Bitva u Wagramu – rozhodující střetnutí u obce Marchegg 1809

Riri · Zaslal: 2009-07-21, 15:52 Předmět:

Pokud někdo chcete useknout hlavu jako jsem to udělal smradlavému drakovi s kapitánskou hodností, nebo opíchat do obličeje jako papá generál, tak si před ten stan klidně stoupněte Assassin

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Rai-che · Zaslal: 2009-07-21, 19:08 Předmět:

Mon Dieu, ten steampunkový císař se mi velice zamlouvá! Laugh

Ale proč se plácat pěšky, když se může letět?

(Někde mám rokreslenou i dvouhlavou verzi pro naše milované Rakušany Secret

)

Jakub · Zaslal: 2009-07-21, 22:48 Předmět:

No ten je parádní, jen mu chybí hřeben...

Orlí dragoun by byl Dragon à aigle, bych řekl.

Dvouhlavého orla pro Rakušany? A co takhle Cruchota na smradlavém drakovi bojujícího s lady Riri, to by nebylo? Laugh

J.

Riri · Zaslal: 2009-07-21, 22:55 Předmět:

A kdo lady Riri pohladí tralalá?

Rai-che · Zaslal: 2009-07-21, 23:04 Předmět:

Jakub · Zaslal: 2009-07-21, 23:06 Předmět:

Ajo.

Ajo.

Aha. Smile

Eifel · Zaslal: 2009-07-22, 11:47 Předmět:

Když tak sleduji vaše příspěvky, tak mě tak napadá otázka co se na této akci vůbec dělo ? Byla to akce z období nap. válek či sraz nějakých fantasy bláznů ?

Rád bych se dozvěděl spíš něco o té samotné akci než kdo s kým a kdo příště a jak. Díkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkk Dirol

Husár · Zaslal: 2009-07-23, 00:04 Předmět:

Počas táborového života v Engerau si vybavujem krásnu nočno-rannú serenádu zaspievanú popredným peším barytonistom Tazienom.
Ďakujem za krásne vystúpenie. Yes

Riri · Zaslal: 2009-07-23, 10:43 Předmět:

to Husár:
To je přece blbost, Tazien tvrdě spal. Odpřisáhne to na holý pupek. To musel být ten jeho mladší bratr. Prý mají velice podobné hlasy.

Jakub · Zaslal: 2009-07-23, 12:28 Předmět:

Tak já teda napíšu něco k bitvě taky, když vás to teda zajímá víc než táborový život, no.

Sobotní bitva nebyla. Stačí?

Dopoledne se stavěly "bataliony". Jednotky přijely výrazně v jiných stavech a v jiném složení než na papíře, místo svých oblíbených Ukrajinců z loňského Waterloo jsme měli v batalionu jiné, uniformami a výstrojí pěkné, leč úrovní výcviku a jazykovou vybaveností dosti ošklivé. K nim legie z Nysy, část v jakýchsi čepičkách, všichni bez telat, slečna s praporem a dělíčko. Dělíčko s praporem jsem teda poslal pryč, a to byl třetí peloton. Dva důstojníci na 'ozdobu' a jeden seržant-major, co se snažil. Kapitán Tazien, nebo jeho mladší bratr kapitán Tazien, si je vzal na chvíli do parády a nakonec to jakštakš žlo. Druhý peloton byl 3. řadový pluk z Francie, zajímavý tím, že chodí v bílých uniformách 1807. Bylo jich poměrně výrazně méně než ve zbývajících pelotonech, ale nějak nikoho nenapadlo řešení (než vrátit jim do sestavy prapor se dvěma vojáky, který stále usilovně stavěli k bubeníkům)... je to ten typ jednotky, jako ostatně většina podobných, na který by se člověk nejraději neustále rozčiloval, jenže oni jsou hodní a poslušní... jen to prostě neumí.

První peloton byl v podstatě náš standard, naše garda, 18e, druhá 8e, a francouzská 18e, jež sice dělá mnohé věci tak nějak zvláštně po svém, ale zdaleka samozřejmě převyšuje vše, co dalšího bylo na akci k vidění. Tazien je naučil naše tirajéry a myslím, že si pak bitvu pěkně užili.

Já toho mnoho neudělal. Po jakémstakéms zformování batalionu jsem vsedl na kůň a odjel s panem plukovníkem na bojiště za panem generálem a kavalerií. Na bojišti jsem pak, nechci se chlubit, kdo z vás na to má, vyhrál Velkou marcheggskou stýplčejz, neboť jsem po generálově povelu CHARGEZ při nácviku jezdeckého útoku seděl na koni tak hloupě, že ten si myslel, že máme vyhrát. Takže jsme vyhráli, o dvacet, třicet či čtyřicet délek. Cestou jsme ztratili šavli, která se v mém rozhozeném posedu jednoduše vydala doslova na výlet z pochvy, naštěstí praštila do zad jen mě. Teprve po chvíli mi došlo, co dělám špatně, a zastavili jsme. Nadšený koník mě pak k pobavení kavaleristů ještě vyvezl na místní hráz, ale pak už jsme si začali rozumět... musela to být pěkná podívaná. Do smíchu mi chvíli nebylo, ale pak už jo.

Po návratu do tábora jsem zkusil pár svinutí a rozvinutí batalionu, což, pravděpodobně díky Tazienovi a dalším, kteří mezitím s pěchotou cvičili, proběhlo relativně uspokojivě. A pak začalo pršet a nastal rozklad armády hnijící v táboře završený výše uvedenými fantastickými příhodami.

V neděli opět vyjížďka na bojiště. Už to bylo o poznání lepší. Koník se mnou nikam neutekl, dokonce jsem splnil několik rozkazů typu "zajeď tam za tím kyrysníkem a zeptej se ho, co tam dělá"... 100 metrů samostatného cvalu v mnou jakštakš určeném směru za synchronizovaného česko-francouzského od pánů plukovníka a generála napomínání týkajícího se mého sedu mi dělalo radost, byť jsem nervózní samozřejmě byl. Několikrát jsem pobavil hloučky kavaleristů, k nímž jsem se, měl jsem ten dojem, 'přiřítil', až museli uhýbat. Ale bylo to pěkné.

Pauza a pak opět do sedla a pochod, úmorný pochod běžným krokem, coby druhý batalion za gardovou pěchotou... s excelentními bubeníky, o nichž se ještě zmíním. Tři čtvrtě hodiny pochodu ulicemi, bumtarata. Koně rychlejší, samé zastavování, otáčení. Dorazili jsme na bojiště, a prvních 15 minut, rozvinutí pěchoty a první pohyby řízené z koně, byly slibné. Jen co se ozvala artilérie, začaly potíže. Koníci začli být nervózní a dorazila je pak palba pěchoty... potřebovali běhat, což jim šéf batalionu nějak nemůže dovolit. Tak jsem dal koně Kamilovi a ten pak strávil bitvu s plukovníkem v roli kavaleristy.

Pro šéfa batalionu, který je nadto velmi špatný jezdec, je kůň při počtu vojáků v batalionu mezi 80 a 150 dnes úplně zbytečný luxus. Co zvládal šéf batalionu kdysi koňmo se 600 či 800 vojáky, lze snadno dnes zvládnout se šestinou stavu pěšky. Kde kůň určitě potřeba je, to je aktivní velení několika batalionům. V tom případě už také bude kůň mnohem více v pohybu, a mohlo by to být snazší (z jezdeckého hlediska jako).

Zpět k bitvě. Na bojišti z beden vyskládané tři "domy", mělo na tom prý být nějaké plátno a malůvkami, ale nebylo. Bitva o něco lepší než u Gross Enzersdorfu, kdo jste tam byli. Více Rakušano-Sasů-Rusů, lépe manévrujících, náš a italský batalion jakštakš, gardový jsem moc neviděl, a pak tam byl "saský"..., původně byla ve scénáři taškařice střílení Francouzů na Sasy pro jejich bílé uniformy (inspirovaná skutečným incidentem z bitvy u Wagramu), jenže pro nedostatek Rakušanů Sasové dezertovali k nepříteli a jejich role se ujala francouzská pěchota z Ruska, jež patrně příliš nepochopila, co se po nich chce, takže to celé bylo trapné na druhou.

Pustil jsem první peloton stranou, aby pokryl pravé křídlo en tirailleurs, dobyli jsme "vesničku", pak jsme z ní prchli, pak jsme ji znovu dobyli a šli jsme balit tábor. Bitva měla začít ve dvě, začala ve tři, skončila ve čtyři, než jsme se vrátili do tábora a než to celé skončilo, odjížděli jsme před sedmou. Neviděl jsem vůbec žádnou přidanou hodnotu v tom, že program neskončil v poledne, a do Prahy jsem dojel, přes Tučapy, Slavkov a po kafíčku u pana poručíka od Terriblu, v polospánku v půl jedné v noci.

K těm bubeníkům... v sobotu večer udělali takové improvizované vystoupení v táboře. Takové pěkné, co umí naši také, ale pak předvedli cosi, co jsem ještě neviděl. Dva a dva bubnovali proti sobě, točili se do kruhu a šermovali do rytmu paličkami, což byla mimořádně parádní podívaná i poslouchaná. Byli, tuším, od myslivců z Fontainebleau, což je z francouzských gard to lepší, ale tak propastný rozdíl mezi kvalitou tamborů a jednotky je jim snad až na škodu.

Poslední velká akce k 200. výročí roku 1809... nebylo to špatné. Ale pokud jde o bitvy a vojensko-historický program, Znojmo mi zcela "objektivně" přišlo ze všech zdaleka nejpodařenější.

J.

Husár · Zaslal: 2009-07-23, 20:49 Předmět:

to Riri :

nepoužil som najlepší výraz-nejednalo sa o sekvenciu z marcheggského tábora ale o sekvenciu z tábora v Engerau /Petržalka/.Százados-úr Samek bol prítomný tejto seansy taktiež.Tazien je skvelý peší barytonista,intonuje skvele a texty spieva z ozajstným precítením.
V našich farbách nemám poňatia o adekvátnom umelcovi. Yes

Riri · Zaslal: 2009-07-23, 21:29 Předmět:

to Husár:
Aha, v Bratislavě jsem nebyl. I když.... Honza vlastně nikdy nezpívá. Vždy je to jeho "mladší bratr" Dirol

Tazien · Zaslal: 2009-08-02, 10:16 Předmět:

K výcviku:
3 peloton byl skutečně nejslabší.Musím ale dodat, že na to, jak toho moc neuměli, udělali pod vedením jejich seržanta maximum.
Provedení povelů, které byli pro ně něčím úplně novým, začali po pár zopakování zvládat, dokonce stavěli správně i levýho krajníka. V bitvě už jim to moc nešlo, ale to dělá ta nertvozita, tak jak u všech.
Největší jejich problém je nedostatek funkčních pušek.
2 a 3 peloton šlapal dle mě vělice dobře.
Nutno zde podotknout, že na tom má i veliký podíl P. Koštál z gardy, který řídil náš 1 peloton, neb já sem z pověření kap. Samka převzal velení místo něj, neb on se rozhod vyhrát jeho první stýplčejz. Innocent

K bitvě:
Dle mě dost dobrá a s našima klukama jsme si toho pořádně užili. Nebo se vám , holoto zdá, že jsme běhali málo? Laugh

Kulisy:
Pokud by tam nebyli, bylo by to nejlepší. Myslím si, že pokud je to nutné, stačí plotek, žebřinák a hotovo.
To, co tam bylo, byli dle mě dost zbytečně vyhozené peníze.

Jo, ale su rád, že jsem si tam zabojoval.

Ad husár: v Bratislavě já vůbec nebyl, to byl můj nejmladší brácha.