|
Pátek, 25 květen 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Autor |
Zpráva |
Richard
Příspěvky: 54
Témata: 10
Sergent
Jednotka: 30e de ligne
|
|
Byl nějaký oficiální vojenský návod jak čistit pušku? Píše někdo z tehdejších účasrníku jak se to dělalo neoficiálně? Díky, zajímalo by mě to, nic jsem z toho nezjistil.
R.
|
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Pro francouzskou armádu to popisuje Předpis o vnitřní službě, pořádku a disciplíně z 24. června 1792, a opakuje Pěchotní příručka z r. 1807 (a další vydání), která dodává taky podrobnou instrukci ministra války z června 1806. Vydání z roku 1808 je tady:
(125 MB), je to s. 21.
Mělo se užívat smirku šmirglu a olivového oleje, nebo okuje drátěnky (přes starou vlněnou punčochu); dál se píše o špachtlích, stěrkách; píše se tam, že hlaveň se tlakem má tendenci ohýbat, takže když ji zbavujeme rzi, je třeba ji celou položit na pevný podklad; když není k dispozici šmirgl či okuje drátěnka, používá se rozdrcený písek, procezený a namočený v olivovém oleji, nebo najemno rozdrcená pálená cihla, taky v oleji.
Po vyčištění se součástky otřou hadrem, aby tam nezbylo nic ze smirku šmirglu, okují drátěnky, písku či cihly, a zbyla jen mastnota. Měděné součástky se čistí triplem (což teda nevím, co je  ) nebo pálenou cihlou a octem.
Po výcviku v palbě voják našroubuje vytahovák a obalí ho hadrem a vytře hlaveň; lenoch prý použije jen širší konec nabijáku a plátno, ale oba způsoby jsou riskantní v tom, že v hlavni zůstane kus látky, což může posléze bránit ve výstřelu i hlaveň roztrhnout; a ideálně by každé družstvo mělo mít pro tyto účely dřevěný nabiják, do zářezu na jednom konci se vloží tkanina a upevní se provázkem.
Hlaveň se vylije vodou, když už vytéká jen čirá, je třeba hlaveň tkaninou vytřít do sucha a namastit. Jinak riskujeme rez v hlavni, která ucpe zátravku a naruší hlaveň, která se pak může při prvním výstřelu roztrhnout.
---
Tak nějak v rychlosti přeloženo
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête!
Naposledy upravil Jakub dne 2010-12-22, 13:37, celkově upraveno 2 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Richard
Příspěvky: 54
Témata: 10
Sergent
Jednotka: 30e de ligne
|
|
Pro tripl jsem našel význam - kapavka, to asi nebude ono že... 
Díky R.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Tazien
Příspěvky: 703
Témata: 16
Colonel
Jednotka: 18e de ligne
|
|
V čísle 1/94 !Circulaire" poukázal M. Jager na použití cihlového prachu a historicky věrnému čištění zbraní.
Čištění zbraní.
Jak se zbraň čistí?
Abychom z pušky odstranili rez, potřebujeme smirek/éméri/ a olivový olej, případně okuje /paille de fer/, pokud chceme pušku řádně odrhnout, musíme mít jemné dřevo a hrubé kartáče. Na kouty a záhyby dílů je nejlépe použít škrabky /curette/ a špachtle /apatules/.Avšak hlaven pušky nesmí být podélně drhnutá špachtlí, protože by se mohla tlakem, nutným k odstranění rzi, snadno zkřivit. Vyjímkou je poze řípad, kdy by byl do hlavně před čištěním nasunut válec, jehož vnější průměr odpovídá kalibru zbraně, případně, pokud je hlaveň vodorovně uložena na lavici nebo stole.
Pokud nejsou po ruce ani smirek, ani okuje, lze je po odstranění velkých skvrn nahradit drceným a přesátým pískovcem, navlhčeným stromovým olejem (jde o olej lisovaný z vlašských ořechů), na malé skvrny pak lze použít pálené,důkladně rozdrcené cihly, rozmíchané v oleji.
Všechna součástky je nutné po pečlivém vyčištění zbraně také otřít kouskem hadry a to tak, aby na nich nezůstal žádný smirek, okuje, pískovec ani cihlový prach, aby si tyto díly přesto uchovaly nanesenou mastnotu.
Měděné díly se čistí leštící hlinkou /Tripel/, případně cihlovým prachem smíchaným s vinným octem.
K čištění mědi není vhodné používat mastné látky, neboť tyto mědi škodlivě působí kovovou polokyselinou /oxide/.
_________________
Tazien Ukrutný |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
To je ono, ano, je to v podstatě ten odstavec z Manuel d'infanterie; ten jen explicitně uvádí olivový olej, ne olej z vlašských ořechů, a nepíše o žádném válci vkládaném do hlavně (kde by ho ostatně měl voják vzít).
Nevím, co jsou okuje, přeložil jsem paille de fer jako drátěnku, ale slovo okuje se mi líbí; a nevím, jestli je rozdíl mezi smirkem a šmirglem. Tripl bude tedy leštící hlinka, což teda taky neznám.
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Tazien
Příspěvky: 703
Témata: 16
Colonel
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Policejní předpis tedy zní:
Zbraně, nechť jsou uvnitř i na povrchu udržovány v čistotě , aniž by byly leštěny, šrouby a matky je nutno udržovat v dobrém stavu. Kameny, jejichž hrany jsou oblé, je nutno dát mezidva kusy olova.
Nosný řemen by mělo být napnut a přitažen ke zbrani tak, aby se polopřezka /demi-boucle/ nacházela ve stejné výšce jako nejspodnější objímka /capucine/
Mezi ponaučením z rotního výcvikového řádu c.k. rakouské armády lze k tomuto tématu nalézt následující zmíňky:
109 Jak má voják udržovat železné součástky v čistotě?
Musí je rzi jemnými okujemi.
110 Čím se provádí údržba mosazných součástek?
Leštící hlinkou.
111. Čím se leští kotle a kastroly?
Popelem.
112 Smí se drhnout okujemi kohoutek?
Ne, ten by se měl jen občas přetřít pemzou a přeleštit.
113 Má být ostatně celá puška na povrchu i uvnitř a obzvláště zátravka stále udržována v čistotě a chráněna před rzí?
Ano.
114Má se i hlaveň čistit na dél?
Ano.
115Je dovoleno leštit hlaveň nabijákem?
Ne, protože jí to velice škodí.
116 Jak má být udržován zámek , aby všechny jeho součástky byly fukční a nerezavěli?
Musí být často promazám stromovým olejem, stejně jako všechny šrouby a v jejich dážkáchjakožto i samotný dřík.
117 Co se má dělat, jakmile olej pronikne dovnitř?Otřít vše do čista.
Také Schuch se ve své knize o zbraních bavorské pěchoty věnuje otázce čištění zbraní velmi podrobně.
Je to ale de fakto, už už je popsáno výše.
_________________
Tazien Ukrutný |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Tazien
Příspěvky: 703
Témata: 16
Colonel
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Okuje, neboli kovářský opal (Schimiede-Zunder), je název odpadu, který vzniká při kování železa. Pokud je zbaven hrubých částeček, na jemno nadrcen a smíchán s olejem, není tak hrubý, jako tak zvaná cihlová moučka.
_________________
Tazien Ukrutný |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Tazien
Příspěvky: 703
Témata: 16
Colonel
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Já podle tohoto používám právě tu cihlovou moučku.
Je to paličkpou rozdrcená cihla, přesyta přes sítko na mouku.Rozpustí se nad ohněm za stálého míchání luj, do kterého se tento prach z cihle nasype a promíchá.
Výhoda je, že dobře čistí zbraň a zároveň jí promaže.
Konec.
_________________
Tazien Ukrutný |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Tazien
Příspěvky: 703
Témata: 16
Colonel
Jednotka: 18e de ligne
|
|
| Jakub napsal: |
a nepíše o žádném válci vkládaném do hlavně (kde by ho ostatně měl voják vzít).
J. |
No, já to viděl ve výstroji na jednom obázku , ale nemohu už najít kde. Je to vlastně válec, kterej byl našroubován na konec nabijáku , příčně provrtanej a v tý díře daný plátno na čištění. Na konci zase válec, kde se mohl našroubovat vytahovač kulí, na který se taky dá přidělat plátno na čištění.
Bylo to v sadě, právě tento válec, vatahovák kulí stahovák na V pružiny.
Vono, moc místa to nezabere.
_________________
Tazien Ukrutný |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
| Tazien napsal: |
| Okuje, neboli kovářský opal (Schimiede-Zunder), je název odpadu, který vzniká při kování železa. ... |
Tak, tak. Okuje = šupiny odletující ze žhavého kovu při kování, popř. i piliny vzniklé při obrábění pilkou nebo pilníkem.
Bude tím tedy míněn spíše prostředek než přímo nástroj jako drátěnka. Podobně pak smirek ve smyslu jemnozrnný korund (u nás asi častěji granát) k broušení a hlazení.
Naposledy upravil Leon dne 2010-12-22, 13:38, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Díky
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Boko
Příspěvky: 186
Témata: 24
Sous-Lieutenant
Jednotka: Donský kozácký pluk Chanženkova I. & 27. lehká dělostřelecká rota
|
|
Pro zájemce o čištění zbraní pro ruská vojska - zde je možno stáhnout předpis z roku 1830:
| citace: |
| http://www.vojenska-historie.cz/rusko/napoleonske_valky/knihovna/Pokyny_pro_ochranu_zbrane_(1830)_(RU).pdf |
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
| citace: |
109. Jak má voják železné věci v čistotě držeti?
Tyto musejí vždycky od rezu svobodné, a s mělným hameršlakem pucované býti.
110. Jak se s mosazem zacházeti má?
Takový se s tryplem pucuje.
111. S čím se kotly a kastroly čistějí?
S popelem.
112. Smí se Patria vnitř s hameršlakem tříti?
Nesmí; nýbrž někdy s pimzenšteinem třená, a obnovená býti má.
113. Má ostatně Gewehr vnitř a z venku, a obvzláštně cindloch vždycky čistý, a od rezu svobodný býti?
Má.
114. Má se lauf také po dýlce pucovati?
Má.
115. Jest dovoleno lauf s ladštokem palirovati? [21/22]
Není dovoleno, poněvadž to tůze škodlivé jest.
116. Aby zámek od gewehru v jeho dílech chodící, a od rezu svobodný držán byl, jak se s ním zacházeti má?
Musí častěji s olejem (Baumölem) obvlahován býti, též také všecky šroubky v kvintách, i také šaft.
117. Co se činí, když olej vthál?
Všecko se pak zase čistě otře.
118. Smí šaft škrábán, aneb v kroužek řezán býti, aby gewehr rezonance dával?
Nesmí.
119. Smí voják gewehr sám pro sebe rozložiti, aneb švancšroub výjmouti?
Nesmí; toto se musí před očima představených státi.
120. Smí se voják při pucování na lauf posaditi, aneb kvaltem jemu uškoditi?
Nesmí.
121. Smějí se šroubky přeměniti?
Nikdy.
122. Má býti zadní zámkový šroubek silně přitáhnutý?
Nemá. [22/23]
123. Proč ne?
Aby se kohoutka netejkal.
124. Jaká škoda z toho povstává?
Kohoutek bylby povolný aneb kejvající, a stratilby svou prutkost v odbijání.
125. Jak široký má křemen býti?
Ne širší, jak batria jest.
126. S čím má býti křemen okutý, a jak daleko?
S olovem, a sice tak daleko, jak daleko v kohoutku drží.
127. Když jest křemen přišroubovaný, smí se batrie tejkati?
Nesmí.
128. Když se gewehr spouští, jak a kam má křemen přijíti?
Do polovice batrie neb panvice.
129. A proč?
Aby oheň shromážděně na cindkraut padl.
130. Co má voják, po každé potřebě gewehru, a ním dělati?
Má ho s suknem čistě utříti, a chybující hned oznámiti. [23/24]
131. Jest voják povinen vždycky některé dobře vkuté křemeně při sobě míti, i také šparak a kugelcíher?
Jest. |
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Schlafsack
Příspěvky: 163
Témata: 15
Sous-Lieutenant
|
|
Tak já bych si dovolil ještě přitvrdit:
79. Odkud pochází ta černá skůra na dílech od zámku?
Od zatvrzování (Härtung) v ohni.
80. K kterému cíli a konci jest ta černá skůra zámku?
Aby zámek od rezu zachovaný byl.
81. Smí ta skůra otřená býti?
Nesmí.
(odkazu směřuje tamtéž)
+ to potvrzuje také Cvičení o užívání zbraně, její částky, jejich čistotné chování, a o některých jiných vojáku potřebných věcech v cis. kr. vojsku, 1826:
Ot. Jak se může zbraň vždy v čistotě zachovati?
Od. Po každém užívání (potřebování) musí se hned čistou onucí otříti, což tím snadnější jest, protože zámek na černo zakalen bývá.
... jako by chtěli autoři naznačit, že zámky i těch nejobyčejnších pušek byly brynýrované (nebo upravenáé na podobný způsob)? Já si myslel, že to byla výsada pouze "lepších kouksů". Tušíte podle těchto dvou popisů, o jakou úpravu se přesně jednalo?
Tož slyšel jste o tom někdo něco?
_________________
“Pravé osvícení není nic jiného, než uvedení takových umění anebo ponaučení, kteráž jindy známa nebyla… nepravým osvícením například by bylo, kdyby nějaký mudrák chtěl lidu namluvit, že vzpourou dosáhne lepšího osudu.“ |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Boko
Příspěvky: 186
Témata: 24
Sous-Lieutenant
Jednotka: Donský kozácký pluk Chanženkova I. & 27. lehká dělostřelecká rota
|
|
Mám zde na PC uložen recept, který byl v ruském příkazu vypracovaným Arakčejevem v roce 1809 a na ruském foru jej měli dokonce zpracovaný ve fotodokumetaci, hledat se mi jej nedaří.
Ingredience:
400 gramů vepřového sádla
150 ml kafrového oleje
40 gramů jemného grafitového prášku
Pečlivě za tepla smíchat (pokud kafrový olej obsahuje líh, tak se musí nechat na teple déle (20 min ?) a nechat ztuhnout v nějaké krabičce.
Následně dát zámek (bez pružin) do trouby na 280° na 10-15 minut. Po vytažení hadříkem důkladně všude rozetřít. Zámek dostane jemně matně černou barvu a povrch je dlouhodobě "mastný" a "černý/nečerný".
------------
Může být ve hře ještě jednoduchá varianta kovářského černění, kdy se nahřátý ocelový předmět ponoří do oleje.
Naposledy upravil Boko dne 2011-01-09, 18:57, celkově upraveno 2 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|
Úvod / Homepage
FAQ
Hledat
Registrace
Přihlášení
Back to Top