|
Pátek, 25 květen 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Kde je zakopán "slavkovský poklad" ? |
| 1. Existuje "slavkovský poklad" |
31%
|
31% |
[ 9 ] |
| 2. Neexistuje "slavkovský poklad" |
68%
|
68% |
[ 20 ] |
|
| Celkem hlasů : 29 |
|
| Autor |
Zpráva |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
| citace: |
| (1) Tento úsek (prostor mezi Valchou a Křenovicemi) byl na rozdíl od jiných ve vážném ohrožení, existoval zde silný tísňový motiv; (2) byl na obou koncích uzavřen: bojující a prchající spojenecká vojska ucpala přechody přes Rakovec na Valše a v Křenovicích, a ty byly tudíž pro povozy neprůjezdné. (3) V Křenovicích bylo vozatajstvo. (4) Právě přes onen úsek ustupoval ke Slavkovu Preobraženský pluk a další gardové útvary. (5) Terén byl v těchto místech ve špatném stavu a hluboké koryto rozbahněného potoka Rakovce tvořilo významnou terénní překážku pro ústup. (6) Potok Rakovec byl hraniční, oboustranně kontrolovanou linií mezi francouzskými a spojeneckými vojsky. V případě zakopání by nebylo možné pokladnu v noci z 2. na 3. prosince vyzvednout a odvézt do bezpečí. |
ad (1) - mezi Holubicemi a Křenovicemi následovaly ustupující ruské jednotky Bernadottovy pluky, přičemž Křenovice obsadil 27. pluk, až do Křenovic došli také vojáci Caffarelliho divize 5. sboru (tirajéři 13. lehkého pluku), a to právě údolím Rakovce, od Holubic a kolem Valchy... takže jistě, ten prostor byl ve vážném ohrožení, resp. velmi rychle ve francouzských rukách... představa, že v těchto podmínkách na pravém břehu Rakovce zakopává do hloubky metr-dva metry nějaké sudy s cennostmi je opravdu absurdní...
ad (2) - byl na obou stranách uzavřený... asi ano - kde by se tam tedy vzala ruská armádní pokladna? To opravdu nastoupila do boje gardy proti gardě na Starých Vinohradech? Tzn. že kolem Valchy překročila v gardové sestavě Rakovec, "účastnila" se akcí u Blažovic a následně se přesunula na Staré Vinohrady, odkud ustupovala k Valše, Křenovicím či mezi? Gardové dělostřelectvo snad padlo celé do rukou nepřítele, nebo zatímco to bylo směřováno k přechodům přes Rakovec v Křenovicích, případně u Valchy, a kryté rakouskými kyrysnickými pluky v pořádku ustoupilo, pokladna si to zamířila přímo do obtížného rozbahněného terénu, kde musela být zakopána, což vojáci stihli Francouzům před nosem...?
ad (3) a (4) - ? armádní pokladna, byla-li tolik poruce, nebyla zařazena v koloně onoho vozatajstva, ale následovala gardové pluky do první linie?
ad (5) ... viz ad (2)
ad (6) ... na bojišti snad někde existuje místo, kde by vykopán a odvezen být mohl?
| citace: |
| autoři probírají všechny možnosti a aspekty samotného zakopání pokladu |
Jak se vypořádávají vůbec s formou transportu toho, co bych nenazval "pokladem", ale prostředky k základnímu zajištění armády? Věnují se nějakým způsobem administrativním náležitostem nakládání s těmito prostředky? Věnují se nějakým způsobem obdobným situacím v jiných momentech tažení či napoleonských válek obecně?
Jaká je jejich odpověď na otázku "proč s sebou vezla ruská armáda tyto prostředky do bitvy?"
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
 Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

|
|
| Jakub napsal: |
| ... pochybuju o přechovávání prostředků nutných k fungování armády v "sudech", ... A mimochodem taky pochybuju o tom, že mají v Paříži mapu, která ukazuje potok, který naše mapy neukazují. |
Tak to se opět, JAKUBE, velmi mýlíš. "Prostředky nutné k fungování armády" byly přechovávány především v sudech. ... Jen výjimečně v láhvích. Zato ta tajemná pařížská mapa je něco, co mne činí notně skeptickým k samotné erudici mistra pátrače. Obávám se, zda ta hledačka není tím jediným, čemu právem náleží přívlastek "profesionální".
|
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
...ajo sakra... no dobře, ale snad ne třicetilitrových? 12 takových třicetilitrových soudků přece armádě nemůže stačit... teda naší by asi mohlo, co, holoto? 360 litrů Terriblu... myslím, že bychom si pak pěkně zafungovali...
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
 Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

|
|
| Jakub napsal: |
| Jak se vypořádávají vůbec s formou transportu toho, co bych nenazval "pokladem", ale prostředky k základnímu zajištění armády? Věnují se nějakým způsobem administrativním náležitostem nakládání s těmito prostředky? Věnují se nějakým způsobem obdobným situacím v jiných momentech tažení či napoleonských válek obecně? ... Jaká je jejich odpověď na otázku "proč s sebou vezla ruská armáda tyto prostředky do bitvy?" |
No promiň, to jsi tu snad měl vysvětlit Ty, jsa mnou k tomu hned v prvním příspěvku tohoto námětu vyzván a řádně okolo úst medem pomazán.
Pokud jde o Waltera Pavliše v novinářském podání, odpověď známe: "Spojenci si chtěli dat spicha u Brna, ale Napec se přihnal na dostaveníčko dřív a překvapil je u Křenovic." A pokud jde o autory knihy "Záhada Slavkovského pokladu", ti věc vysvětlují tak, že se pokladnice samozřejmě do bitvy nevezla. Vozatajstvo prostě následovalo gardu pro případ, že by si chtěla dát nějaký ten gáblík a neměla drobné, a pak se zčistajasna ocitli v první linii. - Neříkej mi, JAKUBE, že Tě takové vysvětlení neuspokojuje.
|
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
...ano, a když už tedy velkoknížepán uzřel, kterak se k Blažovicím derou Lannesovi pěšáci a že se garda navzdory představám, které měl, ocitá izolovaná a v první linii, pro jistotu si ten grošík na gáblík u sebe nechal, rozhodně ho neodesílal do týlu, naopak, pěkně ho postavil do formace, se kterou zanedlouho zamířil znovu vydobýt Staré Vinohrady a zvrátit nepříznivě se vyvíjející bitvu v koaliční prospěch... za co by pak jako slavili, kdyby měli prachy někde ve Slavkově, to dá rozum. To bych ještě nějak vzal. Ale že když pak ustupovali, poslali děla po cestě a přes mosty, zatímco pokladnici pěkně přes pole a do bahna... c c c... no nepovedlo se, dobře. Štestí v neštěstí, napadlo je to zakopat a stihli to a provedli mistrně.
Kromě jednoho J.A. na celou věc úplně všichni zapomněli... grošík odepsali jako ztracený a nikdo nepátral.
Píší tam autoři něco o tom, na jakém místě ve které gardové koloně ten povoz se sudy byl?
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
 Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

|
|
| Jakub napsal: |
| Píší tam autoři něco o tom, na jakém místě ve které gardové koloně ten povoz se sudy byl? |
Ty jsi opravdu nesnesitelný puntičkář. Kdo by se tím zabýval, přece hlavní je, že prachy jsou při ruce, ne? Ty snad vážně chceš, aby se autoři šťourali v nějakém rozdělení na kolony? Dost na tom, že Ti sdělili, že to zakopával Preobraženský pluk.
Zpočátku to vypadalo, že konečně začínáš věc nazírat pozitivněji a dokážeš se oprostit od toho svého přepjatého negativismu, ale pak jsi všechno pokazil. Trochu shovívavosti, člověče! Zkus se na to podívat z druhé strany, jak Ti tu ostatně radí mnozí. Patálie u Blažovic je starostí velkoknížete a leháro za frontou u Rakovce zase záležitostí vozatajů, proč by si měli vzájemně fušovat do řemesla? S těmi děly a zlatem se to asi fakt tak docela nepovedlo. Možná, že měli raději zakopat děla a zlato odvézt, ale třeba to nějak autoři objasňují. Snad měli naspěch, nebo to popletli či co, anebo mají Rusové láskyplnější vztah ke zbraním než k penězům, co já vím. Zas tak pozorně jsem tu knihu nečetl.
|
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
Nečekám samozřejmě, že budou mít nějaké konkrétní podklady v tomto směru, nicméně tvrdí-li někdo, že taková "věc" byla přítomna přímo na bojišti, měl by mít nějakou hypotézu o tom, kde zhruba, jak to vypadalo.
Nesnesitelný samozřejmě jsem, to uznávám
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
Bessières ve svém hlášení píše, že "dělostřelectvo ruské císařské gardy bylo dobyto" (l'artillerie de la Garde impériale russe a été prise)... Těžko celé, řekl bych, včetně veškerého dělostřeleckého trénu. Předpokládám, že část ustoupila... ne že se Francouzi zmocnili více než třiceti gardových děl, takový masakr to rozhodně nebyl, ruská garda ustoupila spořádaně a ne v důsledku přehnaně zveličovaných akcí gardy francouzské, ale protože se proti ní začal formovat taky 1. armádní sbor.
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Schlafsack
 Příspěvky: 163 Témata: 15 Sous-Lieutenant

|
|
Pro mne je zajímavý údaj Jeho Blahorodí o předpokládané hloubce úkrytu 60-80 cm - v roce 1998 totiž někdo v intravilánu Slavkova (raději nebudu blíže upřesňovat) vykopal, předsvědčen o definitivní správnosti určení místa pokladu, jámu 12 m hlubokou (nepřeklepl jsem se, ta jáma měla skutečně slovy: dvanáct metrů).
Já ji na vlastní oči neviděl, ale dostatečně se jí věnoval regionální tisk. Další prohlubování bylo na základě stížností sadařů a výletníků ukončeno místními konšely a policejní asistencí...
Jinak osobně jsem viděl v muzejních expozicících již dost pokladen císařských pluků, tuze důmyslně okovaných a zamykaných, abych věřil tomu, že Rusové vozili své peníze v sudech či soudcích.
A pokud ano, jak tedy asi byl takový soudek zabezpečen proti ziskuchtivým koumákům, kterých měla uvedená armáda patrně více než armády ostatní (nehovořím ani o důvodech tohoto jednání ani drakonických trestech za tyto prohřešky, pouze abstrahuji z kronikářských záznamů shromážděných např. v edicích Františka Kopeckého)
_________________ “Pravé osvícení není nic jiného, než uvedení takových umění anebo ponaučení, kteráž jindy známa nebyla… nepravým osvícením například by bylo, kdyby nějaký mudrák chtěl lidu namluvit, že vzpourou dosáhne lepšího osudu.“ |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
 Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

|
|
Možná jsem měl jasně říci, proč vlastně tu knížku doporučuji a chválím, ačkoli si z autorů dělám tak trochu šprťouchlata. Něco jsem uvedl už v jednom ze svých předchozích příspěvků: Jsem rád, že někdo dal dohromady, byť amatérským způsobem, všechny jemu dostupné informace, včetně úředních podkladů a doprovodil vcelku poctivou argumentací, která nezatajuje mnohá úskalí, na něž víra v slavkovský poklad naráží. Nehodnotím ji ovšem jako vědeckou studii, to by neobstála - ale za takovou se ani nevydává.
Co bych jí naopak vytknul, je skutečnost, že se autoři tu a tam až příliš vžili do úlohy obhájců a snaží se čtenáře přesvědčit, že domněnka o zakopání soudků je přijatelná. Jsem přesvědčen, že knize by prospělo, kdyby se smířili s tím, že smyslem jejich počinu je spíše poskytnout zábavné a napínavé čtení, doplněné občasným poučením o fungování armád či událostech na slavkovském bojišti. Otázka, kterou kladou, totiž nezní „zda mohl být poklad zakopán a kde“, nýbrž „co by se všechno muselo stát, aby se zakopání stalo možným“. Lépe by zkrátka bylo ponechat v některých případech úsudek na čtenáři, i za tu cenu, že ten ve světle předkládaných faktů dospěje k zápornému závěru. Namísto toho bych knihu vybavil větším počtem ilustrací – fotografií a mapek (zejména historických) – aby se čtenář mohl pokochat místy, o nichž je řeč a sám si zauvažovat v úloze prospektora, čímž by se vyvážilo možné zklamání z toho, že úvahy o pokladu jsou bezpředmětné.
Slabiny knihy dobře dokládá následující argument ve stylu „pokladnu musela mít garda u sebe, protože nikdo nedá šrajtofli z ruky, to dá rozum“, opomíjející námitku, že zdravý rozum zrovna tak velí netahat ji tam, kde o ni lze velice snadno přijít a kde navíc v nejbližších chvílích mnoho důvodů k útratám nebude.
Kdyby zde autoři uzavřeli slovy: „Zda je zápis v kronice konečným dokladem toho, že pokladna gardy na bojišti zakopána nebyla, anebo o tom, že není pravděpodobné, že se garda od své pokladny odloučila a v případě té „prostějovské“ se tedy nejednalo o pokladnu její, ponecháváme na čtenáři“, jejich snažení by na hodnotě spíše získalo, než ztratilo.
| citace: |
Jestliže každá větší jednotka fungovala jako samostatný útvar po stránce ekonomické a finanční, znamená to, že na slavkovském poli nebyla jediná ruská válečná pokladna, ale pokladen více. Každou větší jednotku tedy následovala v řadách jejího vozatajstva i její vlastní pokladna.
Hojně užívaný přívlastek „hlavní“ by odpovídal nejlépe pokladně ruské gardy. Tato „hlavní ruská pokladna“ zřejmě zajišťovala provoz gardy a dvorské kanceláře, sloužila potřebám gardy, cara a jeho družiny, a v žádném případě nepředstavovala peníze celé ruské armády.
Důkaz, že tomu tak bylo, přináší Kopecký (s. 55): „28. a 29.11. byl v Prostějově velkokníže Konstantin s carskou gardou. Dne 1.12. přijela pod velením generála Stübschütze válečná pokladna a vojenský poštovní úřad. Po půlnoci 2.12. se objevili ustupující ruští dragouni a kozáci. Dne 3.12. projela městem ruská válečná pokladna. Ústup se stupňoval a po poledni se změnil v útěk a zmatek.“ *
„Prostějovská“ ruská pokladna se pohybovala po olomoucké císařské silnici. Ruská garda a car však utíkali směrem na Hodonín. Nelze si dost dobře představit, že by se gardová pokladna natolik vzdálila od gardy a od cara, až do Prostějova. Nelze si představit, že by ruská garda přestala pokladnu strážit. Prostějovem, daleko od ruské gardy, tedy nepochybně projížděla zcela jiná ruská vojenská pokladna.
Víme, že větší jednotky měly své vlastní vozatajstvo. A vozatajstva měla v péči i pokladny.
(s. 92n, c.d.)
*KOPECKÝ, František, Bitva u Slavkova a Morava v letech 1805-1806. Brno : Onufrius, 2001. |
Ohledně způsobu uložení je odkazováno na článek Jiřího Severy „Ruský poklad u Slavkova“, který vyšel v příloze Mladé fronty 52 víkendů, č. 32, 14.8.1971, a v němž vyvrací představu o velkých či kovových sudech: „Ve skutečnosti však se v tehdejší době ukládaly peníze na žold do poměrně malých dřevěných bečiček s okovanými obroučkami. S většími sudy bylo by se totiž při váze kovových peněz těžko manipulovalo.“ A dále Severa, podle autorů v souladu s historickými poznatky píše: „Pluky měly v poli samozřejmě i pokladny, ale jak vypadaly, nemůže dnes nikdo s určitostí tvrdit. Jistá věc je, že se mince přepravovaly v soudcích, které mohl průměrně silný muž unést v náručí.“ (Odkud má své údaje Severa, se nezmiňují a jeho stať jsem nečetl.)
| Jakub napsal: |
| ... tvrdí-li někdo, že taková "věc" byla přítomna přímo na bojišti, měl by mít nějakou hypotézu o tom, kde zhruba, jak to vypadalo. |
No tak tu hypotézu by měli, a hrubá je jistě dost. Lidově převyprávěno by vypadala nějak takto: Garda bedlivě stráží svou pokladnici a táhne ji proto s sebou až za Rakovec ke Křenovicím. Pak dá svým vozatajům povel, že mají na chvíli „padla“, protože si potřebuje u Brna něco vyřídit s Bonapartem. Jenomže se okolo 13h přiřítí zpět, že se to u Blažovic a na Starých Vinohradech nějak zvrtlo a oslava se odkládá, a vůbec že by o výplatu mohl brzy projevit zájem i Napoleon, takže vzhledem k tomu, že jsou už oba přechody přes Rakovec ucpané, protože mají všichni dost naspěch, bude lépe ponechat peníze na místě, ale tak aby nebyly moc na očích.
Samozřejmě nejslabším článkem řetězu je počáteční předpoklad, že se pokladnice ocitly nejen mimo olomouckou silnici či ve Slavkově, ale dokonce překročily Rakovec spolu s opravdu potřebným materiálem, který vezly především muniční vozy či snad i proviantní. Komu by šlo o vážné zkoumání, asi by v tomto okamžiku mohl celou věc uzavřít, leda by se chtěl pocvičit vymýšlením námitek, jako třeba: Když ty soudky unesl jeden chlap a vozy uvázly v bahně, proč je tedy nevzalo dvanáct silných gardistů na hrb a nepřeneslo někam, kde by se daly opět naložit, namísto lopocení se zakopáváním? Vzhledem k tomu, že se za nimi Napoleon až tolik nehnal, stihli by to donést možná až do Slavkova.
P.S.: Takový Fojtík, kterého autoři citují, se oproti Tobě, JAKUBE, vyznačuje chvályhodným optimismem a tam, kde Ty celou věc hodnotíš jako nemožnou a absurdní, ba představu zhovadilou, on chlapce moskalské pochválí, jací jsou šikovní a chladnokrevní – z toho si ber příklad!
|
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
Ono je to celkem prosté... buď si někdo myslí, že to celé je nějakým způsobem možné, a pak vydání takové publikace je patrně maximem, čeho lze v obecně přijatelné podobně dosáhnout, anebo si to někdo nemyslí, a pak je obtížné se tím byť na chvíli seriozně zabývat.
| citace: |
| Jestliže každá větší jednotka fungovala jako samostatný útvar po stránce ekonomické a finanční, znamená to, že na slavkovském poli nebyla jediná ruská válečná pokladna, ale pokladen více. |
Kolony a brigády ruské armády nebyly, pokud vím, tolik stabilními a jednotně definovanými formacemi jako francouzské armádní sbory a jejich divize. V průběhu tažení se jejich složení měnilo podle potřeby, ty slavkovské kolony byly určeny předpokládám v Olomouci a jejich dělení do brigád si pak dovedu představit až ad-hoc třeba i každý den podle potřeby - ale to už možná přeháním. Nevím, jaké služby přesně jim byly přiděleny, tyhle věci znám jen na francouzské straně, o koaličních armádách mám představu takovou, že pluk zde hrál stále nepoměrně významnější úlohu, taktickou i administrativní, než tomu bylo na straně francouzské - a to bylo jedním z faktorů jisté taktické a operační strnulosti i administrativní náročnosti celého systému.
Jinými slovy, co je myšleno touto "každou větší jednotkou"? Brigády? Kolony? Armády? Každý pluk měl svou pokladnu, jeden z 10 plukovních povozů, 4 další povozy měla každá rota (podle Karla Klátila, sborník Třetí koaliční válka, s. 287); předpokládám, že tyto povozy se sdružovaly, podobně jako na fr. straně, kde jich bylo nepoměrně méně, do nějakých vozatajských kolon podle aktuální příslušnosti pluku k brigádě či spíše koloně.
Nevím, a rád se nechám poučit, jestli např. 1. kolona gen. Dochturova měla nějakou centrální administrativu a svou vlastní pokladnu - během tažení změnila číslo i složení, a to velmi zásadním způsobem - a nedovedu si představit administrativní zmatek, který by provázelo také dělení nějaké její pokladny...; spíše bych odhadoval, že kromě plukovních pokladen tu byla pak až pokladna armádní, tj. u Slavkova na ruské straně armády Kutuzovova, Buxhöwdenova a samostatně bych viděl samozřejmě gardu. Ovšem i tyto armády byly v Olomouci jiné než na počátku tažení, resp. se rozpustily v nové organizaci... čert aby se v tom vyznal. Buxhöwden se spojil s Kutuzovem ve Vyškově a následně velel koaliční force de frappe, jež zahrnovala původně jak jeho tak pluky Podolské armády.
Nedovedu si dost dobře představit, jak by měly ruské "větší jednotky" (tedy formace) fungovat samostatně po stránce ekonomické a finanční, a spíše bych řekl, že pluky musely být v důsledku systému do velké míry na nadřízené formaci nezávislé. U gardy pak byla nepochybně situace jiná, protože ta byla homogenní a neměnnou formací.
Plukovní pokladny bych opravdu neočekával na bojišti, ale hluboko v týlu, spolu s dalším vozatajstvem. A tady mě nenapadá důvod, proč by měla být ta gardová pokladna výjimkou.
| citace: |
| Dne 3.12. projela městem ruská válečná pokladna. |
Co to je, ve světle výše uvedeného, "ruská válečná pokladna"? Soustředení plukovních pokladen? Pokladna jedné z "velých jednotek"? Pokladna jedné z armád? Nebo nějaká jedna centrální pokladna? To jsou asi otázky, na které těžko najde někdo odpověď, stejně jako na tu, jak kdo poznal, že jde o "ruskou válečnou pokladnu". Zřejmě ale muselo jít o něco zřetelného a významného, že to stálo za zaznamenání.
| citace: |
| Nelze si dost dobře představit, že by se gardová pokladna natolik vzdálila od gardy a od cara, až do Prostějova. |
Převrácení uspořádání koaliční armády bylo již předehrou k samotné bitvě, přípravou na útok směřující proti francouzskému pravému křídlu, v důsledku Napoleonovy "cbyby", že nedržel a nebránil Pratecké výšiny, čehož bylo třeba využít. Jádro armády tak opustilo hlavní silnici a ve složitém manévru se původně pravé křídlo postavilo doleva, a to pochodem po menších a vedlejších cestách. Nevylučuju v nejmenším, že gardová pokladna, zejména byla-li to současně carova pokladna (což nevím), pohyb své formace spolu s ostatním vozatajstvem gardy na rozdíl od ostatních následovala. Ale že by nemusela, a stejně jako ostatní vozatajstvo zůstala na Olomoucké silnici, zejména pokud by carův dvůr disponoval prostředky zajištěnými jiným způsobem, to si celkem představit dovedu.
Předpokládám, že car ve Slavkově potřeboval peníze. Pochybuju ale, že by je kdokoli potřeboval za Rakovcem.
| citace: |
| Jistá věc je, že se mince přepravovaly v soudcích, které mohl průměrně silný muž unést v náručí. |
Je-li to jistá věc, pak je jistá, s tím se nedá polemizovat
| citace: |
| Garda ... táhne (pokladnu) ... s sebou až za Rakovec ke Křenovicím. Pak dá svým vozatajům povel, že mají na chvíli „padla“, protože si potřebuje u Brna něco vyřídit s Bonapartem. Jenomže se okolo 13h přiřítí zpět, že se to u Blažovic a na Starých Vinohradech nějak zvrtlo a oslava se odkládá, a vůbec že by o výplatu mohl brzy projevit zájem i Napoleon, takže vzhledem k tomu, že jsou už oba přechody přes Rakovec ucpané, protože mají všichni dost naspěch, bude lépe ponechat peníze na místě, ale tak aby nebyly moc na očích. |
Pěkné, ale nabízí se otázka, kde mají ti vozatajové své "na chvíli padla", že než se rozkoukají, někdo jim ucpe za zády přechod přes Rakovec... nepředpokládám, že bylo 12 sudů zlata a stříbra svěřeno nějakému prostoduchému poddůstojníkovi, který sledoval kvapný ústup Miloradovičových jednotek z výšin, a v klidu bafal ze své dýmky.
Pokud gardu nějaký povoz opravdu následoval, pak to také nebylo ke Křenovicím, ale k Valše, že ano... leda by pokladna sledovala druhou, převážně jezdeckou, gardovou kolonu, která pochodovala z Bučovic (jestli se nepletu) a na místo dorazila později, přes Křenovice (to se nepletu). Pokud by byla u Valchy a někde tam dostala "na chvíli padla", pak by mě zajímalo, jak reagovala na přesun gardy směrem k jihu, na Staré Vinohrady... a pokud byla u Křenovic, pak bych nechápal, že ji nechají s potokem v zádech, který si taky nechají ucpat, mezitím co bafají ze své dýmky...
Velice zajímavý je z tohoto hlediska právě osud gardového dělostřelectva, protože pokud se jeho části podařilo ustoupit, a já o tom celkem nepochybuju, tím méně bych chápal, že se to nepodařilo pokladně. Ten ústup mohl probíhat přes Křenovice či přes Valchu.
| citace: |
| lopocení se zakopáváním? |
Kromě lopocení, je v té knize také nějaký odhad, jak dlouho takové zakopání "pokladu" trvá? Jistě podle hloubky (už proto je opravdu komické, že někdo kope jámu hlubokou 12 metrů nebo kolik)... vykopat díru, uložit poklad, zaházet, zamaskovat, ale označit, nebo zanést do map, pokud nějaké jsou... muselo to být veliké jmění.
Než všechno ostatní, tak právě nezájem ruských úřadů o toto zlato a stříbro mě zaráží zdaleka nejvíc... samozřejmě je možné, že si proto přijeli, vykopali, a spolu s c.k. úřady se jim podařilo dokonale věc utajit a zamést stopy. Naložili to do rakety a dodnes z toho žijí na Měsíci.
| citace: |
| on chlapce moskalské pochválí, jací jsou šikovní a chladnokrevní |
Já je také chválím... prohráli bitvu, ale protože nedělali s pokladnou kraviny, v klidu ji dostali do bezpečí a odvezli zpátky do Ruska...
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
To nám to poskočilo... pět lidí si myslí, že poklad existuje... jdu napsat Ježíškovi
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
Je to poněkud zmatečné, odmyslete si nesmyslný nadpis "Strenght after the battle", který mate... ruské gardové dělostřelectvo přišlo o 3 děla a 11 povozů ze 42 a 66... klíďo píďo tedy i přes vytížené přechody přes Rakovec ustoupilo, a to to jistě mělo dál, a lze asi i čekat, že mělo nižší prioritu, než gardová (či dokonce carova) pokladna, že ano...
a ze sborníku Bitva u Slavkova a válka roku 1805, od Schlafsacka a Hauptmanna:
| citace: |
| Setník Johann Zochi (Zocchi) byl v bitvě u Slavkova se svými dvěma důstojní-ky nadporučíkem Lagondou a poručíkem Maschnerem velitelem dvou baterií (8 dvanáctiliberních děl a 4 houfnice) a byl přidělen ruské gardě. Ihned jak zaslechl kanonádu, zrychlil svůj přesun. Přestože byly děla a vozy s municí na čtyři dny a furáží zatíženy, podařilo se Zochimu dorazit včas a podpořit nástup gardového sboru. Když později musel tento sbor ustoupit, kryl jej se se-beobětováním. Ústup se zadrhl u jediného mostu, přes který bylo možno přejít hluboký a široký Mlýnský potok. Aby byl získán čas, posunul se Zochi bez krytí o 150 kroků k nepříteli a držel jej po dlouhý čas intenzivní kartáčovou palbou z dosahu ustupujících Rusů. Kvůli velkým ztrátám dělostřelectva pomáhal také osobně se svými důstojníky obsluhovat děla. Když se Francouzi později přiblížili, organizoval záchranu všech děl, která postupně stahoval. Podařilo se mu to až na dvě houfnice, jejichž osádka ani koně již neexistovali. |
Mlýnský potok...
Dle mého soudu jde o náš Mühlbach, právě o toto místo, velice zřetelné, na mapě z 1. vojenského mapování Moravy (byť tedy to asi není tak úplně Mühlbach, ale jakýsi jeho přítok... tekoucí 'evidentně' ve směru na Slavkov):
Šlo by zde patrně o boj Zochiho proti 27. lehkému pluku Bernadottova sboru, který útočil s mírným zpožděním na Křenovice a vyháněl odsud koaliční jednotky, které kryly ústup. Na každý pád... Zochi se vysunuje blíže k nepříteli a vede kartáčovou palbu, Rusové organizují přechod přes most, a do toho někde v okolí ve skrytu zakopávají poklad... hmmm... no kdo tomu věříte, vemte si tu motyčku
Zároveň ale musím objektivně dodat, že byla-li by gardová pokladna ponechána v Křenovicích před Rakovcem (na levém břehu), pak by se přechodu přes tento most nevyhnula... dle mého soudu ale buď : tam vůbec nebyla, nebo : jednoduše přešla, stejně jako gardové dělostřelectvo a jeho povozy...
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête!
Naposledy upravil Jakub dne 2009-12-18, 22:27, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
 Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

|
|
| Jakub napsal: |
| pět lidí si myslí, že poklad existuje... jdu napsat Ježíškovi |
To jako aby jim nadělil rozum? Pamatuj, vox populi = vox dei!
Poznamenal sis skóre před svým novým vstupem do diskuse 15.12., abys mohl vyhodnotit působivost své argumentace? ... (Sám jsem na rozpacích, zda tu působím jako advocatus diaboli či angeli.)
P.S.: Pozoruji, že Ti procvičování není proti mysli. To velice vítám, protože se z Tvých příspěvků dovídám spoustu zajímavých věcí.
P.P.S:
| Jakub napsal: |
| Zároveň ale musím objektivně dodat, že byla-li by gardová pokladna ponechána v Křenovicích před Rakovcem (na levém břehu), pak by se přechodu přes tento most nevyhnula... |
... Stává se z Tebe smrtelné nebezpečí křenovickým zahrádkám.
Naposledy upravil Leon dne 2009-12-18, 22:45, celkově upraveno 2 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
 Příspěvky: 2943 Témata: 156 Général de Division
Jednotka: 57e de ligne

|
|
No on má ten vox dei, přes těch pět statečných, zřetelně převážně skeptický tón.
Teď už zbývají dvě věci, abych pochopil, že jsem úplně blbý a bláhový: 1) pán v lednu vykope 12 soudků se zlatými a stříbrnými mincemi nedaleko místa, které jsem tak báječně vyspekuloval, 2) vzápětí zemřu na prasečí chřipku.
J.
_________________ Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|