Vendee - politické represe či genocida?

Bleu · Zaslal: 2009-09-14, 21:24 Předmět: Vendee - politické represe či genocida?

Na jednom internetovém foru se před nedávnem rozproudila diskuze na tema genocida, přičemž bylo diskutováno i Vendee. Zajimalo by mě jaký je váš nazor na tuto problematiku. Tedy, na to zda události ve Vendee z doby od prosince 1793 do června 1794 je možné nazvat termínem genocida.

Jakub · Zaslal: 2009-09-15, 12:45 Předmět:

Je k tomu kapitolka v Genocidách XX. století Yvesa Ternona (s. 235-239)...

"Od ledna do dubna 1794 si Turreaovy pekelné kolony rozdělily oblast vojenské Vendée na čtverce a systematicky v nich vše ničily: domy, obyvatele, potraviny i lesy. Ačkoliv pouze dvě z osmi kolon plnily důsledně Turreauovy zločinné rozkazy, byla část civilního obyvatelstva zmasakrována. Žádná vojenská nezbytnost coby záminka k tomuto hromadnému vraždění neexistovala (...) Když Gracchus Baboeuf připomínal tuto tragédii, mluvil o systému 'vylidňování'. Tato formula výstižně definuje vyhlazovací záměr."

"Historikové (...) zahájili polemiku pranýřování 'francouzsko-francouzské genocidy' jako první ideologické genocidy... V září 1993 strávil ve Vendée čtyři dny Alexandr Solženicyn... přirovnal její zločiny (Francouzské revoluce) k zločinům bolševiků."

"Toto verbální horlení, vycházející z extrémních stranických stanovisek, přináší zkreslování historické pravdy a do diskuse o válce ve Vendée vůbec nepatří. Nezodpovězená zůstává nicméně otázka, zda události, k nimž došlo roku 1794 (nikoli 1793!) ve Vendée, představují genocidu. Asi by ničemu neprospělo obcházet tento problém uváděním polehčujících okolností mimořádné situace - vnějším ohrožením Republiky, anebo srovnávat pekelné kolony s obdobnými dřívějšími či pozdějšími případy... V případě první občanské války ve Vendée nešlo o genocidu, i když Konvent dokonce zrušil název Vendée a nahradil ho signifikakntním Vengé (Pomstěný). Bilance obětí "nelítostné" války je krutá. Ačkoliv jsou tato čísla nepřesná a zpochybňovaná, "Bílé" stála tato válka nejméně 200 000 mrtvých a "Modré" 100 000 až 200 000 mrtvých. Pekelné kolony vylidňovaly kraj a ničily jeho hospodářství. Odpovědnost za tento zločin nese Konvent... Přesto nebyla válka ve Vendée genocidou. Výbor pro obecné blaho nevystavil žádný písemný příkaz a nic nedokazuje, že Robespierre Turreauovy těžké zločiny kryl. O úmyslech centrální moci tedy lze pochybovat. A konečně chybí prvek rozhodující pro obvinění z genocidy: identifikace Vendejců jako skupiny. Nebyli etnickou či národní skupinou (název Vendée se objevuje teprve roku 1790 k označení jednoho departementu bývalé provincie Poitou), ani náboženskou, ba dokonce ani politickou skupinou, nýbrž pouze obyvateli povstalecké oblasti. Konvent se rozhodl srovnat ji se zemí, zničit vše bez rozdílu, tak jako t v průběhu dějin často činily státy, které vydávaly při potlačování rebelií obyvatelstvo na pospas rozběsněné soldatesce. Je nepoctivé prezentovat masakr ve Vendée roku 1794 jako archetyp soudobých genocid, i když se najdou lidé, kteří by rádi zbavili Revoluci smyslu tvrzením, že hned v prvních letech popírala hodnoty, na nichž stála. Toto konstatování však ani v nejmenšjím nesnižuje barbarskost hromadného vraždění, patří ovšem do jiné kategorie."

---

Já tedy mezi takové lidi patřím, Revoluce samozřejmě popírala během jakobínské diktatury hodnoty, na nichž stála.

Celá ta argumentace mi přijde poněkud umělá a nepřesvědčuje mě. Obyvatelé nějakého regionu nejsou, zejména v této době, kdy velmi citelně mnoho z nich vystoupilo proti centrální vládě, "jen obyvateli kraje" a myslím, že "skupinou", aby bylo vyhověno nějakým teoretickým požadavkům pro udělení titulu genocida, spíše jsou. Byli postiženi ne proto, že se něčeho dopustili, ale proto, že obývali prostor, z něhož vzešel problém, na rozdíl od jiných genocid to byl problém skutečný, což ale na věci nic nemění. Identifikace tam je dosti zřejmá. Jsi obyvatelem Vendée? Obýváš tu ve vesničce domeček a obhospodařuješ políčka? Tak mi ti ho vypálíme, tobě uřízneme hlavu, ženu ti znásilníme a pak ji taky zabijeme, stejně jako děti. Bylo by to jiné, kdyby se ony pekelné kolony neomezily jen na "bílé departementy", kdyby to opravdu byla jen jakási zdivočelá soldateska. Pak by asi bylo možné hovořit o "jiné kategorii".

A už vůbec nerozumím veletoči, kdy na jednu stranu "lze o úmyslech centrální moc pochybovat", ale na druhou stranu "odpovědnost nese Konvent" a "Konvent se rozhodl srovnat ji se zemí, zničit vše bez rozdílu"... Je také zhola lhostejné, jestli nějaký Robespierre kryl či nekryl dobytka Turreaua.

Dost možná ve věci hraje roli, že se takového argumentačního žonglování dopouští Francouz a dává francouzsko-francouzskou genocidu do uvozovek.

Kolektivní vina a masakr civilního obyvatelstva nevídaných rozměrů, a to na základě zřetelné identifikace, s vědomím a z rozhodnutí centrální moci. Takže genocida.

J.

Aleš · Zaslal: 2009-09-15, 23:19 Předmět:

Vzhledem k tomu, že se jednalo o plošné vyhlazování civilního obyvatelstva žijícího v určité konkrétní oblasti s cílem zdecimovat případný další odpor této oblasti proti centrální moci se dle mého názoru jednalo jednoznačně o genocidu. Zároveň bych nevylučoval ani snahu o odstrašující efekt pro ostatní skupiny obyvatelstva...podívejte se, co s vámi bude, když budete zlobit.
Jednoznačně celá aféra Vendée svědčí o neschopnosti revolučního (tedy velmi rychle se vyvíjejícího, spíše překotného) procesu ukočírovat něco tak velkého, jako je stát velikosti Francie.
Už jenom to, že Turreaovy oddíly nebyl nikdo z centrální vlády schopen usměrňovat a ty si potom dělaly, co chtěly, ukazuje na velmi malou akceschopnost účinného řízení státu, které celkem logicky vyústilo v hrůzovládu, kdy se k faktické moci dostali vrahouni a nebyl nikdo, kdo by je dokázal držet na uzdě.
Tedy, jak už jsem napsal...podle mého mínění to rozhodně byla genocida.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Protože se níže zamýšlím nad různými hledisky třídění, předem uvedu, aby nedošlo k nedorozumění, že moje odpověď na BLEUOVU otázku by zněla: Ano, byla to genocida.

Nejprve (laicky) k nutným znakům genocidy:
1. masové vraždění (širší výměr zahrnuje i pouhé násilné vyhánění)
2. úmyslné
3. plánované
4. zaměřené na skupinu vymezenou národnostně či rasově (širší výměr připouští též skupiny vymezené kulturně, politicky či nábožensky)
5. důvodem není osobní jednání a chování obětí, nýbrž jejich prostá příslušnost ke skupině
6. s cílem dotyčnou skupinu zcela vyhladit

Mám za to, že o bodech 1, 2, ani 5 nebude pochyb.

Ad 3) Zda vyvražďování páchané pekelnými kolonami bylo konané na příkaz generála Turreaua nebo Výboru pro veřejné blaho, je asi vedlejší – v obou případech by se jednalo o konání záměrné a plánované. (Ta slova o odpovědnosti Konventu – jestli to dobře chápu – měla za cíl vyvinit jej v tom smyslu, že k masovému vyvražďování nedal příkaz, pouze neučinil nic, aby mu zamezil. Že šlo sice o jednání vědomé nikoli však o rozhodnutí ústřední moci. Osobně si myslím, že je jedno, kdo byl subjektem onoho počínání, a zdejší historikové navíc možná úspěšně zpochybní, že by Výbor nedal žádný pokyn „srovnat vše se zemí a zničit bez rozdílu“ a že by generál jednal čistě o své vůli. Pokynem je míněno jakékoli zjevné vyjádření vůle a nemá smysl trvat na nějaké určité formě vyjádření. Jestliže se pak někdo rozhodne vyřešit situaci stylem „kde nejsou lidi, tam není problém“, je už lhostejné, zda rozhodl jednotlivec či skupina.)

Ad 4) Určitý, spíše teoretický problém (na naprosté zavrženíhodnosti daného jednání to nic nemění) představuje bod čtvrtý – vymezení skupiny. Jde o to, že původní pojem byl zaveden pro případy vztahující se na skupiny, k nimž svou příslušnost člověk nevolí (národnost, rasa) a je tedy naprosto bez možnosti se útoku vyhnout, kdežto kupříkladu vyznání či politickou příslušnost může změnit. Na této stupnici je příslušnost ke kraji „být z Vendée“, která byla rozlišovacím znakem obětí, zhruba uprostřed: možná, že – za cenu ožebračení – přestěhováním či spíše útěkem do jiné oblasti Francie, člověk mohl opustit „cílovou skupinu“. Z toho, jak odpudivá i chatrná je takováto úvaha, je zřejmé, že nebude mít valný význam pro míru odsouzeníhodnosti počínání vojsk Republiky. Domnívám se, že rozlišení např. genocida/populicida by mohlo zachytit výše uvedený rozdíl užšího a širšího vymezování skupiny obětí podle toho, zda je či není příslušnost k ní záležitostí volby. Z hlediska mravního či právního hodnocení je ovšem podstatnější úmysl a plán skupinu vyhladit, nikoli možnost dobrovolně, nebo z donucení přejít do opačného tábora.

Pozn.: GENUS = rod, národ; POPULUS = lid
Odtud geno-cidium, populo-cidium, podle vzoru sui-cidium (sebe-vražda)

Ad 6) Cílem bylo kraj vylidnit a zpustošit, masové vraždění a ničení bylo prostředkem.

Pro srovnání, za doložené příklady genocidy bývají pokládány: vražedné vysídlovací pochody Arménů ze strany Turků (1915-18), vyhlazování Židů nacisty (1941-45), stalinský teror a tábory nucených prací proti různě vymezeným skupinám obyvatelstva (včetně řízeného hladomoru na Ukrajině) a obdobné počínání Mao Ce Tunga v Číně, řádění Rudých Khmerů v Kambodži (1975-78), masové vraždění Tutsiů Hutuy ve Rwandě (1994), vzájemné vyvražďování Srbů, Chorvatů a Bosňáků po rozpadu Jugoslávie.
(Poznamenávám, že v případě tzv. kulaků či jiných movitějších občanů rozhodoval původ, nikoli osobní jednání, proto také do něj spadaly i děti a prosté vyvlastnění majetku na věci nic neměnilo. Z těchto skupin se zkrátka nešlo jen tak vyvléknout.)

Skutečnost, že jde o události ryze moderní, přičítám jednak vynálezu účinnějších prostředků a organizace zabíjení, jednak objevu ideologií, které ztěžují či nepřipouštějí obrácení protivníka. Lidskou povahu bych v tomto ohledu pokládal spíše za setrvalou než proměnlivou. I z těchto důvodů se mi řádění ve Vendée jeví být bližší genocidním pokusům moderny než období předchozích.

Otázky závěrem: (1) Kdo byl v tomto případě otcem myšlenky na vyhlazení a (2) kdo k němu vydal příkaz? (Tj. kdo vypracoval plán a kdo učinil rozhodnutí.) Turreau, Výbor pro veřejné blaho, Konvent?

Jakub · Zaslal: 2009-09-16, 10:23 Předmět:

Budeme-li se držet jen toho, co napsal Ternon, a já se v zásadě ničeho dalšího příliš držet nemůžu, protože doby, kdy mě to zajímalo a pamatoval jsem si detaily, jsou pryč, pak je psáno : "Konvent se rozhodl srovnat ji se zemí, zničit vše bez rozdílu"... buď je to jakýsi blábol, a tím hůře pro autorovu argumentaci, nebo je to tak, a v tom případě nebyly centrální orgány v žádném případě pasivními přihlížeči, kteří jen neukrotili svého "iniciativního" orgána. Ostatně... v těchto věcech, tj. v případě patrně nejtěžšího masového zločinu, by byla pasivita centrální moci snad až spoluvinou, takže prašť jako uhoď.

Pokud jde o to vymezení... není dost dobře možné očekávat, že by obyvatelstvo nějakého kraje na přelomu 18. a 19. století opustilo své domovy, protože by mělo čas, prostředky, možnost a chápalo, že si tím může nějak pomoci... přičemž si myslím, že by proti nějakým kolonám uprchlíků z Vendée bylo postupováno velice necitlivě všude. To vymezení nebylo "být z Vendée", ale "žít ve Vendée". Vendée vyhladit a zničit. Nemyslím, že to je jiné od snahy vyhladit nějakou jinou skupinu lidí pro jejich původ či přesvědčení. Průměrné individum s tím neudělá vůbec nic. Žije ve Vendée, tedy je odsouzeno k zahubení. A je lhostejné, jaké chová sympatie k revoluci, liliím či jak ochotně by se bylo nechalo zapsat do armády, kdyby mělo zdravé zuby.

J.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Bleu · Zaslal: 2009-09-16, 23:19 Předmět:

Jeste takova poznamka. Udalosti ve Vendee z leta 1794 splnuji teoreticky i uplne tu nejklasictejsi defici genocidy a sice vyhlazovani na zaklade rasy. Protoze na sledlaky z Vendee bylo svym zpusobem nahlizeno na jakysi "untermench"...

Jean de Viguerie

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

BLEU, Tvá poznámka je mylná a citát Jeana de Viguerie pak dokladem, že myšlenkovými veletoči a chabou argumentací se nevyznačuje pouze strana „prorepublikánská“.

Slova mají svůj význam a používají-li se bez ohledu na něj, se záměrem zesílit dojem, jedná se o prázdnou rétoriku. Lidé žijící ve Vendée žádnou rasou nebyli, to je podstatné, ne to zač je někdo (údajně) pokládal. Výraz „rasa“ je navíc v úryvku zcela zjevně použit v odlišném významu – stěží by se autor odvážil tvrdit, že podle revolucionářů by se z novorozeněte odejmutého obyvatelům Vendée a vychovaného v té správně republikánsky smýšlející rodině stal nakonec stejně nějaký chouan, podobně jako židovské dítě vychované v rodině roduvěrného Árijce bude opět Žid.

(Pravdou byl, dle nich, spíše opak: „Tak jako ze šlechtického povýšence předaného do péče řádně občansky smýšlejícího ševce vyroste nepochybně dobrý republikán, tak by z dítěte jakéhokoli zatvrzelého a zaostalého vesničana též mohl být vychován uvědomělý občan. … Jenomže na to my teď tady nemáme čas a náladu, tak bude jednodušší jej společně se sourozenci, rodiči a prarodiči zapíchnout, anebo rovnou hodit do ohně, když už je třeba zapálit i tu jejich vesnici.“)

Celý ten úryvek je pak mnohem spíše než teoretizováním ukázkou argumentační vady „slippery slope“.
Není asi pochyb o tom, že mnozí osvícenci na venkovský lid obecně pohlíželi se značným odstupem až pohrdáním, neboť v něm spatřovali ztělesnění pověrčivosti a omezenosti. Našemu Honzíkovi ovšem jaksi nevadí, že důstojníky francouzského sboru na Korsice v r. 1769 byli ve stejné - a možná větší - míře ti, kteří se posléze postaví na stranu royalistů. Hodí se mu to jen v tom ohledu, aby budoucí republikány učinil nositelem tohoto povýšeného postoje. Že by se tudíž – pokud by opravdu byl onen názor v osvícenských kruzích tak všeobecný, jak se nám jej snaží představit – podobně smýšlející tím pádem ocitli též v táboře protirevolučním, ba dokonce mezi veliteli domácího royalistického odboje, to jej, zdá se, neznepokojuje. Výrok jednoho královského rytíře o kráse korsických žen je platný asi tolik, co soud jiného "galantního" vojáka napoleonského o kráse žen moravských. A stesky o vlivu kněží a mnichů na podněcování vzpoury zaostalého lidu nechápajícího jaké že to civilizační výdobytky přicházejí s francouzským vojskem, bychom právě tak dobře mohli slyšet z úst leckterého napoleonského důstojníka ve Španělsku. V souhrnu dost slabé premisy na vyvozování tak silných závěrů. Nemám takové ohýbání pojmů rád, protože se pak dosáhne jen domnělé pravdy a ztratí se i to, co je v autorových postřezích správné.

Myslím, že snaha označit nějaké hromadné vraždění za genocidu, anebo naopak jej tohoto označení zbavit, se často nechává příliš uhranout samotným názvem, jelikož je ovládána představou, že pouhé označení takovému jednání dodává či ubírá na hanebnosti. Ačkoli si myslím, že by mohlo být užitečné odlišit genocidu a populicidu, nedomnívám se, že by mezi jejich trestuhodností byl nějaký rozdíl. V tom zcela souhlasím s názorem, který tu vyjádřil JAKUB: vyjde nastejno, je-li nějaká skupina vyvražďována na základě původu či přesvědčení. (Znak „žít ve Vendée“ je v tomto ohledu někde uprostřed mezi národností a rasou na jedné, a příslušností kulturní, politickou nebo náboženskou na druhé straně.) Výraz genocida byl zaveden jednoduše proto, že první rozpoznané a popsané případy takového zločinného jednání se týkaly skupin vymezených nikoli přesvědčením, nýbrž původem. (Tj. nikoli něčím voleným, nýbrž čímsi vrozeným.) Později se stejně zločinné jednání dotklo i jinak vymezených skupin, ale vypadá to, jako by někteří lidé nabyli dojmu, že pouze genocida v pravém slova smyslu, tj. vztažená na GENUS, může být tím nejtěžším zločinem, takže je-li nějaké jednání stejně zločinné a pod původní pojem se nevejde, musí se tento rozšířit. A naopak, nepovede-li se nám onen pojem rozšířit tak, aby se ono jednání pod něj dalo zahrnout, pak nemůže být tolik ohavné. To považuji za omyl a zdroj zbytečných sporů.

Jakub · Zaslal: 2009-09-17, 11:36 Předmět:

Velice zbytečných na jednu stranu, na druhou je slovo genocida v obecném povědomí jako právě (patrně, jiný kandidát mě nenapadá) nejtěžší zločin, a tohle absolutní hodnocení pak jaksi nutí zastánce klasifikace dění ve Vendée coby "genocidy" se přít, a v opačném táboře podobně. Přes věty typu: "Toto konstatování (nebyla to genocida) však ani v nejmenšjím nesnižuje barbarskost hromadného vraždění, patří ovšem do jiné kategorie", jež jsou zavádějící - nesnižuje to jistě barbarskost, jak by také mohlo, ale snižuje to možnost pochopit význam a rozsah věci pomocí jakéhosi základního zařazení do skupiny podobných - je totiž tvrzení, že Vendée nebyla genocidou v důsledku snahou o zakrytí pravé podstaty toho barbarského vraždění. Co se dělo ve Vendée? "takové barbarské masové vraždění...", "aha..." ; co se dělo ve Vendée? "genocida...", "a sakra..."

Ternon (a ti, s nimiž souhlasí) to staví na popření oné podmínky identifikace obyvatel Vendée coby skupiny. Přitom jeden každý obyvatel Vendée toho měl společného s jiným právě tolik, co jeden každý Žid s jiným za takového pokládaným norimberskými zákony. Byli to normálni lidi. Na rozdíl od Židů se mnoho obyvatel Vendée skutečně čímsi provinilo a zásah centrální moci byl nepochybně v oněch okolnostech, které nejsou polehčující, zcela na místě. Byl ale provedený tak absurdně, že já opravdu nepochybuju, že si to tak nějak mohli pařížští po dokonalosti prahnoucí jakobíni přát. Oni se nechovali nikterak civilizovaněji a revoluční tribunál se lišil v čem zásadním, prosím pěkně, od Freislerova?

Ta identifikace je Ternonův v zásadě jediný argument, pokud odhlédneme od poněkud zmatečného šermování odpovědností Konventu či Roberspierra, či tvrzení, že neexistuje písemný příkaz, a nesmyslné zmínky o změně názvu departementu na Vengée (jako kdyby nebyly v průběhu revoluce změny názvů departementů či měst dosti běžné a jako kdyby taková banalita někomu jakkoli ubližovala).

Prostředky a rozsah samozřejmě odpovídal konci 18. století, a jakékoli srovnání genocidy ve Vendée s holocaustem či jinou genocidou 20. století není samozřejmě možné. Dále je tu ta okolnost jakési skutečné viny. V Paříži by na Vendée nikdo ani nepomyslel, kdyby tam formovali bataliony stejně málo nadšeně jako v jakémkoli jiném nehraničním departementu.

Podle OSN je genocida upřením práva na život celým skupinám lidí, stejně jako je vražda upřením práva individua na život. Je to mezinárodní zločin, který sebou nese státní i mezinárodní odpovědnost pro jednotlivce i pro státy. Až v Úmluvě o genocidě (1951) jsou, coby kompromis mezi signatáři, vyjmenovány ony skupiny: národní, etnické, rasové nebo náboženské. Že se pak Ternon poněkud zuby nehty v případě francouzsko-francouzské genocidy drží právě této definice, je s ohledem na to, co napsal v předchozích kapitolách, "podivné". Doslova napsal např.: "Vyloučením politických, ekonomických, kulturních, sociálních a sexuálních skupin z Úmluvy poskytal Šestá komise vládám možnost vyhlazovat lidské skupiny, označí-li je jinými nálepkami." (což je poněkud přitažené za vlasy, "vyhlazování" čehokoli jistě nikdo nikomu neumožňoval, jde o definici genocidy).

A dodal definici Petera Drosta: "Ve své nejzávažnější formě je zločin genocidy úmyslnou likvidací lidských bytostí, chápaných individuálně vzhledem k jejich příslušnosti k jakémukoli lidskému společenství jako takovému."

Obyvatelstvo Vendée? Samozřejmě.

J.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Bleu · Zaslal: 2009-09-19, 13:39 Předmět:

to leon: jo je to to forum....

k vine konventu asi tolik

Fracois Furet, Francouzska revoluce dil I. str 196

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Furet je silná karta, ale člověk, který se staví do role soudce, se především nesmí unáhlit. K posouzení je zapotřebí: (1) seznámit se se zněním onoho dekretu, (2) znát znění té doprovodné Barèrovy zprávy, (3) vědět, kdo vydal ten rozkaz "spálit veškeré obytné budovy a vyhladit obyvatelstvo včetně žen a dětí".

Já bohužel s ničím z toho obeznámený nejsem. Kdyby ses k tomu dostal, hoď to, prosím Tě, do placu. Překlad, případně originál.

Oč mi jde? - Nemám při ruce toho Fureta a je třeba rozlišit, zda to jeho vyjádření není pouze komentářem k počínání Konventu a uvedené nařízení jen provolání na způsob "zničte nepřítele".
Tedy v podstatě o totéž, jako když se JAKUB sám sebe ptal, zda Ternon míní výrok "Konvent se rozhodl srovnat ji se zemí, zničit vše bez rozdílu" doslova. Tj. zda existuje doklad tohoto rozhodnutí a ne jen že si počíná, jako by se tak rozhodl. Citované "poslání" je něco jiného, proto se současně táži, kdo jej vyslovil. (Zda Turreau, když posílal vojáky vraždit, anebo Konvent, když pověřoval generála s vojskem.)

P.S.: Promiň, BLEU, pokud bych Tě příliš brzdil v rozletu. Co také můžeš čekat od takového sansculota, jako jsem já?! Obávám se, že kdyby před mým soudním stolcem usedl Ludvík XVI., sešel by věkem, dřív než by padl nějaký rozsudek.

Bleu · Zaslal: 2009-09-19, 15:28 Předmět:

no neco jsem nasel. ale nejsem schopen jakkoli relevnatne to prelozit:), ale prijde mi ze se tam mluvi o tom ze s detmi, zenami a starymi lidme bude zachazeno slusne.

Coz ponekud nekorespojduje s tim co Turreau nařizoval:

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Poslouchej, BLEU, a co ten druhý úryvek? Já v něm o Vendée nenacházím nic. Jestli chceš vytáhnout do boje za rehabilitaci královské rodiny, založ nové téma. Tam se můžeš s jakobíny popasovat. Tady by bylo lépe držet se původního námětu. - Tak se mi zdá, že ta vaše flotila bude pěkné monarchistické hnízdo.

Ono by nijak nevadilo, že výše uvedený dekret je ze srpna, pokud by se nějak vyjadřoval ke zvěrstvům, která se ve Vendée stala. To si právě slibuji od té Barèrovy zprávy. Důležitější je ovšem dekret, o němž Furet hovořil, protože – jak jsem se zde dočetl – vyhlazování probíhalo od ledna do dubna 1794.

Být Tebou, raději bych ten druhý úryvek přesunul do nově založeného tématu a namísto něj přidal – pokud na něj natrefíš – dekret, který by šlo pokládat za právní úpravu pro činnost republikánských vojsk ve Vendée. (Stačil by i úryvek týkající se způsobu, jakým má být proti povstalcům postupováno. Anebo i jiný doklad s tímto obsahem.) Viz tlačítko „upravit“. (Mohl bys jej i doprovodit anketou – „Jak byste rozhodli o osudu království a krále?“ Např. (1) zavést republiku, popravit krále, (2) zavést republiku, krále zbavit majetku, (3) zavést republiku, krále vyhnat, (4) zavést konstituční monarchii, bez Ludvíka XVI., (5) zavést konstituční monarchii s Ludvíkem XVI.)

Zatím to vypadá, že si Turreau vyložil revolučně vlastenecká hesla „zničte Vendée“ tak, jak mu jeho vojácky zhovadilé smýšlení napovídalo, že bude nejúčinnější. Možná nabyl přesvědčení, že jej k tomu dekret Konventu nebo nějaký jiný pokyn opravňuje, ale to musíme prověřit.

P.S.: Já už jsem si té své chyby všimnul. Kdovíproč jsem si myslel, že jde o srpen 1794, asi že se mi to popletlo s tou Barèrovou zprávou.

Bleu · Zaslal: 2009-09-20, 10:58 Předmět:

Ten druhej dekret je tam jen proto ze ho taky schvalili prvniho srpna.
Pro upresneni povstani ve Vendee zaclo tusim v breznu 1793 ten dekret co jsme zatim nasel je z 1.srpna taktez 1793. To co hledam ja je dekret z ledna 1794 a ke kteremu Barère prednesl zpravu v srpnu 1794.