Kniha "Merde, díl I. a II."

Admin · Příspěvky: 724 Témata: 38 Jednotka: 18e de ligne

Protože jedno z mých "nahození" v jiném topicu prý nebylo pochopeno, tak si vás touto cestou dovoluji upozornit na údajně velmi zábavnou a zajímavou knihu Merde! Rok v Paříži a její druhé pokračování Už zase skáču přes Merde!

Po prvním roce malérů a několika kulturních šocích se Paul West, Angličan v Paříži, stále ještě snaží naučit Francouze pít čaj o páté a hledá dál svou "osudovou lásku". Obojí se však nečekaně komplikuje a Paul začíná mít podezření, že Francouzi doopravdy pocházejí z jiné planety. A protože ve Francii se všechno točí kolem lásky, Paul se dostává do zapeklité motanice vztahů, kterou mu může pomoci rozplést jen ta opravdu nejúžasnjší žena na světě...

Pár citací z knihy:
Jean-Marie se zasmál. "Ty jsi zábavní. Pracovník je trochu pomalejší, ty ho vyhodíš. Tady to tak není. Zavolali by inspecteur de travail, inspektora z úřadu práce, stěžovali by si a nakonec bys platil odškodné, neby by odbory uspořádaly stávku a nastalo by merde généralle..."

Jak všichni dobře víme, Grancouzi milují hlemýždě. Escargots. Jedním z jejich oblíbených způsobů, jak si je přichystat, je hodit je na rošt - živé. Než se hlemýždi vaří, zasypou se solí, což je, jako kdybyste někoho potopili do kyseliny, a jak se snaží chránit, zbaví se veškerého slizu. V zásadě lidé přimějí toho tvorečka, aby se s odpuštěním zesral, takže se jeho vnitřnosti zbaví všech nečistot. Dokonce ani Francouzi nejedí hlemýždí sračky.

Na podrážce své krásné červené boty jsem měl napresovanou narezle hnědou hmotu psího hovna. Zareagoval jsem multiúčelovým slovem na čtyři písmena, které v mé rodné řeči označuje nejen nejvyšší zoufalství, ale i právě tu hmotu, do které jsem šláp. "Shit!" Byla to jen má představa, anebo jsem opravdu zaslechl, jak za mnou prodavač zavolal: "Tady se říká "merde", ty troubo z ciziny!"

Knihy najdete třeba zde: