Cvičit se, cvičit se, cvičit se...

Jakub · Zaslal: 2006-09-28, 10:40 Předmět: Cvičit se, cvičit se, cvičit se...

Nějak nám to tu umřelo...

Velitelé jednotek včera dostali pozvánku na zamýšlené podzimní manévry na 18. listopadu, konkrétní dispozice týkající se místa (obecně někde na bojišti, Kobylnice, Sokolnice...), podmínek (studený čaj a vřelá slova díků, nebo něco podobného) a motivačních pobídek účasti dostanou brzy, zatím jde o takový průzkum chuti členstva obětovat jeden den a něco prostředků na dopravu dalšímu výcviku.

Letos jsme škole batalionu příliš nedali. V Bystřici půlden, v Mikulově nic, v Pultusku to bylo podivně pokřiveno představami pana generála o formě batalionů a schopnosti vojáků re-enactmentu manévrovat přes poledne na Sahaře, na Napoleonských dnech se pilně cvičila škola pelotonu (30e a 57e a jednotlivci z 8e a námořníků zaslouží pochvalu) a vojáka (nováčci v 18e), případně se cvičil válečný pochod "na restauraci" (Gardekorps), bohužel nešlo o pokus zvrátit nepříznivý vývoj politické situace po císařově abdikaci... Crazy

Jakobychom usínali na vavřínech. Oba bataliony na Austerlitzu 2005 byly v rámci možností výborné, podle natočených záběrů působil ten řadový poněkud kompaktněji, někdo musí být lepší Secret

Škoda, že se nedařilo lépe koordinovat akci na úrovni brigády a divize a že oba české bataliony se octly od sebe vzájemně izolované bez možnosti užší spolupráce.

Čemu jsme za to celé vděčili? Samozřejmě železnému výcviku. Rok 2005 byl z tohoto hlediska vzorný: masová účast v Bystřici, tvrdý výcvik v Plancenoit, škola batalionu na Napoleonských dnech, podzimní manévry opět s masovou účastí. Motivace byla samozřejmě neopakovatelná.

Problém je, že pohyb pěchoty přelomu 18. a 19. století stojí na mechanickém drillu a škola vojáka, pelotonu a batalionu nejsou jako plavání, které se jednou naučíme a navždy umíme. Cvičit se, cvičit se, cvičit se. Systém výcviku v rámci francouzské armády CENS by měl pevně stát na čtyřech pilířích, jako loni: 1) individuální výcvik ve škole vojáka ("doma v předsíni"), 2) výcvik po jednotkách ve škole pelotonu (alespoň jednou za měsíc-dva-tři-čtyři...), 3) výcvik ve škole batalionu, kdykoli je to na větší akci možné, 4) individuální teoretická příprava důstojníků a poddůstojníků.

S tím, že pro výcvik ve škole pelotonu není bezpodmínečně nutné zvládat pohyby školy vojáka se strojovou přesností, a že škola batalionu nabízí dostatek prostoru pro zdokonalování se ve škole pelotonu. Jinými slovy: strávit dva roky ve škole vojáka možná povede k prusky přesnému provedení pohybů se zbraní, to však nijak neusnadní manévr pelotonu či batalionu. Naopak, nováček s určitými nezbytnými základy zařazený v pelotonu, pozná nezbytnou míru přesnosti pohybů přirozenou cestou sám, přičemž uvykne pohybu v řadech a zástupech. Cvičí si doma školu vojáka alespoň poddůstojníci? Asi dost výjimečně, řekl bych. Pořádají si jednotky vlastní secvičné alespoň jednou do roka? Asi dost výjimečně, řekl bych. Přitom cvičit jen na akcích je nedostatečné. Není tam na to dost času, výcvik je ukončen ve chvíli, kdy to chce program akce, ne když je určitý pohyb dobře zvládnutý, atd.

Úplně nejdůležitější je ale ten čtvrtý pilíř. Dokonale vycvičený voják má smůlu, pokud šéf jeho pelotonu neovládá teorii. Vycepovaný peloton má smůlu, pokud šéf batalionu tápe v základních principech. A naopak dobře připravený důstojník zvládne během relativně krátkého času provádět základní pohyby školy pelotonu i s naprostými nováčky.

Málokdo, či spíš nikdo, je schopen principy předpisu jednou nastudovat a umět pro vždy. Já třeba ne a předpis mám prakticky pořád v tašce, kamkoli jedu, což je samozřejmě už nemoc, ale... Důležité je neučit se to nazpaměť, ale užitečné je umět vyjmenovat lekce a články, jak jdou po sobě, protože v tom je dokonale logický systém na sebe navazujících pohybů, člověku se pak lépe učí, má se o co opřít, má pořádek v tom, co umí a co neumí - a je schopen si opakovat provedení jednotlivých pohybů i bez textu. Zcela nezbytná je schopnost vysvětlit zásady pohybu tak, aby to cvičící pochopili - ti přitom nemusejí pochopit smysl těchto zásad a jejich vzájemný vztah, ale musejí přesně pochopit, co mají v daný okamžik provést a jak, na otázku "proč" je odpověď prostá - protože je to předepsáno. Velící ale přirozeně celý systém chápat musí.

Velet bez této schopnosti mechanicky asi lze, ale první problém to celé zadře, protože velitel nebude sto věc správně napravit, sáhne po prvním provizorním řešení, které ho napadne, a "re-enactment" jde do kytek, výcvik se stává ztrátou času pro všechny, protože bez pohybu podle dobových zásad jsme jen stádo na vojáčky si hrajících dětí.

Zpět k listopadovým manévrům. Ať už nás bude jakýkoli počet, a nedělám si iluze o stovce vojáků, nedělám si je ani o padesátce, projedeme si základy školy pelotonu nezbytné pro naši školu batalionu, tj. pochod pelotonu vpřed (záměrně neříkám "pochod v bitevní sestavě", viz kvízová otázka), boční pochod a změna směru po zástupech, zformování kolony po sekcích doprava, pochod v koloně, zformování do bitevní sestavy doleva a na pravé křídlo, protipochod. Rozklad a formování pelotonu za pochodu je asi poslední věc, které jsme se nikdy příliš nevěnovali, což je dáno tím, že takový pohyb se v rámci batalionu využije jen při přechodu z pochodové do manévrovací kolony, což je moment v re-enactmentu více než vzácný.

Batalion budeme cvičit, i když nás bude jen hrstka. Peloton lze zformovat také pomocí tyčí, které nahradí mužstvo v řadech, což vyzkoušíme, bude-li třeba, což asi bude. Peloton lze potom zformovat v nouzi i z pouhých pěti vojáků: šéf pelotonu, zastupující poddůstojník, šikovatel - levý krajník a dva řadoví vojáci, kteří mezi sebou drží tyč v délce odpovídající šíři pelotonu. Takový peloton nemůže manévrovat po sekcích, aby to bylo možné, je třeba navíc šéf druhé sekce, dva další řadoví vojáci a dvě kratší tyče místo dlouhé. Stráž orla je možné omezit na jeden zástup. Takový batalion zvládně prakticky cokoli, s určitým omezením bočního pochodu (tyč nelze zlomit)...

V Evropě se rodí různé na re-enactment aplikované školy batalionu. Každá má ale háčky, protože nerespektuje čistě principy předpisu, jako ta naše. Jaké kdo vidíte výhody-nevýhody následujících?

1) Rusko (podle Sokolova) : pelotony o 12 vojácích ve dvou řadech, kde šéf pelotonu je současně krajníkem (toto mně osobně přijde nejobludnější zmrzačení předepsaných zásad)

2) Rusko (podle Ilyi Kudrjašova) : sekce se čtyřmi zástupy

3) Francie (Christophe Cormary) : sekce s minimálně čtyřmi zástupy, dva důstojníci nebo poddůstojníci na peloton

Dále tu jsou různí zastánci manévru ve třech řadech (např. tři řady a pět zástupů v sekci), jejichž argumentem je, že "to tak přece má být, je to tak správné, protože francouzská pěchota přece manévrovala ve třech řadech".

Můj názor je, že nezbytná redukce daná omezeným počtem vojáků musí mít pevné hranice, které umožní provádět VŠE podle zásad předpisu. Jakmile určité uspořádání znemožní byť jediný pohyb školy pelotonu a batalionu (s přirozenou výjimkou palby dvou řadů), je to již za onou vhodnou hranicí. Už nejde o studium předpisu, historie, o re-enactment, už je to vymýšlení si nesmyslů, nehodnotná ztráta času.

J.

Admin · Příspěvky: 724 Témata: 38 Jednotka: 18e de ligne

hlavne zadne novoty z velikeho Ruska... Blink

hrani na vojacky obnasi i mene prijemne zalezitosti, mezi nez vycvik urcite patri, bez nej to proste kvalitne delat nejde. 200. vyrocim u Slavkova vsak nastesti reenactment nekonci a spousta "dvoustovek" je jeste pred nami, s sanci ukazat (nebo si dokazat) ze jsme lepsi. takze pro elitni a gardove roty je vycvik stejne povinost, holota se urcite sama rada prida, aaaaano Innocent

snad jen kdyz nebudu muset mit ten regleman porad u sebe v tasce... druha pulka listopadu by mohl byt ok, pomucky mam diky Petemu pekne nachystane, no snad neusnu pri prednasce v lavici Lazy

Jakub · Zaslal: 2006-09-28, 18:40 Předmět:

... a taky dvoustopětek, dvoustodesítek, atd. Kdo si myslí, že jsem se s Adminem domluvil a píárově vás tady obratně zpracováváme,... má docela pravdu Laugh

Bude to snadné, protože i kdyby se holota nepřidala, drtivá většina naší pěchoty, jež je gardová nebo elitní, bude cvičit do úmoru... Crazy

J.

PS: Ty špalíčky jsou pěkné. Slovo section je ženského rodu a první sekce je tedy 1re section.

Tazien · Zaslal: 2006-10-03, 23:05 Předmět:

No jo, včil si zablbnem na Jeně, a pak se dáme do toho cvičení.Chce to ale počítat i s alternativou, že může pršet. Pak je vhodné zajistit nějakou místnost a tabulu, aby se to dalo aspoň malovat a vysvětlovat.
Těch akademií je mi líto, jenže pro pár jedinců to opravdu asi nemá cenu.

Renné · Zaslal: 2006-10-05, 10:52 Předmět:

Pánové, kdo děláte se dřevem? Už jsem si všiml podobných pomůcek u messié Taziena. Yes

Docela bych je přivítal taky (najde se nějaký dobrodinec, který mě něco podobného dokáže vytvořit). R.

Nechce se mě to pidlat na koleni, takže pokud někdo pracuje se dřevem a bylo by možno, byl bych mu zavázán. Yahoo

Iggy · Příspěvky: 47 Témata: 1 Caporal Jednotka: 30e de ligne

Čau Rendo , popros kamaráda Slávču jestli bude mít čas . To je jen můj taký teplý bonz . Igáč

Tazien · Zaslal: 2006-10-05, 20:38 Předmět:

Vopovaž se NĚKOHO PROSIT!!!!!!!!! Angry

.
Pamatuj, nikdy, nikoho, francouzský voják neprosí. Jednoduše si to vezme , či jináč řečeno, kdejaký sedlák mu to jistě RÁD přenechá.
Jinak, mám těchto pomůcek několik v několika velikostech, tak ti mile rád věnuju.

A prihlasovat se na web bude jako kdo? Butcher

(A.)

Renné · Zaslal: 2006-10-06, 07:33 Předmět:

Messié Tazien! Bude mi ctí používat pomůcku Vámi věnovanou. Victory

Tímto předem moc děkuji. Yes

Iggy · Příspěvky: 47 Témata: 1 Caporal Jednotka: 30e de ligne

Tento diskuzni prispevek bereme jako Tvoji prihlasku do akademie, Motylku Tongue

(A.)

Jakub · Zaslal: 2006-11-02, 13:00 Předmět:

Podzimní manévry 18. listopadu budou pod Santonem a budou od devíti hodin dopoledne do naprostého vysílení. V případě nepřízně počasí najdeme útočiště na obecním úřadě a proběhne improvizovaná akademie.

Na oběd a na čaj si můžeme skočit na Rohlenku a/nebo k Havlům, leda by některý z udatných regimentů vzal s sebou nějakou udatnou markytánku, která by nám chtěla vařit čaj na místě.

Opravdu nevím, kolik se nás sejde, přihlášené by dva lidi spočítali na prstech svých čtyř ruk, ale některé udatné regimenty se neobtěžovaly odpovědět, beztak budou i nahlášené počty jistě v praxi vypadat jinak.

Bude-li nás 32 + něco oficírů a alespoň 2 vojáci pro simulaci stráže praporu navíc, můžeme postavit krásný batalion o čtyřech pelotonech, a to podle instrukce maršála Davouta, jejíž překlad najdete zde (

Admin · Příspěvky: 724 Témata: 38 Jednotka: 18e de ligne

Jakub · Zaslal: 2006-11-02, 16:16 Předmět:

Kdo ze zájemců o houpání zvládne bezchybně odvelet instruktorem určený sled evolucí a manévrů batalionu, bude se moci instruktora zeptat, zda si přeje být pohoupán. To je asi tak maximum, kam je instruktor ochoten zajít...

Crazy

J.

Commandant · Zaslal: 2006-11-06, 13:24 Předmět:

osobně se zúčastním i já.. tak abych měl komu velet.. :-) jinak bude mesijé capitain dělat celý peloton sám.. :-)

Tazien · Zaslal: 2006-11-06, 21:35 Předmět:

Nevím, kdo co zvládne odvelet, jak píše instruktor, ale to pohoupání instruktora zvládnem perfektně i bez povolení instruktora. Moji hoši se to bezvadně naučili na Elbě. Jen se vloudila chybička, že se rozhodli pohoupat mě. Vono, ale za ten pohled vidět kluky z vejška to fakt stojí. No a pokud se nám to zalíbí, mohli by jsme zhoupnout i jednoho nejmenovaného... Určitě Ivane neuhodneš koho??? Laugh

Jakub · Zaslal: 2006-11-08, 01:16 Předmět:

Asi bychom se mohli vrátit od kolotočů, mechanických střelnic, houpaček a cukrové vaty zpět k šedé teorii evolucí a manévrů, jež s takovou vášní uvádíme do barevné praxe našich šou dva tři.

Zítra, a pokud ne zítra, pak brzy zří světlo světa první české kompletní vydání prvních čtyř kapitol předpisu z 1. srpna 1791, tj. formace pluku v bitevní sestavě, škola vojáka, pelotonu a batalionu. Doplnil jsem to o úvodní a závěrečné články evolucí linie, jejichž znalost je nezbytnou i pro správné fungování samostatného batalionu (způsob zformování pluku, způsob vyzvednutí a zařazení praporů do sestavy, dispozice proti jezdectvu, dispozice pro defilé...). Úvodem je několik článků Pěchotní příručky z roku 1807, jež nejstručněji, jak je to možné, shrnují francouzské pěchotní předpisy 18. století s důrazem na vývoj délky a tempa pořadového kroku; a vyjmenovávají také některá praxí revolučních válek a reorganizacemi pěchoty vynucená doplnění a některé vhodné úpravy předpisu z roku 1791.

Formou poznámek pod čarou jsem do textu předpisu tyto úpravy a doplnění, případně nezbytná či vhodná vysvětlení, která jsem našel v dalších čtyřech dobových textech (Instrukce generála Schauenbourga pro Rýnskou armádu z roku 1795, Pěchotní příručka z roku 1807, Synoptické tabulky pravděpodobně z roku 1811, a Výcvikový kurz pro poddůstojníky školy ve Fontainebleau, jehož datum se mi zatím nepodařilo přesně určit, ale bude to někde mezi roky 1808 a 1813), vložil. V příloze pak jsou pak obsáhlejší dodatky typu Davoutových instrukcí z roku 1811, různá formování karé podle Pěchotní příručky, a palby po řadech, nebo tzv. feu de chaussée (zajímavá věc), a také přesný způsob přechodu ze tří do dvou řadů a obráceně (použitelný i v našich podmínkách pro dva a jeden řad). Text předpisu je doplněný dobovými schématy (z originálního vydání z roku 1791) s původními popisy a jako bonbónek přehledné tabulky složení pluků a půlbrigád pěchoty podle základních předpisů z let 1791-1815; celek bude pdf a stránky ve formátu A5, zatím jich je 240 a jen překladem fulltextu školy batalionu jsem strávil podle wordové statistiky asi 1100 minut čistého času, času špinavého to je někdy od února.

Jen pro informaci, kdyby měly kluby za podobný překlad platit, vyšla by při čtyřech stovkách za normostranu celková cena čistého textu předpisu na více než 80.000 korun českých, otázkou by samozřejmě bylo, zda-li by profesionální překladatel dokázal přesně vystihnout smysl dnes místy obtížně představitelných pohybů a jejich principů. Nepíšu to sem proto, abyste áchali, nebo abyste mi byli o to více vděční, nechci na tom vydělávat, ostaně by to asi v této podobě ani nešlo, a byť mám (některé z Crazy

) vás i docela rád, dělal jsem to přecejen především sobecky sám pro sebe Laugh

Co je jisté, je, že podobnou věc, takto na jednom místě, volně dostupnou a v rámci možností kompletní mají k dispozici jinde možná jednotlivci. V rámci CENS, kterou osobně považuju, a zdaleka nejen já, za nejakceschopnější asociaci napoleonského re-enactmentu v Evropě, má teď (resp. zítra, případně "brzy") i pověstný "poslední tambor" (bez urážky, pánové, co se tak hezky umíte arogantně tvářit, modří už vědí) možnost ponořit se do studia jednoznačně správných, přesně popsaných a v dobové praxi nepopiratelně užívaných principů pohybů, evolucí a manévrů pěchoty.

Co vidím trochu jako nevýhodu, je možná právě ta relativní snadnost, s jakou se k těmto podkladům dostanete. Nejzhoubnějším jevem kupříkladu francouzského re-enactmentu, přičemž Francouzi si asi opravdu nemohou stěžovat na nedostatek podkladů, je pohodlnost, laxnost a lennost nejen předpis studovat a snažit se mu porozumět, ale dokonce ho byť jen pozorně číst. Mají ho pod nosem, mluví (většinou) všichni francouzsky, nemůžou mu nerozumět, ale právě překonávání překážek je tak trochu motorem poznání, že. Mně je hej, protože jsem to "musel" přeložit, tzn. tam a zase zpátky přemýšlet o každém slovu, větě a odstavci a o jejich vzájemném vztahu. Před 200 lety bylo studium předpisu nezbytností, bylo vymahatelné, kotrolovatelné. Dnes člověk musí pro neméně, ba možná více, namáhavou práci hledat jiné motivace než přísnost adjutant-majora, nebo dokonce divizního generála. Přesto je určitě lepší vám to takto naservírovat a doufat, že tomu alespoň malá část z vás věnuje, co bude potřebné, než vás nechat napospas nejednotným a polovičatým výkladům střípků a zkreslených a z kontextu vytržených prvků předpisu. Re-enactment je, resp. donedávna byl, těchto věcí plný, zdaleka nejen u nás.

Nic se nemění na našich již skoro dva roky existujících zestručněných synoptických tabulkách školy pelotonu a batalionu, ani na dalších dílčích podkladech, které jsme si připravili a od Buchlovic 2004 je uvádíme do praxe. V budoucnu je jen doplním o zbývající manévry, a naopak z fulltextu předpisu vyberu a nějakým způsobem pospojuju dohromady jen ty pohyby a jejich zásady, na jejichž provádění v praxi můžeme v re-enactmentu reálně pomýšlet. Z pestřejší nabídky formování karé si taky v nějaké rozumné diskusi vybereme způsob pro naše účely nejvhodnější.

Uvidíme, jak se nám podaří v praxi vyzkoušet výcvik ve škole batalionu pomocí těch provazů. Kdyby to šlo dobře, a nevidím důvod, proč by nemělo, otevírá se zajímavá možnost intentivnější přípravy kádrů batalionu (batalionů), s nimiž pak žádný manévr školy batalionu nebude nemožný, a nebudeme přitom (příliš) obtěžovat ty, jimž již tento rozměr re-enactmentu mnoho neříká. Pro ty bude stále dostatečná škola vojáka a schopnost během akce respektovat určené šéfy podjednotek, šikovatele, krajníky, šéfa batalionu a jeho adjutanty.

A včil mudrujte zas vy o tom svém houpání.

J.