|
Pátek, 25 květen 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Autor |
Zpráva |
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
Včera se mi do rukou dostalo poslední číslo Babylonu (č. 9, roč. XIX, z 10. května 2010) – „studentského listu pro seniory“, kde v příloze Paseka (s. II) seznamuje Petr Placák v článku „I v Tiergarten se bude smět kouřit“ s hlavní postavou nové knihy Dušana UHLÍŘE, Slezský šlechtic Felix Lichnovský. Poslední láska kněžny Zaháňské (vyd. Paseka, 2009). Čtení je to pozoruhodné; i když se k autorovým hodnocením staví kriticky, na knihu spíše navnadí, než odradí. Omlouvám se, že tímto jaksi vybočuji z období 1789-1815, ale Metternich nikdy nebyl „můj kůň“, tak aspoň zůstávám u paní kněžny*, byť mimo napoleonskou epochu.
| citace: |
V úvodu se autor pokusil postavu Felixe Lichnovského klasifikovat, zařadit ji do širšího kontextu „militantního konservativismu“ po bok „posledního lancknechta“ Bedřicha Schwarzenberga, jehož zápisky vydal za první republiky Bedřichův prasynovec Karel, otec dnešního šéfa TOP 09.
Učinil tak na základě zcela mechanickém: oba byli šlechtici a oba jako dobrovolníci odjeli do Španělska, aby v tamní „domácí“ válce podpořili legitimisty proti jejich protivníkům z liberálního tábora.
Tím se ovšem veškerá podobnost vyčerpala. (…) Bedřich Schwarzenberg byl legitimista přesvědčením, byl to opravdový konservativec tělem i duší, zatímco Felix Lichnovský byl „konservativní“ jen díky svému vychování a prostředí, ve kterém vyrůstal. Bedřich Schwarzenberg hájil důsledně stará česká zemská práva proti vídeňské centralisaci. Po něčem takovém nenajdeme u Lichnovského ve vztahu ke Slezsku ani stopy. Naopak se cítil být svázán s berlínskou pruskou dynastií, která podobně jako Vídeň ona stará práva ve jménu moderního byrokratického centralismu všemožně omezovala. Na rozdíl od přesvědčeného „zpátečníka“ Schwarzenberga, který v předtuše nadcházejícího brutálního věku nacionalismu a socialismu hlásal: Dopředu nikdy, vždycky jenom zpět!, Lichnovský k politickým otázkám přistupoval spíše intuitivně, než aby zastával pevně daná stanoviska, jak se ukázalo z jeho pozdějšího angažmá v německém parlamentu. Lehkomyslný dobrodruh a sukničkář Lichnovský byl křesťan, vychovaný v humanistickém duchu, v mnoha ohledech byl liberální a nechybělo mu ani sociální cítění. S touto výbavou přistupoval k problémům doby „kus od kusu“, tedy pokaždé jinak.
Dušan Uhlíř ve snaze jej někam zařadit sesypal na jednu hromadu takové odlišné fenomény, jako byli royalističtí povstalci ve Vendée, bílé protibolševické gardy po roce 1917 a k tomu přidal „v dalších letech politický konservativismus ve své ‚revoluční’ podobě všude tam, kde byl ideologickou bází pravicových pučů a převratů fašistického typu“. Jako učitelka na 1. stupni ZŠ (ovšem i na druhém a dále), která sice děti učí bludy, zato to ale myslí upřímně a co je hlavní – má děti ráda. A my máme rádi historii.
Prokoušeme-li se tímto školním úvodem, začnou se dít zajímavé věci. ... |
Mám pocit, že to trochu souvisí i s tématem Vzhůru, udatní obrancové!, ale protože se netýká Napoleona, nechávám být.
Že může jít o vskutku poutavé vyprávění, napovídá následující úryvek z článku:
| citace: |
Ve 40. letech Felix pobýval hodně v Berlíně. Sháněl zde bohatou nevěstu a mimo jiné se dvořil dceři Bettiny von Arnim, spisovatelce a někdejší přítelkyni Goetha, která patřila k německé intelektuální elitě. Dceři zcela popletl hlavu. Ve svém deníku si zapsala:
„Felix Lichnovský se mi jevil jako krásný mladý bůh. Vůbec nejkrásnější byly jeho oči, jež dokázaly hledět tu něžně a lichotivě, tu s železnou a panovačnou přísností. Vyzařovala z nich skutečně démonická síla, kterou působil na lidi a zvláště na ženy.“
Ovšem berlínský aristokrat hrabě Ungern-Sternberg, nemaje srdce mladé dívky, vzpomínal ve svých pamětech na Felixe poněkud jinak: „Kdykoli přišel člověk k hraběnce Hahnové, našel tam vždycky nesnesitelného klacka, knížete Lichnovského… Tento potulný kníže … nedosáhl tenkrát ještě žádného věhlasu, ačkoli se snažil všemi způsoby dostat mezi lidmi do řečí.“ |
Dodávám pro ty, kdo by si chtěli přečíst stať celou: S určitým zpožděním jsou čísla Babylonu vždy volně k nahlédnutí a ke stažení ve formátu pdf na: Na akademické půdě jsou zdarma.
Felix Lichnovský na Pasece 
* Abych nikoho nepopletl, jelikož vztahy v rodině Zaháňských byly opravdu spletité, doplňuji nápovědu: Klemens Wenzel + Kateřina Vilemína, Felix + Dorota.
_________________
Mír šíším, válku paňácům!
Naposledy upravil Leon dne 2010-11-08, 00:28, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
Po 14 dnech jsem zaznamenal, že se na webu již objevilo poslední číslo Babylonu s článkem Petra Placáka "I v Tiergarten se bude smět kouřit", na nějž jsem prve odkazoval.
Kromě toho se dotyčnému aristokratovi věnovali i na ČRo-2 Praha v 778. schůzce Toulek českou minulostí (Ne, 23.5. 8:00, opak. Čt, 27.5. 17:30) ZPRÁVA O ŽIVOTABĚHU SLEZSKÉHO KNÍŽETE FELIXE LICHNOVSKÉHO, DĚDICE PANSTVÍ, VOJÁKA, ŽURNALISTY A LITERÁTA, DUELANTA, LVA SALONŮ A MILENCE:
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
|
|
Můžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Můžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|
Úvod / Homepage
FAQ
Hledat
Registrace
Přihlášení
Back to Top