Čištění pušky

Schlafsack · Příspěvky: 163 Témata: 15 Sous-Lieutenant

A co Francouzi? Měli také oficiálně černou "skůru" na zámku, nebo neměli?

maly Jauda · Zaslal: 2011-01-09, 14:29 Předmět:

Recept na získání " skůry" doporučuji všem dodržet, včetně půlhodinového ohřívání zámku i s ocílkou při teplotě cca 280°C, a potom pouze potírat mastným hadrem.Budete svědky krásné změny martenzitické struktury ocele na převažující baunitickou mezikrystalicky vyplněnou feritem, v které se bude martenzit vyskytovat skutečně sporadicky.Dobrá zpráva ale je, že tam bude.Potom skutečně nezůstane nic jiného jen za hrst petard v kapse, jak jsme letos opět byli svedky. Mnoho úspěchů! Crazy

Aleš · Zaslal: 2011-01-09, 15:33 Předmět:

No, popouštět ocílku by asi fakt byla povedená taškařice, ale ostatním částem zámku, kromě pružin, by to zas až tak vadit nemělo...stejně je to většinou opracovaná litina.
Jde spíš o to, jestli ty zámky obecně byly černěné nebo nebyly. V muzeích a na hradech a zámcích jsem povětšinou viděl u originálů kovové části v přirozené barvě železa... ale je fakt, že pár kousků, které byly černěné a to občas i včetně hlavně jsem také viděl. Je ale otázka, jestli to černění je původní nebo jestli je to nějaká lidová tvořivost pozdějších "restaurátorů".
Na druhou stranu je ale také možné, že ta původní barva železa vznikla tak, že před vystavením zbraně ji zbavili vrstvy rzi a s tou odstranili i to černění...
tak nevím...

Boko · Zaslal: 2011-01-09, 18:55 Předmět:

Tak jsem se jeste jednou dival do prekladu k te uprave zamku grafitem a spatne jsem tam opsal cas, ma byt 10-15 minut pobytu v troube. Upozornuji, ze to je prevedeni orginalniho procesu do domaci podoby!

Nemyslim si, ze by pobyt zamku v troube na 15 minut ohrozil dobovou ocilku. Mozna ty od Pedersoliho ano Wink

Dnes jsem byl u Milose Skrbka, tak jsem se ho ptal na ten brynyr a on mi ukazal originalni kresadlovou "těšínku" a ta mela hnedy brynyr na hlavni, ostatni casti jej nemeli. Jinak se pry pouzival studeny brynyr i kovarske cerneni.

Richard · Zaslal: 2011-01-11, 00:11 Předmět:

Že by erár nechal černit tuctové zbraně, vyráběné ve velkých sériích? To se mi nechce věřit. Bylo by to zbytečné navýšení nákladu, stejně jako politura na pažbě. Muselo to přece být něco levného, snadno dostupného. Já to vidím na donekonečna šudlení olejem s hlinkou a okujemi. Na druhou stranu jsem "nepostižených" originálů viděl jen malinko.

Když už jsem tak trochu načal peníze, jaká byla cena pěchotní pušky? francouzké pochopitelně. A fraku? Laugh

Richard · Zaslal: 2011-01-11, 00:15 Předmět:

Těšínka jistě, to přece jsou honosné zbraně tam se i zlatilo. Na civilních.

Boko · Zaslal: 2011-01-11, 02:13 Předmět:

Aleš · Zaslal: 2011-01-11, 02:55 Předmět:

Bratře kozáku,
potíž je v tom, že chybí srovnání s nějakým equivalentem současné hodnoty peněz. Je hezké, že se píše např: mundur na 2 roky - 3rubly.97 1/2 kopějky. Jenže jakou to vlastně představovalo hodnotu vzhledem k tehdejší hodnotě peněz? Bylo to hodně nebo málo? Je známo, že za tehdejší rubl, frank, zlatý, libru šterlinků nebo jakoukoliv jinou základní jednotku měny bylo možné pořídit podstatně více užitné hodnoty, než dnes... ale kolik to vlastně bylo... to je ve hvězdách.
Já bych spíš, než jaká byla cena toho kterého kusu vybavení (protože to stejně nejsme schopni posoudit, právě proto, že neznáme hodnotu tehdejší měny) od nějakého odborníka na zbraně rád zjistil, jak to tedy bylo s tou povrchovou úpravou proti korozi... tedy zda to byla výsada jen některých unikátů nebo zda to byla obecně rozšířená běžnost i u masově vyráběných zbraní pro "kanonenfuter" (neumím německy, tak snad jsem to napsal správně). Podle zde uveřejněných citací mi totiž vychází, že máme skoro všichni ty zbraně blbě udělané... protože tehdy měly antikorozní povrchovou úpravu už z výroby... a to je to, co mne zajímá... protože pokud je antikorozní úprava (např. černění) u běžných zbraní dobově doložitelné, tak si ho okamžitě udělám, páč mi to dost zjednoduší údržbu zbraně. Ale zatím žádné relevantní stanovisko k této věci zde nevidím... vše je jen ve stádiu dohadů.

Boko · Zaslal: 2011-01-11, 03:30 Předmět:

Ale Alesi,
misto teto odpovedi jsi mohl napsat nekomu renomovanemu ohledne cerneni a nebo pripadne na Internetu nalezt, kolik treba stala v dobe Alexandra I mouka a pak si udelat prepocet na jidlo. Wink

Na dnesni cenu se to totiz bude prepocitavat spatne. Proto jsem ja zvolil variantu, prenest to na cenu vojenskeho vybaveni, nebot je to pro nas lepe pochopitelnejsi (srovnat cenu pusky s cenou kabatu napr.) Smile

Jinak k antikorozni uprave - jen mala myslenka. Kdyz se podivam na fotografie z prvni valky na ruske vojaky, maji vsichni sve pusky vylestene v nekterych pasazich az na kov, tzn. kvalitni brynyr (ktery tam z vyroby byl) chybi. Takze, at na kterekoliv pechotni pusce bylo cokoliv, cistenim to tam stejne po urcite dobe nebylo a to zvlaste, pokud to cistili okujemi, cihlovym ci grafitovym prachem a nedejboze ji dokonce kazdy den pouzivali.

Napr. zde je to dobre videt (kotliky jsou hlinikove):

Jinak i ja - jak je znamo Smile

velmi nerad cistim jakekoliv sve zbrane, ale nic s tim nenadelam. Vojak vetsinu sveho volneho casu stravil cistenim zbrani a sveho obleceni, opravou satstva a vybaveni a shanenim ci pripravou jidla.

edit. B.
Jeste je otazkou, na kolik je samotna koroze zavinena pouzitim materialu na soucasne zbrane? Wink

Bleu · Zaslal: 2011-01-11, 12:46 Předmět:

Boko - já bych si tím hliníkem nebyl tak jistej, kotlík co mám doma po pradědovi je mosaznej (ze je ruskej poznám podle carské orlice, i když je možné že se hliník jako materiál používal až během války tavrově je samozřejmě stejnej).

Boko · Zaslal: 2011-01-11, 13:19 Předmět:

Bleu · Zaslal: 2011-01-11, 13:30 Předmět:

jo vsak jo, jen řikám že nemusejí bejt nutně hliníkový, pokud to není teda explicitně někde vzadu na fotce napsáno :), ale třeba máš recht.

Boko · Zaslal: 2011-01-11, 19:59 Předmět:

Schlafsack · Příspěvky: 163 Témata: 15 Sous-Lieutenant

Ttéma se nám začíná trochu odklánět, takže:
- ten návod na čištění v otázkách a odpovědích je určen nejsprostším kmánům, takže by se neměl vztahovat na nějaké luxusní či výjimečné zbraně
- zámky autentických(?) kousků, které jsem měl možnost zhlédnout, černěný povrch určitě neměly... na druhou stranu znám spoustu historek z konzervátorských a restaurátorských kruhů, na základě kterých mi nežádoucí odstranění "skůry" nějakým aktivním diletantem připadá mnohem více, než jen pavděpodobné
- vytáhnul jsem to sem právě proto, abychom Viribus unitis zjistili, že naše repliky by tuto úpravu měly mít, nechali si ji dodělat a zcela dle předpisů si tak ušetřili do budoucna tolik nepopulární čištění
- souhlasím, že by nebylo dobré tímto způsobem nějak zasahovat do ocílky ani per, potom ale zůstává k černění jen zámková deska a hlavičky pár šroubů!? (otázkou zůstává, co s vlastním "vnitřním" ústrojím zámku.

Ad cena pušky - cena potravin se pro srovnání užívá celkem často, ale na počátku 19. století se jedná o údaj hodně proměnlivý (i v rámci ročních období i jednotlicých zemí ovládaných z Vídně). Proto bych navrhoval něco více fixovanějěího, třeba žold obyčejného pěšáka.

Tom · Příspěvky: 243 Témata: 10 Lieutenant

Předpokládám, že dnešní znalosti o hmotné kultuře už jsou takového rázu, že licitovat zde jestli černěné nebo holé mi přijde absurdní. Jak poznamenal kolega Boko velkou část vojákova volného času zabralo pucování výstroje.
Hrabě Cognazzo sloužící v rakouské armádě v pol. 18.stol. zaznamenal
"Leštili jsme naše zbraně bez ustání a po čase se hlavně pušek tak zeslabily, že po několika ostrých salvách mohly snadno prasknout s nešťastnými důsledky. Toto se vyjevilo naším očím v kampani roku 1756 a 1757. Mnoho regimentů dalo stěží osm nebo deset salv předtím, než jsme uviděli několik stovek těchto překrásně zářících mušket ležících nepotřebně na zemi." (Christopher Duffy, The Military Experience in the Age of Reason)
Ikdyž pominu těžko uvěřitelné (ale čert ví) praskání hlavní, vyleštěné zbraně jsou zřejmé.
Britské RR zhruba ze stejného období, které jsem zmiňoval nedávno v jiném šuplíčku, si hlavně a zámky schválně černili, aby omezili pro ně nežádoucí lesk.