Vendee - politické represe či genocida?

Bleu · Zaslal: 2009-09-21, 01:36 Předmět:

no clanek VI a VII o necem vypovida bych rekl.

jeste todle....
Barère napsal:

Bleu · Zaslal: 2009-09-21, 02:30 Předmět:

k tomu Furetovi zacinam mi takovy dojem ze tam bude bordel v prekladu... nebo nejakej preklep.

nicmene. konvent byl dle vseho velmi dobre informovan o tom co se ve Vendee deje,

opet Schama - Obcane

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Když už jsem na sebe vzal tu nevděčnou úlohu obhájce Republiky, pokusím se jednak vyjádřit námitky a připomínky ke dvěma posledním příspěvkům, jednak částečně shrnout své dosavadní závěry a načrtnout možný směr dalšího pátrání.

1) K článku VI. a VII. výše uvedeného dekretu: Mluv jasně, neříkej „o něčem vypovídá“, ale pověz na rovinu, co podle Tebe vypovídá a o čem, případně co naopak nevypovídá, aby druzí mohli k Tvému názoru zaujmout stanovisko.
Mně ty články kupříkladu připomínají chování Ruského impéria na Kavkaze v 19. století (postup generála Jermolova proti Čečencům). Určitě se může jednat o náběh ke genocidě, ale pokyn k ní to není. Je nutné zvážit, zda takovéto opatření je zamýšleno a uskutečňováno jako prostředek v boji se vzbouřenci (ničení jejich úkrytu a zázemí), anebo jako způsob jak zbavit obyvatelstvo živobytí. (Totiž jde-li nám o určení, zda šlo o příkaz ke genocidě, a ne pouze o morální odsouzení způsobu vedení boje.)

2) I po porážce či rozprášení jakýchkoli vojsk zůstává rozdíl mezi muži, kteří jsou přistiženi se zbraní v ruce, a těmi ostatními, zejména ženami, dětmi a starci. Zabíjet je, je zločin. A děje-li se tak plánovaně a hromadně, s cílem vyhladit, na základě příslušnosti ke skupině a ne provinění, jde o genocidu.

3) Mám za to, že nebude sporu o tom, že Konvent byl, anebo alespoň mohl být, informován dostatečně na to, aby zasáhl proti vyvražďování Vendée. Že tak neučinil, zakládá jeho spoluvinu, opakuji však, že nám tu jde o prokázání viny, tj. doložení, že takové počínání nejen mlčky strpěl, ale že ho předem naplánoval, rozhodl se jej uskutečnit a dal k provedení příkaz. Zatím v ničem zde uvedeném nespatřuji důkaz ani jednoho.

4) Je třeba odlišit jednání jednotlivců či skupin od konání státních orgánů. Myslím, že o vině generála Turreaua není pochyb a v podezření budou též další vojáci, někteří poslanci či dokonce nějaká jejich frakce.

5) Z výše uvedeného důvodu si zas tak moc neslibuji od Barérovy zprávy, protože se obávám, že bychom se z ní mohli dozvědět pouze to, zda on sám vyhlazování schvaloval. Spíše by mne zajímaly důvody Turreauova odvolání a to, zda a jak se Konvent nebo Výbor vyjádřily k případným zprávám, obviněním či obhajobám viníků, že vše činili na základě pokynů revolučních orgánů. Především Turreauova korespondence s nadřízenými by mohla hodně napovědět. (Např. by se v ní mohl odvolávat na nějaké konkrétní nařízení určitého subjektu moci.) Zkrátka bych rád poznal jednak znění dotyčných příkazů, jednak i jejich pozdější výklad těmi, kdo je vydali.

6) Budu muset do toho Schamy nahlédnout, protože z citovaného některým věcem nerozumím. (A) Kdo dal „pekelným kolonám“ onen pokyn? (Předpokládám, že generál, ne Konvent či Výbor.) Co to znamená „skoro každý“ – proč ne rovnou „každý“; to bylo dáno nějaké kriterium, a jaké? (B) Nechápu, jak je míněna ta Westermannova „rehabilitace“. To jej Výbor vinil z nedostatečné iniciativy a on si tím vražděním šplhnul? Ta zvýrazněná slova bych nepřeceňoval. Skutečně se odvolává na nějaký konkrétní příkaz? Nechce říci prostě jen „co jsem učinil, nebylo v rozporu s rozkazy“? Nebude přece Výboru psát: „Kromě splnění rozkazů, které jste mi dali, jsem iniciativně rozdrtil děti pod koňskými kopyty a zmasakroval ženy." To by se vystavil nebezpečí, že mu někdo opáčí: Naše rozkazy byly v pořádku, ale Tvá vlastní, je překračující iniciativa byl zločin, se kterým my nemáme nic společného. Použité výrazy zkrátka nenasvědčují, že by měl na mysli znění nějakého určitého nařízení.

7) Dej si pozor na to, co říkáš, BLEU. I při nejhorší vůli nikdo nemůže malé dítě prohlásit za banditu či kontrarevolucionáře. (Tedy může, ale ne pravdivě a nikdo mu to nesežere, že ano.) Tím pádem jakékoli „revoluční třídění“ není s to zakrýt skutečnost. A také naopak, jakékoli zaslepené štvaní je jiným jednáním než plánování a provádění vražd, i když k němu může urovnávat cestu, nebo v krajním případě dokonce vybízet.

8) Na otázku, zda se jednalo o genocidu, jsem odpověděl kladně. Je-li nyní předmětem otázka: kdo přesně je přímým viníkem a zda též orgány Republiky, a nikoli jen morální posouzení jednání jednotlivých aktérů, pak o vině Republiky ve věci zločinu genocidy přesvědčen nejsem. V hledání důkazů bych přitom byl docela vstřícný a netrval na písemném příkazu, stačilo by nějaké hodnověrné svědectví o jeho ústním či písemném podání. Na druhé straně se domnívám, že pokud by něco takového existovalo, nebylo by předáváno soukromě a zcela utajeně (jako tomu občas bylo v případě Rudých Khmerů, kdy se stávalo, že důstojník, který splnil ústní rozkaz, byl následně obviněn, že žádný takový nikdy nemohl dostat, a byl sám popraven), už jen z toho důvodu, že zběsilí revolucionáři si byli natolik jisti, že konají „pro dobro věci“, že v jejich představách pravděpodobně existovaly jen dvě alternativy: vítězství a šťastná budoucnost všech občanů, která jejich počínání ospravedlní, anebo prohra s následným odsouzením, které by však nemohlo být než nespravedlivé.

9) Být žalobcem, zaměřil bych se možná – v situaci, kdy by bylo jasné, že žádný přímý pokyn Konventu či Výboru pro veřejné blaho k vyvražďování neexistoval – na dosavadní doklady, a pokusil bych se ukázat, že již ony splňují (de facto), podmínky kladené (de iure) na „pokyn k vyhlazení“ a že subjekt, který je vydal, musí být posuzován podle následků, které mohl předpokládat a také předpokládal. Pak bych se pokusil argumentaci opřít o nějaký vhodně vybraný precedens, či spíše analogon. Např. postup australské vlády, nebo snad přesněji viceguvernéra, vůči Aboridžincům na Tasmánii v 19. století, který byl zmíněn i na fóru, o němž byla řeč – v našem případě mám na mysli zejména čl. II., odst. c) „Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia“ z 8.12.1948. To však až po vyčerpání možností najít přímý doklad. Já se do toho rozhodně pouštět nebudu. Dost na tom, že dávám návod k pochybnostem vůči Republice.

Byl bych rád, kdyby se vyjádřili i ostatní, ať tady nevedeme jen rozpravu ve dvou. (Obzvlášť historikové, poněvadž já o těch událostech vím kulový.) Na čas se odmlčím, jelikož – na to, co ne/vím – jsem toho napovídal až dost.

Yes2

P.S.: Svou republikánskou odpověď na níže uvedený příspěvek samozřejmě nezůstanu dlužen. Ještě dnes načerpám něco teoretických vědomostí z posledního dílu minisérie Francouzská revoluce (ČT 2, 20h) s opravdu příznačným podtitulem: „Každý člověk je pokládán za nevinného až do té doby, kdy je prokázána jeho vina.“

Bleu · Zaslal: 2009-09-21, 23:11 Předmět:

ad 1)

mluvi se tam o vypalovani lesu, krovin - republikanske jednotky se potrebovali zbavit krajny typu bocage - tedy velmi cleniteho ktery povstalcum daval (spolecne se znalosti porstredi) vyraznou vyhodu nad republikanskymi jednotkami a byl vyrazne vyhodnejsi pro obrance. Tim ze se ono vypali vyhoda se castece smaze.

Co je mi znamo byla vypalovana nebo jinak nicena i pole, to imho nemelo jiny cil nez cely kraj vyhladovit konec koncu jakykoli vojak at bily nebo modry bojuje lepe s plnym nez prazdnym zaludkem - navic 99% vzborenci byly sedlaci kteri si nejake to policko urcite obdelavali a pokud jim ho nejakej rozivenej republikan zapali tak to pro nej a jeho rodinu znamena nemale existencni prolbemy tudiz by si mel rozmyslet jestli bude hodnej a nebo ne.

ted k tem ukrytum co je takovy vzbourenecky ukryt? Pro republikana ve Vendee v te tobe v zasade jakekoliv mesto, jaky koli dum, ci staveni a nebo les. Cili pokud v nejake vesnici nalezli hnizdo kontrarevulicionaru tak tu vesnici proste zlikvidovali.

2) za normalnich okolnosti ano ale ne tak ve Vendee,
Barére rekl:

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Nepochybuji, že všichni s napětím očekáváte slovo obhájce Republiky. Yes

(Já zase ostražitě vyčkával, zda se přece jen neprojeví nějaký skrytý přívrženec monarchie či oddaný republikán. A podařilo se mi poctivě vydržet celé 3 dny.) Zde je:

Ad 1) Souhlasil bych s Tebou, BLEU, v tom, že podobný způsob boje je na pováženou a že je obtížné rozlišit, co je ještě boj proti nepříteli a co již zabíjení a ožebračování nevinných. Rovněž v tom, že ve Vendée se jednoznačně jednalo též o to druhé. Co je však předmětem sporu, je: zda nějaký orgán Republiky nařídil tento postup v úmyslu postihnout obyvatelstvo. (Nemám na mysli žádná temná zákoutí leckteré republikánské duše, nýbrž jasné prohlášení „toto si z těch a těch důvodů přejeme a má se stát“.) To ničení polí či úrody by bezesporu ke genocidnímu počínání náleželo, jenomže padá na vrub jednotek, o jejichž vině mezi námi panuje shoda.

Ad 2) Možná mi dobře nerozumíš. Ten rozdíl zůstává navzdory tomu, že na něj republikánská vojska ve Vendée nebrala ohled. (Tak jako zákony ve vylupované bance nepřestávají platit jen proto, že je v ní právě porušuje nějaký lupič.)
To, co jsem napsal, platí za všech okolností, protože jde o platnost toho, co „má být“, nikoli o skutečnost toho, co je zrovna dodržováno. Vadné smýšlení a z něj vyplývající jednání nijak neruší platnost zásad. Relativisté nechť vezmou na vědomí, že coby republikánský iluminát stojím na půdě Rozumu a žádné barbarské Tradice nejsou s to mne zviklat. (Možná se mnou někdy zacloumají politováníhodné Vášně, ale to není pro nikoho závazné.)
Ohledně Barèra můžeš mít pravdu, ale vzhledem k tomu, že řešíme otázku přímé viny orgánů Republiky ve věci genocidy ve Vendée, by bylo zapotřebí ukázat, že se tento vliv projevil v nějakém jejich konkrétním pokynu k vyhlazení.

Ad 3) Proč měly orgány Republiky zasáhnout? - Protože se jednalo o zločin, činnost proti zásadám Republiky. Zločin jednoduše nemůže být v souladu s principy zákonů republiky. Nanejvýš se může přihodit, že nějaký orgán republiky přijme zákon, který je v rozporu s jejími zásadami. Tím je zneplatněn od počátku a ti, kdo jej přijali, se mohou stát viníky, jestliže jej uskutečňují (případně spoluviníky, jestliže k jeho naplňování napomáhají, anebo jestliže naplňování nebrání, pokud to od nich lze právem vyžadovat). Dobrem republiky není to, co za něj někdo (kdokoli, tzn. včetně státních orgánů) prohlásí, pokud protiřečí jejím principům.
Co nařídil generál Turreau, je v rozporu se zásadami a tudíž i s dobrem Republiky. Soudím, že tím bylo naopak generála potrestat. To bylo povinností příslušných orgánů vyšetřit a posoudit.
Proč zabít všechny, ať vinné či nevinné? - Protože je to poměrně jednoduché a zdánlivě to řeší problém odboje. Jako důvod je to ovšem nepostačující. A především v rozporu se zásadami republiky.
K označení „dav provinilců“: … To jsou pouze slova poslance Lapache, žádný výnos orgánu Republiky. Kromě toho, za vinné označuje ty, kteří následují vojsko, ne všechny obyvatele. Ne že bych v tom s ním souhlasil, ale je třeba na to brát zřetel. Otázka nakonec zní: Přijal některý orgán Republiky na základě tohoto nebo podobného prohlášení nařízení směřující k vyhlazení obyvatel Vendée?
A dodávám: Jakkoli pohoršlivá slova to jsou, má poslanec právo a dokonce povinnost je přednést, jestliže mu tak velí svědomí a pokládá-li to za důležité. (Koneckonců už Tomáš Akvinský uznával, že i svědomí může bloudit.)
Shrnuji: Z toho, co prohlašuje vášněmi zmítaný občan Lapache, nelze bez dalšího usuzovat na ostatní, včetně orgánů Republiky, a už vůbec ne na principy republiky. Měl ovšem právo vyslovit svůj názor na sněmovní půdě - případně i na veřejnosti, pokud by jeho součástí nebylo nabádání k trestné činnosti (nejenom vraždění nevinných).

Ad 4) Samotné vyjádření názoru, co je údajně zapotřebí, trestné není, ledaže by vyvolalo veřejné pohoršení. Důležité je, že to naplánoval, nařídil a uskutečňoval. Totéž se týká jakéhokoli jiného občana. Nám však v tuto chvíli jde o otázku přímé viny orgánů Republiky.

Ad 5) Turreauova korespondence – jak píšu – by nás mohla dovést k nějakému pokynu vydanému orgánem Republiky a my bychom mohli posoudit, zda generálovo počínání bylo jeho naplněním, anebo překročením.
Co to znamená „měla by mít váhu“? Pokud posuzujeme konání Republiky a ne vinu Barèrovu, je podstatná reakce Konventu či Výboru. Koneckonců šlo o zprávu a ne o vyhlášku, tedy něco co událostem nepředcházelo, nýbrž následovalo. Proto je také důležitý postoj orgánů Republiky k ní, že zpětně vykládá a potvrzuje obsah jejich vlastních nařízení.

Ad 6) … do Schamových Občanů jsem se zatím nezanořil.

Ad 7) Doufám, že mi bylo správně rozuměno. Neříkám, že by nějaký jednotlivec či skupina nemohli podobnou zhůvěřilost vyslovit. Tvrdím však, že i kdyby tomu snad někdo uvěřil, není to žádná omluva, a současně že samotné prohlášení i přesvědčení je něco jiného než na něm založené plánování, rozhodnutí, nařízení a výkon. Ty a nikoli smýšlení či výroky jsou v našem pátrání rozhodující.

Ad 8) V tom – tj. pokud jde přímou vinu orgánů Republiky zločinem genocidy – se tedy zatím neshodneme. (Účelné možná bude zaměřit svou pozornost na ty nejpodezřelejší orgány, u nichž se lze nějakého dokladu nadít nejspíše.)

Ad 9) Poslední odstavec věnuji – tradičně i rozumně – možnostem žaloby. Na tom výše zmíněném čl. VII. mne nejvíc znepokojuje tato věc: Bohužel, neumím dostatečně dobře přeložit jeho znění, ani neznám tehdejší poměry, ale zdá se mi, že se tam mluví o zabavování úrody a odhánění dobytka pro potřeby vojska. Nevidím tam však žádnou pojistku proti tomu, aby se toto počínání nestalo prostředkem pro záměrné vyhladovění obyvatel. To, že se samo sebou jednalo o postižení nevinných, v porovnání s tím takový problém není, jelikož celá oblast byla právem prohlášena za vzbouřeneckou. Republikánská vojska se v ní tudíž mohla chovat jako na území nepřítele. A vyhlašuje-li někdo heslo „válka musí živit válku“, pak tady může popatřit, co to v praxi znamená - rekvizice.

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Upřímně řečeno, rozhodl jsem se v předchozím příspěvku trochu zatahat monarchistické lvy za ocasy. Shout

Chápu, samozřejmě, že se BLEU neptal „proč by bylo správné, aby orgány Republiky zasáhly“, nýbrž „z jakých pohnutek by mohly zasáhnout, když dobrem Republiky pro ně bylo co nejúčinnější potlačení povstání“.
Na tom je vidět, jak dalece může být i royalista ve vleku pochybné republikánské propagandy. Zcela opomenul, že tak jako se může stát, že v orgánech Republiky zasednou jakobínští zlosynové, může též dojít k obratu a od nemilého Westermanna by bylo velmi neprozřetelné holedbat se svou nařízení překračující aktivitou, která by později mohla být posuzována ne podle dřívějších darebných frází, ale podle toho, čím vskutku byla, totiž zločinnou svévolí. Využil jsem proto dvojznačnosti položené otázky, abych vnesl osvětu do monarchistických řad a posloužil poučením o skvělosti a neposkvrnitelnosti republikánských zásad, jež jsem obezřetně nejmenoval, abychom se nemuseli dohadovat, zda je nemohla naplnit již konstituční monarchie. Učinil jsem tak z vrozené dobrotivosti a čiré nezištnosti, díků netřeba.

Snad je sdostatek zřejmé, že ono mé neustálé připomínání předmětu sporu (otázka, zda jsou orgány Republiky přímým viníkem genocidy ve Vendée 1794) má za účel hned v zárodku utnout všemožná odbočení od námětu.
Vzhledem k němu je nepodstatné, co prohlásil či napsal jakýkoli občan, ať voják či civilista, byť v sebevýznamnější funkci, pokud neukážeme, že jeho slova našla své ztělesnění v nějakém nařízení orgánů Republiky, které by bylo pokynem ke genocidě, anebo že se jeho rozkazy a skutky opíraly o znění nějakého takového nařízení v tom smyslu, že byly jeho naplněním, ne svévolným překročením.

Na jedné straně, jak už jsem řekl, jsem připraven ke vstřícnosti a přijal bych i věrohodné svědectví o takovém nařízení či pokynu orgánu Republiky, na druhé straně si nemyslím, že by se podobná věc mohla odehrát zcela utajeně a beze stop po hybatelích jako v čase stalinských či rudě khmerských telefonátů.

Ani dobová rétorika není důkazem existence konkrétního pokynu s dotyčným obsahem.

Nestačí jen uvést, kdo jakou zhovadilost vypustil z úst nebo hodil na papír, ani kolik lidí se podařilo svést na scestí, anebo připravit o život. Oboje ukazuje buď na vinu určitých jedinců, anebo zapáchajícího ducha doby, ale jakkoli může být odpudivé a třebas i pravdivé, nejedná se o důkaz ve věci sporu. Prověřovaným subjektem jsou orgány Republiky.
Mám za to, že BLEUOVA snaha prokázat jejich vinu je odsouzena k neúspěchu.

Jakub · Zaslal: 2009-09-28, 22:21 Předmět:

Jaképak s tím ciráty, já ho propíchnu a bude pokoj.

Státní moc, která nejen neochrání své občany před takovým konáním, ale toto konání je prováděno jejím jménem a velice pravděpodobně s jejím min. obecným souhlasem a podporou, státní moc, která následně není schopna takové konání potrestat a napravit, co by napravit šlo, je jednoznačně vinitelná a také předem odsouzená. Je zcela lhostejné, jakou slovní ekvilibristikou by z toho kdo chtěl bruslit.

Pídit se v rok-dva staré republice po nějaké instituci oficiálního papíru s vykřičníkem? Prosím, jak je ctěná libost. Já osobně ho nepotřebuju. Ostatně... já bych snad ani nemluvil v období Teroru o nějaké republice. Byla to jedna z nejobludnějších forem tyranie, jakou si člověk kdy nainstaloval.

J.

Chouan · Zaslal: 2009-09-29, 08:23 Předmět:

No konečně!! Zrovna jsem se chystal napsat něco velice podobného, ale monsieur le capitaine mě předběhl. Takže jen na závěr. „Pacifikace“ Vendee byla záležitost státní moci a proto je za ni státní moc plně zodpovědná. Veškeré výmluvy o selhání, či nadměrné horlivosti jednotlivce jsou tudíž scestné.

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Stálá mysl a rozhodné slovo – toť vzorný přístup rozvážného a odvážného muže! Vizte:

Chouan · Zaslal: 2009-10-05, 09:49 Předmět:

Ehm … Krásně napsáno Leone, ale abych odpověděl již klasickým rčením: „Dnešní společnost od té utopisticky dokonalé od sebe dělí jen existence právníků“. Mé vzdělání je čistě humanitní a tak bohužel nejsem sto tvoje právní dostatečně chápat. Můj pohled na dané téma je čistě etický a zde Republika prostě selhala na plné čáře a popřela tak veškeré své ideje.

Barbon · Zaslal: 2009-10-05, 11:42 Předmět:

Vzhledem k tomu, že člověk (nebo skupina) obdařený mocí a zmítaný bouří vyvolanou revolucí často nepotřebuje žádný konkrétní výnos ani příkaz - tedy dle mého soudu koná dle svého momentálního a často pokřiveného uvážení - považuji hledání konkrétních viniků či viníka v rámci této debaty za poněkud zbytečné. Události na francouzském jihozápadě jsou dle mého natolik důsledkem revoluce samotné, že jakékoliv sebepřesnější a sebepečlivější hledání viníka či viníků je jen a pouze jakýmsi "neúplným" způsobem, jak se dobrat pravdivého pohledu na věc. Nemám nic proti pátrání, hledání a objevování. Jen mám pocit, že v této diskutované otázce koření vysvětlení poněkud jinde a hlouběji a ne jen u popsaného kusu papíru s revolučním výnosem a podpisem.

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Jakub · Zaslal: 2009-10-06, 11:08 Předmět:

Vzal jsem si do Španělska zodpovědně Fureta a cestou ho pročítal, protože již dlouho jsem ho nepročítal. Nuže Furet uvádí v chronologii ke kapitole Jakobínská republika : "1. srpna (1793) Konvent se rozhodl zničit Vendée."

A na s. 195: "Válka (ve Vendée) byla nelítostná na obou stranách, ale to, co přišlo po ní, bylo ještě o něčem jiném: šlo o hromadné represálie organizované shora, na příkaz Konventu, s úmyslem zlikvidovat nejen rebely, ale veškeré obyvatelstvo, usedlosti, polnosti, vesnice a zkrátka vše, co se stalo kolébkou zlotřilců. Na takový úkol už gilotina nestačila, a tak dal v prosinci Carrier místní obyvatele hromadně topit v Loiře. V lednu vstoupil v platnost dekret, k němuž Barrere 1. srpna přednesl zprávu v Konventu. Konvent nařídil "zničit Vendée", a tak se republikánské oddíly rozdělily do několika kolon a každá z nich se vydala po zvláštní trase s výslovným posláním spálit veškeré obytné budovy a vyhladit obyvatelstvo včetně žen a dětí. Tato otřesná akce trvala až do května roku 1794 a její smutný výsledek musíme přičíst k válečným ztrátám v pravém slova smyslu: na území "vojenského Vendée" bylo zničeno 20% obydlí a zahynulo nemalé procento obyvatel."

Dále píše "dospějeme k celkovému počtu několika desítek tisíc osob, možná i více jak sto tisíc".

Slovo genocida jsem ve Furetově textu nenašel. Ale srozumitelný a explicitní příkaz "zničit Vendée" připisuje Konventu. Nestačí?

J.

Leon · Příspěvky: 435 Témata: 15 Chef de Bataillon

Jakub · Zaslal: 2009-10-07, 18:25 Předmět:

Ternon asi nějakým způsobem pokládá Výbor veřejného blaha za jakousi exekutivu, která by byla asi centrálnější a významnější mocí než Konvent samotný, a Robespierra asi za jakousi hlavu státu. Formálně tomu tak nebylo, a zároveň je vyloučeno, aby byl Výbor a Robespierre bez vlivu na podobné zásadní rozhodnutí, a nepochybně (?) hlasovali pro, protože jinak by jistě měli dost sil, aby věc vyzněla jinak, pokud by s ní nesouhlasili... u Robespierra by mě nepřekvapila nějaká alibistická obezlička, ale to by byl nepodstatný detail.

Je to jakási snaha přenést odpovědnost na konkrétní viníky, v první řadě Turreaua samozřejmě, a zbavit tak odpovědnosti republiku.

J.