Pevnosti a napoleonské války?

Schlafsack · Příspěvky: 163 Témata: 15 Sous-Lieutenant

Merde,
zřejmě mě Festung Neisse, tedy vlastně twierdz Nysa, oslovila více, než jsem očekával a tak mi teď nějak vrtá hlavou: co vlastně víme o dobývání pevností v napoleonských válkách?
Obecně se traduje, že nový způsob vedení války učinil pevnosti v napoleonské epoše nepotřebnými, ale zřejmě je náš pohled poněkud zúžen skutečností, že o naše chlouby Terezín, Josefov atd. se nikdy nebojovalo.
Jenomže, alespoň co já vím, kromě ještě letos Nysy re-enactoři připomenou očmouzení pevných zdí Kladska roku 1807, na základě čehož mi na první nástřel z Pruska vypadlo toto:

radek69 · Zaslal: 2007-08-02, 08:58 Předmět:

Jakub · Zaslal: 2007-08-02, 09:38 Předmět:

Naprosto netuším, o čem to tady mluvíte, udělejte mi v té zdi díru, já skrz ni prorazím! Laugh

Na Gallice i na books.google jsou zajímavé spisky, jako např. Instruction sur la Fortification de campagne, la défense et l'attaque des postes retranchés, z roku 1835, v závěru je krátce pojednáno i o pevnostech; či Traité de Fortifications z roku 1858;

V Clausewitzovi, kapitoly X a XI druhého dílu; a IX, X a XVII třetího dílu; čl. 30 a 35 4. kapitoly Jominiho; čl. XVII Jollyho de Maizeroy.

Našly by se jistě i další a podrobnější pojednání, ale zatím jsem se toho dotkl jen velice letmo. V češtině neznám nic než Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezku od Libri, což určitě máte. Ale napiš Martinu Klöfflerovi, to je totiž pruský ženijní oficír se vším všudy:

Jarek · Zaslal: 2008-02-09, 18:24 Předmět:

Jako základ doporučuji knihu Kámen a oheň. Rozebírá přehledně barokní pevnostní stavitelství, kde se stavělo, jak se stavělo, jak se dobývalo a bránilo, pár příkladů, samozřejmě terminoogie...

Rozhodně zajímavé si přečíst než člověk v tomto směru začne bádat dál...

Husár · Zaslal: 2008-02-09, 19:52 Předmět:

Mily Schlafsack,

pred casom som vo viedenskom antikvariate drzal v ruke vec ,prirucku napisanu vtedajsim nominalnym velitelom v uhorsku,deneralom Parientes-Gomezom ktory popisuje vsetky dostupne a myslitelne opevnenia ako polne tak i klasicke fortifikacie a dava navo ako na to..Zaroven je to prirucka topopgrafie,vyslo to v Budine v roku 1804-a drzal som v ruke original.Bohate,nazorne obrazky,ilustracie scasti kolorovane.
Aj by som si to vzal ale aj ked nadherne zachovala publikacia-cena 500 ezr sa mi vidi akosi dost... ale tam bolo vsetko co k tejto problematike treba....

Lubos · Zaslal: 2009-01-12, 22:50 Předmět:

Zdravím,
nevím, zda ti pomohu, ale v roce 2001 vyšla kniha od Vladimíra Kupky Pevnosti a opevnění v Čechách na Moravě a ve Slezku. Mapuje pravěké a středověké fortifikace až po Československé pevnostní systémy z let 1935-38. Určitě tam najdeš spoustu odpovědí na své otázky.
Každá pevnost se dala obejít, nebo blokovat a tím pádem, nehledě na rozvoj delostřelectva, jejich význam upadal.

Schlafsack · Příspěvky: 163 Témata: 15 Sous-Lieutenant

Pevnosti to sice přímo nejsou, ale kdo má pro toto téma slabost, jistě ocení nejnovější příspěvek na primaplana.net

Pro Husár:
Zkoušel jsem hledat (a to dost intenzivně) celý titul Tebou zmíněného Budínského tisku z roku 1804, leč nepodařilo se. Nemáš ještě někde poznamenáno něco navíc, na základě čeho by se to dalo najít?

Boko · Zaslal: 2009-12-30, 16:38 Předmět:

Zasílám odkazy na :
- knihu "Kapesní kniha pro upotřebení v bitevním poli" v ruštině (jedná se o německý překlad) z roku 1798 - od strany 242 je popisováno jak pevnosti bránit a nebo dobývat
- článek o dobývání pevnosti Astorga ve Španělsku (RU)

Zdrojem pro naši carskou knihovnu byla lokální ruská pobočka.

shawn333 · Příspěvky: 18 Témata: 7 Soldat

Bonjour, nemáte někdo tušení, kdo zastával uřád guvernéra pevnosti Vincennes, kolem roku 1800? Dík Unsure

Jakub · Zaslal: 2010-01-25, 11:49 Předmět:

Nikdo

Funkce guvernéra pevnosti Vincennes byla zřízena až pro Daumesnila v roce 1812 a ještě v Císařském alamanchu 1812 najdeš jako jejího velitele šéfa batalionu Harela; v roce 1799 jí velel šéf batalionu Clinchant, v roce 1801 kapitán Latour... tedy pokud se pod označením Arsenal de Paris neskrývá jiná instituce, ale pochybuju, už jen proto, že Arsenal de Paris je v pozdějších alamanaších nahrazen právě pevností Vincennes a že právě arzenál z ní udělali v roce 1796.

J.

Pavel · Zaslal: 2010-03-03, 23:29 Předmět:

Hmmmm, to je vlastně zajímavá úvaha. Sám sebe jsem přistihl v dojmu, že s nástupem Napoleona se o pevnosti moc nebojuje. V Polsku a Španělsku se v tom moc nevyznám, ale třeba ztráta Smolenska 1812 byla o to více tragická, oč byla méně očekávaná. Prostě je to jednou pevnost, tak by to mělo vydržet, nebo protivníka aspoň zdržet, ne? No, asi ne – vše rozhodla polní bitva pouze „opřená“ o pevnost.
Když si ale rychle v hlavě promítnu ruská tažení do roku 1800, tak mi to přijde, že to vlastně bylo tažení od jedné pevnosti ke druhé. Zejména ve válce s Tureckem. Dobývání pevností Turtukaj, Očakov, Kinburn a zejména dlouhé obléhání a nakonec i dobytí nedobytného Ismailu (velmi zmodernizovaného Francouzi). V Polsku pak dobytí pevnosti Praga, chránící vstup do Varšavy.
Ale stejně tak při italském tažení 1799, jsem měl zejména ze závěru tažení dojem, že to je série dobývaní jednotlivých měst (pevností?). Během léta byla dobyta Ferrara, Alessandria, Tortona, Peschiera a Mantova, kde zbytky francouzské posádky kladly houževnatý odpor až do konce července.
No a poté si už nějak neuvědomuju nějaké významné dobývání pevností ruskou armádou (což samozřejmě neznamená, že žádné nebylo, jen se to nepovažuje za tak významné a moc se o tom nepíše). Teď samozřejmě nechci znevažovat dobývání belgických a holandských měst a pevnůstek …. Asi malý zájem o dobývání pevností ze strany vojenských historiků souvisí s nevyřčeným přesvědčením, že dobývání pevností je něco méně podřadnějšího, než porazit protivníka v poli. A nebo pevnosti opravdu načas ztratili svůj vojenský význam? Tomu se asi nechce věřit, že?
Nechtělo by se někomu popsat zde prvky polního opevnění (fleš, reduta…) případně s obrázkama? Díky ! Pavel

Pavel · Zaslal: 2010-03-03, 23:29 Předmět:

Hmmmm, to je vlastně zajímavá úvaha. Sám sebe jsem přistihl v dojmu, že s nástupem Napoleona se o pevnosti moc nebojuje. V Polsku a Španělsku se v tom moc nevyznám, ale třeba ztráta Smolenska 1812 byla o to více tragická, oč byla méně očekávaná. Prostě je to jednou pevnost, tak by to mělo vydržet, nebo protivníka aspoň zdržet, ne? No, asi ne – vše rozhodla polní bitva pouze „opřená“ o pevnost.
Když si ale rychle v hlavě promítnu ruská tažení do roku 1800, tak mi to přijde, že to vlastně bylo tažení od jedné pevnosti ke druhé. Zejména ve válce s Tureckem. Dobývání pevností Turtukaj, Očakov, Kinburn a zejména dlouhé obléhání a nakonec i dobytí nedobytného Ismailu (velmi zmodernizovaného Francouzi). V Polsku pak dobytí pevnosti Praga, chránící vstup do Varšavy.
Ale stejně tak při italském tažení 1799, jsem měl zejména ze závěru tažení dojem, že to je série dobývaní jednotlivých měst (pevností?). Během léta byla dobyta Ferrara, Alessandria, Tortona, Peschiera a Mantova, kde zbytky francouzské posádky kladly houževnatý odpor až do konce července.
No a poté si už nějak neuvědomuju nějaké významné dobývání pevností ruskou armádou (což samozřejmě neznamená, že žádné nebylo, jen se to nepovažuje za tak významné a moc se o tom nepíše). Teď samozřejmě nechci znevažovat dobývání belgických a holandských měst a pevnůstek …. Asi malý zájem o dobývání pevností ze strany vojenských historiků souvisí s nevyřčeným přesvědčením, že dobývání pevností je něco méně podřadnějšího, než porazit protivníka v poli. A nebo pevnosti opravdu načas ztratili svůj vojenský význam? Tomu se asi nechce věřit, že?
Nechtělo by se někomu popsat zde prvky polního opevnění (fleš, reduta…) případně s obrázkama? Díky ! Pavel