.
Ale to není kritika tohoto jinak velice zdařilého díla a pámbůch za něj zaplať!!!

Martas · Příspěvky: 162 Témata: 3 Sous-Lieutenant

Souhlasím s Vámi pánové. Tento film (či minisérii), jsem viděl asi čtyřikrát (naposledy asi před dvěma roky - mám to štěstí, že jsem si ho asi před deseti lety nahrál na videokazety).
A musím prostě říci, že jsem zatím o Francouzské revoluci neviděl nic lepšího. Skvělé obsazení, skvělé herecké výkony a minimum fantazie. Semozřejmě, že vše musí být zestručněno, jinak by se to do čtyřech dílů nevešlo.
A ten Max, ten se ještě ukáže.
Jak to bylo ve skutečnosti s Axelem Fersenem a Marií Antoinettou by mě opravdu zajímalo. V knize: Marie Antoinetta a hrabě Fersen od Evelin Farrové je jejich vztah vylíčen jako intimní.
Zřejmě tomu věřil i Napoleon, když "odmítl jednat s mužem, který spal s královnou Francie".
M.

Jakub · Zaslal: 2009-09-11, 23:24 Předmět:

Chouan · Zaslal: 2009-09-14, 11:05 Předmět:

Jakub · Zaslal: 2009-09-14, 11:45 Předmět:

To jo... ale nakonec by beztak v zahraniční skončil, nedopadlo by to dobře. Tajný újezd bych mu vyčítal. Možná mohl zcela otevřeně říct, že odjíždí k armádě. Neměli by mu co vyčítat a pokud by to někdo chtěl zakázat, možná by se ještě našly politické síly, jež by věc vychýlily rozumnějším směrem... po "útěku" už to nešlo.

J.

Chouan · Zaslal: 2009-09-14, 12:15 Předmět:

No však já netvrdím, že to byl dobrý nápad. Chyba to byla už jenom v tom, že král ani nikdo z králova okolí nedomyslel, co s tím udělá „revoluční“ tisk, a jak tím radikálům poženou vodu na mlejn. Jenom že se nejednalo o útěk do ciziny a že nápad nepocházel z hlavy Marie Antoinetty.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Jak jsem pozoroval, na MARTASE i BLEUA učinil Nepodplatitelný ve filmu vskutku mocný dojem. Bohužel jsem sledoval jen poslední dva díly - léta zběsilosti. Zprvu mne zas tak nemrzelo, že se nevěnují více procesu s králem, jelikož jej pokládám za jasný politicky motivovaný zločin, ale pak jsem musel dát JAKUBOVI za pravdu. Byla to totiž dobrá příležitost položit otázku mnohem obecněji: Zda a za jakých okolností, a na základě jakých kriterií, má nějaký režim právo zpětně soudit představitele předchozího režimu (svrženého či odstraněného). A naopak: co je a co není (a především opět na základě jakých kriterií) oprávněn vytýkat starý režim novému, jsou-li oba založeny na rozdílných zásadách.

Předesílám, abych předešel zbytečným nedorozuměním a sporům, že Ludvíka XVI. pokládám jako člověka a občana za nevinného (jelikož spolčení proti Republice mu nebylo soudně dokázáno, ba ani dokazováno, ne proto, že bych byl přesvědčen o jeho nevině) a Starý režim za sice nespravedlivý, avšak nikoli zločinný.

Pro ilustraci tohoto problému předkládám dva úryvky Robespierrových proslovů. (Pozor, nejde mi ani o ty projevy samotné, ani o jejich autora, nýbrž právě jen o výše uvedené otázky. Ať už člověk jakkoli nesouhlasí s jeho argumenty nebo je mu on sám nesympatický, možno uznat, že danou záležitost vyjadřuje – odhlédneme-li od některých úskoků a řečnických obratů vypočtených na dojem – poměrně jasně a srozumitelně, což se hodí.)

Na obvinění, že podporoval některé postupy revolucionářů, které Louvet označil jako „nezákonné", odpověděl s výsměchem (říjen/listopad 1792): „Nezákonná a svévolná opatření! Jsou stejně nezákonná, jako je nezákonné dobytí Bastily, pád trůnu, jako revoluce a svoboda sama! Chcete snad s trestním zákoníkem v ruce posuzovat opatření, jež bylo nutno provést, aby byla zajištěna veřejná bezpečnost v okamžiku krize, vyvolané nedostatečností zákona? Očekáváte snad revoluci bez revoluce?
Ano, zahynuli někteří nevinní; přiznávám. Plačte, stejně jako pláču já, nad tímto krutým omylem. Plačte i nad těmi, kteří se provinili skutečně a zemřeli jménem spravedlnosti. Ale ať vaše bolest zná míru pro všechny lidské věci. Plačte nad sto tisícem vlastenců, které zahubila královská tyranie. Posláním revoluce je svoboda; a ta stojí za mnoho životů! Přísahám, že jestliže to bude zapotřebí, já sám a první bez váhání položím hlavu na popravčí špalek!"

(To poslední jistě ocení i zdejší monarchisté. Jen by asi uvítali mnohem dřívější projev této ochoty a v určení onoho okamžiku potřebnosti by se s řečníkem nejspíš neshodli.)

On, který složil soudcovský úřad, když měl rozhodnout o životě vraha, na tribuně Konventu prohlásil (3.12.1792): „Zde se nebude soudit. Ludvík, řečený XVI., není žádný obžalovaný. A my nejsme žádnými soudci. Jsme státníci a zástupci lidu. Nebudeme vyhlašovat rozsudek ani pro, ani proti nějakému muži; učiníme pouze opatření nezbytné pro blaho republiky. Ludvík prohlásil francouzský lid za buřiče a tajně vyjednával s cizími tyrany – svými spřízněnci, aby lid potrestali. Vítězství a lid však rozhodli, že buřič je král. Ludvíka nelze soudit, je již odsouzen. Jinak republika nemá oprávnění. Může-li být Ludvík souzen, může být osvobozen. Může být prohlášen za nevinného. Co to říkám?! - Předpokládá se přece, že je nevinen, dokud není uznán vinným. Avšak může-li být Ludvík osvobozen, co bude s revolucí? Lid nesoudí jako soudní dvůr. Lid nevyhlašuje rozsudek - vysílá blesk. Neodsuzuje krále, nýbrž ho posílá na věčnost. Ludvík musí zemřít, neboť vlast musí žít."

Nutno ocenit upřímnost a otevřenost, s jakou je zde vyhlášen úmysl i zdůvodnění provést politickou vraždu. Tím se ovšem pravděpodobně chvála vyčerpá.

Překlad je neověřený, proto připojuji zlomky téhož zdůvodnění z Wikipedie: „Zde se nevede soudní proces. Ludvík není obžalovaný a vy nejste žádní soudcové. Jste pouze politikové a zástupci národa … Vaším úkolem není vyslovit nad někým soudní rozsudek, ale přijmout opatření v zájmu veřejného blaha. Pokud jde o mne, příčí se mi trest smrti a k Ludvíkovi necítím lásku ani nenávist … Ale sesazený král v lůně revoluce, která má ještě daleko k tomu, aby byla pevně zakotvena … takový nemůže být zneškodněn uvězněním nebo vypovězením. S bolestí vyslovuji osudnou pravdu: je lépe, aby zemřel Ludvík, než aby zahynulo 100 tisíc poctivých občanů…“

V plné síle je nepřijatelnost takového zdůvodnění zřejmá. (Můj osobní názor: Lepší sesazený král v lůně revoluce, než spravedlnost v ř…i.) Nesoudí-li se lidé, nýbrž „přijímají opatření v zájmu veřejného blaha“ jako by se jednalo o prospěšnost porážky jatečního dobytka, je cesta zločinu otevřena. Jenomže jak z druhé strany najít vůbec nějaké oprávnění už pro Ústavodárné shromáždění, jestliže by ústava mohla být přijata jen na základě nijak nevynutitelné dobrotivosti absolutistického panovníka? A obdobně monarchie přeměněna v republiku jen se souhlasem privilegovaných majících ve Shromáždění zaručenu většinu? Není to stejný výsměch spravedlnosti jako by byl, kdyby se většina lidových zástupců pokusila svým výnosem znásilnit nějakou menšinu občanů?

To jsou samozřejmě otázky jak pro royalistické legitimisty a přívržence monarchie, tak pro poctivé občany a vyznavače republiky.
Zcela obecně znamenají: Nechceme-li tvrdit, že jednotlivé režimy nelze porovnávat podle spravedlnosti, nýbrž pouze potírat jeden druhý silou, pak bychom měli být s to odpovědět, podle jakých měřítek máme posuzovat míru oné spravedlnosti, když různé režimy mohou vyznávat odlišné zásady (kupř. rovnost stavů, rovnost práv a povinností, rovnoprávnost ras a vyznání apod.).

Protože tohle téma je věnované filmu a ne politické filosofii, nemíním tyhle úvahy dál rozvíjet ani obecně ani pro případ královské Francie a Francouzské republiky. Pokud by po tom někdo zatoužil, nechť otevře nové téma v jiném oddělení.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Tuto skvělou věc a mnohé další si lze stáhnout na

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

1. máj je nejen lásky čas, jak jsem se dozvěděl na blogu Jiřího Kovaříka, kde byl – abych tak řekl – učiněn jakýsi pokus o obnovení zápasu (polemos), ve věci Francouzské revoluce, o níž je právě tento film. Doufejme, že tamten se obejde bez újmy na zdraví.