Pochva na francouzský bodák M1777

Richard · Zaslal: 2008-10-15, 08:32 Předmět: Pochva na francouzský bodák M1777

Zdravím pánové, nenašel by někdo foto pochvy na francouzský bodák M1777. Potom nějaký ten detail uchycení v závěsu se šavlí.
Dík. Richard

Darden · Příspěvky: 7 Témata: 1 Soldat

Pánové,potřeboval bych poradit jaké jsou možnosti uložení fr.bodáku k 1777 v pochvě u závěsníku.Zda může tulej směřovat na pravou stranu k tělu a nebo na levou od těla ven...

Tom · Příspěvky: 243 Témata: 10 Lieutenant

Obojí je možné. Tazien zajisté doplní jak a kdy se jednotlivé varianty používaly.

Admin · Příspěvky: 724 Témata: 38 Jednotka: 18e de ligne

No, já tedy nejsem Tazien, ale pokud mluvíme o pěchotě, pak v případě kombinovaného závěsníku je jen jedna možnost, protože pochva bodáku je tvarovaná a bodák do ní může být zasunut jen tulejí směrem k přední straně. Na této straně se pak nachází upínací řemínek, takže pokud se pochva zasune do závěsníku a zapne k přezce, nemůže být bodák nošen jiným spůsobem, než vždy tulejí od těla.

Darden · Příspěvky: 7 Témata: 1 Soldat

Tom · Příspěvky: 243 Témata: 10 Lieutenant

Ano, futrál bodáku má trojúhelníkový průřez, rovnoramenný- takže bodák lze zastrčit jen jedním způsobem. Vtip je v tom, jak je přišitý řemínek k zapnutí. Obvykle to bývá na nejdelší straně trojúhelníku, pak tulej pak směřuje od těla. Nicméně Tazien má doma bodák s futrálem (originál, nebo to alespoň tvrdí Wink

), kde je řemínek našitý na hranu, takže tulej bude směřovat dolů podél těla - třetí varianta.
Já mám fotky originálu, kde je řemínek umístěný na vrchol trojúhelníku, takže tulej pak směřuje k tělu. Kdysi jsme se o tom s Tazienem bavili, kdy se jednotlivé varianty používaly, detaily si už právě nepamatuju, tak snad to sem napíše on.
Různé způsoby nošení bodáku není záležitost jen Franci, například britské nebo americké futrály mají k upevnění do závěsu hák a ten může být umístěn taky dvěma způsoby, stejně jak ten řemínek - tulej ven nebo k tělu.

Tom · Příspěvky: 243 Témata: 10 Lieutenant

Ledaže mne teď napadá, že ta varianta, kdy tulej směřuje podél těla může být pro jezdectvo - dragouni, kyrysníci, a asi i jiné, kdy vozili bodák na opaskovém závěsníku na straně poboční zbraně a nepotřebovali, aby jim tulej čučela moc do stany. Ale to by se poznalo podle délky bodáku, jezdecký byl o něco delší než pěchotní.

Admin · Příspěvky: 724 Témata: 38 Jednotka: 18e de ligne

Tome, a nebyla to třeba pochva pro fyzilíry? Ta je totiž provedená trochu jinak než pochva elitních rot a poddůstojníků. Ale i tam bych asi spíše čekal jen jeden způsob nošení vzhledem k tomu, jak je provedený závěsník.

Tom · Příspěvky: 243 Témata: 10 Lieutenant

Jo, to je další možnost která mne dodatečně napadla. To může být ten případ, kdy je řemínek na hraně, aby tulej dolehla k tělu.

Tazien · Zaslal: 2011-10-24, 15:22 Předmět:

Omlouvám se, nejsem teď na počítači každý den, NESTÍHÁM.
Ktěm pochvám na bodáky.
Ta co vlastním je pro fyzilíry, teda tak, jak je na obrázku od Jirky.
Jinak, vypustímeli pochvy pro gardové jednotky, které místo ůchytu řemínkem mají kosočtverec a tedy nosí se tulejí jen ven.
Dále máme pochvy s mosazným zakončením i na horní části pochvy , s obloučkem z drátu, ke kterému je přišit řemínek a taktéž se nosí tulejí ven.
Pak máme pochvy , kde je na horní části přišit řemínek.
Tady je možnost ale obojího způsobu. Řemínek je našit buď na ploché straně bodáku, tedy tulej jde od těla ven, nebo na hřbetu bodáku, toulej směřuje tedy k tělu. Obě varianty jsem již držel v rukou.
Vysvětlení mám jen jediné, jedná se o pochvy po období 1767, kdy byly uchyceny na řemenu u pasu (viz Tradition magazine No 7 1987 str 28) a které přešli do výzbroje napoleoniky.

Jakub · Zaslal: 2011-10-31, 09:54 Předmět:

Jen drobnost k doplnění, v roce 1791 byly předepsány závěsníky pro všechny, tj. vč. granátníků, na bandalíru se sumkou. V roce 1793 se pak vrátila úprava z roku 1786, tj. bajonet za šavlí (jestli to bylo proto, že na národní gardu založenou na přelomu let 89 a 90 se instrukce o uniformách z roku 1791 nevztahovala, těžko říct); výsledkem pak bylo, při životnosti této výstrojní součástky, která byla stanovena na 20 let, že se objevovaly obě varianty, byť ta z roku 1791 postupně určitě vzácněji.