Gardové jednotky v re-enactmentu

Radek · Zaslal: 2007-08-14, 18:02 Předmět: Gardové jednotky v re-enactmentu

by Jakub: vyčlenil jsem to z tématu o napdnech, protože to je téma na obecnější diskusi, Napdny jsou v jednom svém momentu jen ilustrativním příkladem jednoho z problémů...

Na akci (napdny 2007, pozn. Jakub) jsem sice nebyl, ale pozorně diskuzi sleduju. Jako neúčastník do toho nemám co mluvit, ale jedna věc mi trochu vadí. Myslím že garda, ať je kterákoliv, je pořád jenom normální jednotka. Týkají se jí všechny věci, jako jiných jednotek. Jsou v ní lidé stejní, vycvičení, nevycvičení, mající své nálady, potřeby, žízeň a někdy i chuť trochu zaimprovizovat. Asi by někdo automaticky předpokládal, že garda je taky automaticky elita. Kdepak, je to jen výběr uniformy a o tom, kdo se jak v počátcích rozhoduje jakou uniformu nosit, se už napsalo dost.
My jsme taky gardová jednotka, ale vůbec to nijak neprožíváme. Nepožadujeme dvojnásobný žold, nechceme stát v záloze, nevyžadujeme žádná privilegia a kdyby řadový pěšák před gardovým voltižérem vstal od stolu, sám bych mu řekl že je blázen. Naopak s úctou pohlížíme na ty, kteří se výcviku věnují více a brilantně manévrují v poli s batalionem.
Víme, že při našem nedostatku času zvládáme snad školu vojáka a nejdůležitější části školy pelotonu, o batalionu nevíme skoro nic. Zase třeba umíme něco jinýho.
Ale prostě gardová uniforma z nikoho člověka-gardistu neudělá Wink

Jakub · Zaslal: 2007-08-15, 13:11 Předmět:

Souhlasím s tím, že gardová jednotka je stejná jako každá druhá a že gardová je proto, že si její členové-zkladatelé kdysi vybrali pěkné gardové uniformy. Kdysi dávno v dobách, kdy byl re-enactment buď v plenkách či ve své pubertě, nebo jak to říci, jistě víte, co myslím. Málokdo odolal být hned elitou, protože málokdo pochyboval, že to bude dělat dobře, ba nejlépe, všichni byli plni chuti a odhodlání. Když už někdo chtěl dělat řadovou jednotku, tak alespoň elitní roty. Středových je v Evropě jak šafránu, je to jev obecný a společný všem zemím.

Dnes jsme trochu někde jinde.

Budu teď psát obecně, zdaleka ne vše, co napíšu, se týká GIA, která přese všechnu vyslovenou a možná přehnanou nespokojenost patří k těm lepším gardám v re-enactmentu.

Gardová jednotka je stejná jako každá druhá. Problém nastává, pokud někdo v libovolné oblasti našich aktivit poleví natolik, že se viditelně propadne o třídu a více níž. A protože dnes je re-enactment (napoleonský), resp. jeho horní patra, opravdu už jinde než kde byl před pěti, deseti či dvaceti lety, jsou nároky kladené na gardové jednotky jiné. Ty nároky jsou kladené zvenčí, subjektivně, nezávazně.

Obecně v Evropě, až na několik málo světlých výjimek potvrzujících pravidlo, platí, že gardové jednotky jsou nejhorší ze všech - úrovní výcviku počínaje a disciplínou a dobovým vystupováním v táboře konče. Mnoho z nich se dotýká celkem často samotné hranice re-enactmentu a folkloru. Je to jejich volba. Stejně tak je volba těch, kdo chtějí dělat re-enactment pořádně, s takovými jednotkami pokud možno nebýt dávány do souvislostí.

Jeden příklad konkrétního problému, který to s sebou nese. Jednotka řadové pěchoty typu 22. půlbrgády Olivera Schmidta... excelentí skupina dbající maximálně na dobovost a věrnost svého vystupování. Jistě velice dobře vědí, že když jejich peloton či batalion potká jednotku císařské gardy, zastaví, postaví se do bitevní sestavy, a dá k poctě zbraň. Opravdu bychom po nich chtěli, aby se takto uctivě a podle příslušného dekretu zachovali k všemožným kašpárkům v rádoby gardové uniformě? A pokud by se tak nezachovali, byl by to šrám na jejich snaze chovat se dobově? Těžké otázky.

Není to přitom otázka dvojnásobného žoldu a jiných výhod, protože dvojnásobný žold nedostávají ani ty skutečně elitní jednotky. Nicméně, a napiš(te) mi, jestli nemám pravdu, obléká-li někdo uniformu, měl by to být jistý druh závazku, především vůči sobě sama, že se bude chovat tak, aby neurážel svým vystupováním ty, jež se snaží napodobit. A nosí-li někdo z libovolných důvodů uniformu gardovou, měl by vědět, že ten závazek je mnohem přísnější. Pokud jde o ustrojenost, vycvičenost, disciplínu a chování, gardová uniforma nesnese kompromisy. A kdo ty kompromisy z různých důvodů dělat musí, i třeba z důvodů pochopitelných a objektivních, měl by se snažit dělat je tak, aby to nebylo vidět. Na čemž se ostatně lze dohodnout i předem... není nutné si například ex-post vyčítat nedobovost tábora, jedním z řešení je udělat prostě tábory dva - dobový na nejlepším místě, a pak ten, kde se budou dělat kompromisy. Pokud v tom ostatním bude gardová jednotka s ostatními schopna spolupracovat, nebude to velký problém.

Dala by se o tom napsat kniha, a další kniha by pak s tou první ve všech věcech mohla v detailu polemizovat.

J.

Jara · Příspěvky: 39 Témata: 2 Caporal Jednotka: Buhurt

Souhlasim s Jakubem, ze elitni "uniforma" je cast zavazku. Mozny problem je i v tom, ze by skupiny, ktere dnes delaji gardu (uroven sla obrovsky nahoru a jak rikas, je proste jiny duraz kladeny na dobovost) treba presli zpatky k radovym plukum, ale predelani vystroje je prakticky nemozne-v cele jednotce. Ja si uplne nemyslim, ze by meli byt nejlepsi, ale jejich uroven by mela byt minimalne stejna jako uroven jednotek radovych. Kdyz na akci budou radove jednotky ukazovat krasne manevry (dle dobovych zvyklosti) a garda se jen pohne vpred mozna krokem vzad ustoupi, tak to bude priserne.
Ale to je jen jeden z nesvaru. Vzdyt kolikrat vidime napr. oblibene husary(kazdeho laka ta krasna uniforma) jak pobihaji po "bojisti" misto toho aby se prohaneli v sedlech....
Ja jsem pro dobovy zivot a pro jeho zlepseni(protoze porad mame obrovske mezery), ale ve chvili kdy jiz neni pristup divaku mam salutovat cloveku, ktery se rozhodl, ze bude delat dustojnika...to asi ne, to preci po me nemuze nikdo chti. Nejsme vojaci, jen si na ne hrajeme!

Jakub · Zaslal: 2007-08-15, 14:18 Předmět:

Je to tak. Nejde o to být nejlepší, ale o to nebýt nejhorší. Nikdo nepochybuje, že nikdo nebude přešívat uniformu, aby se mu lépe dýchalo (ve smyslu možnosti nebýt "dokonalý"). Jsou věci, které musí dělat každý, jsou věci, které dělá jen ten, kdo na to má chuť, a jsou věci, které by neměl dělat nikdo, garda-negarda.

To je jakýsi můj "oficiální" postoj daný značnou mírou tolerance, kterou mi sudičky daly do kolébky, ač se to třeba někomu nezdá. Můj čistě soukromý a čistě teoretický názor je, že kdo nosí uniformu císařské gardy, musí makat dvakrát tolik co všichni ostatní, a to ve všech směrech. Soutěživě dokazovat ostatním, že si gardovou uniformu zasloužím. Čistá uniforma, vzorná ustrojenost bez chybičky, oholen, skvostně vypucovaná zbraň... "aby maršál Davout při inspekci udělal jen stručné bien..." Na gardového vojáka se nečeká, gardový voják všechno snese a všechno vydrží. Bručí, ale šlape. Je vzorem všem ostatním, ve všech směrech. Je to jistě idealismus. Ale doporučoval bych ho všem novým zájemcům o gardovou uniformu a všem těm, jimž tělesná schránka ještě alespoň něco dovoluje.

O salutování "šaržím" to přitom vůbec není. Tyto projevy vnitřní disciplíny jsou asi až to úplně poslední, o co jde. Obecně ale nesouhlasím s tím, že bychom se měli chovat jinak, jsou-li či ne přítomní diváci. Dělat re-enactment kvalitně pro sebe. Divák bude spokojen.

J.

Jara · Příspěvky: 39 Témata: 2 Caporal Jednotka: Buhurt

Nemuzu uplne souhlasit. Kdyz jsou pritomni divaci, tak hrajeme trochu divadlo at chceme ci nechceme. Ale v "normalnim" zivote mame kazdy jinou roli. A jak jsem psal vyse salutovani mi pak uz nepripada vhode.
Kdyz pisu o zdraveni(salutovani) je to jen jeden priklad, nezabyvam se jen timto.

Radek · Zaslal: 2007-08-15, 14:59 Předmět:

Další zajímavé téma, výborně. Tak zrovna u nás jsem podobná moudra použil k hecování mužstva, aby šli do sebe a během dvou let nám zmizely perkusky, papírová čáka a jiné béčkové věci. Naopak přibyl dobový tábor, nádobí, uniformy jsou velmi slušné. Výcvik se oproti minulosti zlepšil, samozřejmě v rámci možností jednotky, dělající pět období Wink

A makáme dál, motivace je dost.
Nesouhlasím ale s tím, že kvůli gardovosti budeme někde trčet první a čekat hodinu na nějaké opozdilé opilce a jiné radovánky. To opravdu ne What!

Myšlenka předělávání uniforem je samozřejmě nesmysl, technicky i finančně. A hlavně, je to věc každého souboru a jeho suverenity. Organizátor má vždycky právo některou jednotku prostě nepozvat. Jak říkal Jakub, je potřeba pracovat hlavně na tom nebýt nejhorší a postupně zlepšovat co jde, k tomu lepšímu. Mnoho jednotek prošlo za poslední roky obrovským vývojem, vč. té naší a to je super.
Jakubovi vize jsou samozřejmě krásné a povedlo se mu prosadit hodně. Ale někde už to naráží na strop možností zájmových skupin, to se ale ukáže jen když se to zkusí. Takže všichni jen tak dál.

Jakub · Zaslal: 2007-08-15, 15:11 Předmět:

Commandant · Zaslal: 2007-08-15, 15:30 Předmět:

Myslím, že tuto diskusi musí vést gardové jednotky hlavně uvnitř svých regimentů. Vím, že je mezi nimu spoustu vynikajích vojáků, snaživých, zapálených a mající hrdost na svoji uniformu. To oni musí být motorem pohánějící vnitřní život uvnitř svých jednotek. My ostatní jim můžeme akorát pomáhat. Každá gardová (ale netýká se to jenom gardových jednotek) musí mít jasno, kde chce stát a co má být obsahem její činnosti. A také co nabídne většímu celku. Samozřejmě, pokud je dostatečně silná, může stát mimo struktury. Může být přesvědčena o nepotřebnosti výcviku. Může se ukliňovat obecnou situací a říkat si, však oni to také nedělají dobře.
Myslím, že v tomto směru tu tak trochu děláme "účet bez hostinského". Neboť všechna tato rozhodnutí patří výhradně do kompetence gardových jednotek. Stejně jako rozhodnutí ostatních druhů zbraní. Jediná komplikace je, že na tu gardu je poněkud víc vidět..

Radek · Zaslal: 2007-08-15, 22:06 Předmět:

Pavel · Zaslal: 2007-08-21, 20:25 Předmět:

Herci jsou stejní, ale role je jiná. Nevím, jestli náročnější, rozhodně trošku lépe kostýmovaná a prostě ... jiná. Jednotka gardových kozáků vznikla jako první ruská gardová jednotka (Tělesný granátnický není v roce 1805 úplně gardovou jednotkou, což vám lépe vysvětlí Radim Dufek) před pár lety tak, že velitel bugských kozáků naznal, že na kozáky jsme moc střílizliví, ukáznění, disciplinovaní a vůbec ... Diskuse o vzniku gardové jednotky proběhla mezi aktivními kluby a jednotkami a byla podpořena. Od té doby si možná tolik si nezablbneme při hlídkách, přepadání konvojů, strojení léček a jiných kozáckých zábavách, ale jakmile je nějaký reprezentační, nebo diplomatický úkol - automaticky se to týká nás. Je to prostě jiná role. Celá armáda nám pomohla a pomáhá nám dodnes. Nevím nic o dvojitém žoldu, ale vím velmi dobře o dvojitém přídělu poznámek kdykoliv nejsme na něco úplně důslední a dobří (no jóóó, zase ta garda, ta má všechno na háku .... ale nehleďte na to, když se jim něco zrovna nepovede - v leštění zlatých klik v Pitěru na ně nikdo nemá ...), a podobně. Při přednášce o Slavkovu (něco jako PŠM :-) se gardě důsledně věnoval i armádní velitel: " ... začíná svítat, jednotky se dávají do pohybu na linii dotyku s nepřítelem, garda ještě spí na zámku .... jednotky jsou u Telnice znovu odraženy, garda na zámku snídá ... ".
No a tak nějak my se snažíme to hrát Laugh

V ruské armádě se nesalutuje (ne řadoví vojáci), ale někteří donští kozáci, když mne ráno vidí v táboře, tak se klaní do pasu a zdáli mě zdraví ... a já se za ně pak přimluvím v Pitěru Wink

Máme dobový turecký kořistný stan, protože garda si i v tomto potrpěla na parádu a nedbala armádních regulí, na akce s sebou vozíme originál samovaru z 19. století a když jdeme k dělostřelcům do kasáren na vánoční večírek, kam se snesou výborné pirožky, koláčky a jiné pochoutky, tak my prostě "musíme" přinést kaviár a šampaňské ...
Je to hra, ostatní se baví, nás to baví , a že hrát gardovou jednotku může představovat více námahy a náročnější vybavení k tomu patří ...
Garda je víc vidět a měla by být vidět v rolích, které má plnit. Jiné jednotky je třeba zase víc slyšet ...
Česká inspekce ruské armády cara Alexandra I. je malá a proto se snadno domluví co, kdo, jak ... a přitom to v žádném případě neznamená, že by ten, kdo hraje gardu byl něco víc, než ten, kdo hraje jednotku řadovou, či neřadovou ... až po ty baškiry, svoloč pěršivuju ...
Laugh

Dokonce prozradím, že jsem při leštění zlatých klik v Petrodvorcích zaslechl, že by car možná za vzorné plnění povinností povýšil na gardovou i jednu armádní jednotku, která má mimořádné zásluhy, vzornou výzbroj i výstroj, že by v této části Evropy druhou takovou jen těžko pohledal.... . Ale která to je, neprozradím.
Tak to funguje v ruské armádě a v ruské gardě.
Pánové, bylo mi ctí!

P.S. Už jsme leštili kliky v celém paláci, ale modrou kliku jsem ještě neviděl.... Crazy

...)

maly Jauda · Zaslal: 2009-12-20, 12:48 Předmět:

Velká škoda že tato debata skončila, a je vidět i výsledek:
- za tři roky nic nového
- debaty se neúčastní gardové jednotky francie
- dávají se do jednoho balíku gardové jednotky jen podle názvu a potřeby
scénáře ne opodstatněnosti faktické nebo historické
- politika nekomunikace mezi "lepší gardou" a "horší" je pravidlem
Žvatlání o tom jak by se cosi, a kdyby tak něco je k ničemu.
Poďme na to elito francouzké armády. No tak kde pak jste "gardové jednotky", vytáhněte si hlavy z prdelía, poďte se o tom pobavit, poďme přeorat pár hektarů země výcvikem.Ale všichni, ne jen mlaďoši, blázni a ksichti.Gardové námořnictvo má prostory kde se dá sedřít výcvikem, a pak si můžete leštit knoflíky.

Jakub · Zaslal: 2009-12-20, 22:26 Předmět:

Borek · Zaslal: 2010-01-01, 18:32 Předmět:

Bleu · Zaslal: 2010-01-02, 19:24 Předmět:

kdyz se na to podivam bez jakychkoli emoci, z pohledu cloveka ktery svoji aktivni karieru zatim stravil v radovem batalionu tak fungovani gardoveho batalionu na slavkove 09, melo dle meho nazoru tyhle hlavni nedostatky.

1) obrovske problemy v systemech palby - palba po pelotonech pro nas byla takrka nemozna a vzdy se to vyvinulo v jakousi podivnou valivou salvu, az ke konci bitvy jsme tak nejak chytli (jednim z dovud proc se to delo, bylo ze krajnici neopakovali rozkazy a k nam nalevo to uz proste nedorazilo.) jedine co nam slo byla salva komplet bataku a mam dojem ze se obcas povedla strelba po radach.

2) pochod nebo chceteli presun v linii - opet obrovske problemy stred se nam propadal tak o 2-3metry coz na delku 40 zastupu je opravdu hodne. - vim ze jsme se vzdy rovnali na stred - a tudiz sli vlastne obe kridla delali moc dlouhe kroky (dlouhe rozumej normalni) kdezto stred ťapal po cca 15-20cm kruccich coz pusobi ponekud smesne. Nehlede na to ze ac si oba kraje batalionu mohli plice vyrvat (a myslim, ze rval i nekdo z dustojniku/poddustojniku ) aby stred pohnul kostrou, tak se nedelo vubec nic, ale uznavam nemuseli to tam uprostred slyset.

3)To same kolona a dvojity ci utocny krok - naprosto nulova zmena rychlosti oproti puvodnimu, snad jen kdyz jsme se rovnali na treti nebo prvni peloton tak by to slo nazvat utocnym krokem.

4)sem tam zmatky se razenim ale to se stava vsude...

Borek · Zaslal: 2010-01-02, 22:05 Předmět:

Byl jsem v první řadě první sekce středového polotonu pravým pivotem, nemyslím že bych ťapal ve smyslu noha nohu mine a nemyslím že jsme se stále propadali, sledoval jsem vyrovnání a nebylo to vždy tak zlé, ale vzpomínám že v jistých momentech obě křídla batalionu jak levé tak pravé bylo o notný kus v předu. Nešlo o celé pelotony nýbrž o křídla, odhadl bych to ze své pozice tak na 5 max 6 zástupů. Osobně si myslím, že vyrovnanost batalionu je možné dosáhnout pomalejší chůzí, přestože to není asi ideální, ale vyrovnat batalion nebo peloton je rozdíl. O důvod víc cvičit nejen svinutí či rozvinutí na X-tý peloton ale i obyčejné manévrování s důrazem na vyrovnání.
K palbě toho moc napsat nemohu, co jsem slyšel to jsem dělal. Ale předávání jsem zazanamenal, nejistý jsem byl asi 2x, samozřejmě v předávání pomáhali i kluci z druhé řady kteří řvali co jim hlasivky stačily.

Bo