Zásady strategie dle arcivévody Karla

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Chtěli autoři připojením Napoleonova výroku něco naznačit? Shodují se dotyční dva výtečníci, anebo liší?

Jakub · Zaslal: 2011-06-07, 10:33 Předmět:

Co měl od přirození, to věru nemám tuchení, od dámského možná závrať Fellow

Vložil jsem tam ty dva Napoleonovy řádky, neb mám dojem, že velmi pěkně ilustrují rozdíl mezi oběma pány, resp. spíše způsobem jejich vyjadřování. Obsahově podobné, ovšem v Napoleonově podání jasné, stručné a pochopitelné pro každého. Čárlí je takový květomluvec malinko, malinko moc. Celé to jeho theoretické pojednání je pro mě nestravitelné. A to mě tyhle problémy zajímají dost Smile

V čem se liší, to je možná až přílišné Karlovo theoretizování. Co přílišné... nesnesitelné. "Pakli vzdálenosť ab Fig. II. Mezi oboustranným postavením armád rovnovážnou čárou ef u prostřed v i proříznuta jest, tedy chrání stanovisko a také ještě celou prostoru za tou rovnovážnou čárou, neb jsou a a b stejně od ní vzdáleny." Nejsem blondýna, ale jako cože, ty brďo? Laugh

Už jsem to pročítal několikrát, vždy jsem si dal odstup, ale asi na to nemám. A klidně se k tomu přiznám. Vtírá se mi do mysli scéna z Tankového praporu...

- pane arcivévodo, nepřátelský armádní sbor se rozvinul a postupuje, vaše činnost?

- vypálím...

- ale jak vypálíte?

- tak, aby nepřítel pro bezpečnosť punktu a Fig. VII. a operační čáry fa nebyl blíže boku této čáry trpěn, než jak kruh vykazuje, jehož střed a a poloměr fa jest, aby prostopádné čáry mn, které ze sředu mezi operačním předmětem f a nepřátelským stanoviskem x proti čáře fa taženy býti mohou, této čáry se nedotýkaly.

Nebo jinak. A pomalu už seriozněji. Když se dívám na ty obrázky a čtu ty geometrické poučky o tom, jak armáda nechává jaký punkt bez ochrany nebo jak se nesmí pohybovat mimo jaký kruh, a současně se podívám na průběh tažení roku 1809, mám z toto dojem, že Karel nebyl velikým duchem ani géniem, ale velmi chtěl být velikým mužem.

V každém případě byl Napoleon vzdělaným výtečníkem, a o tom není pochyb. Co se Krokodýl naučil a jak, o tom pojednává Jean Colin v Education militaire de Napoléon (z níž jsem zatím přeložil jen trestuhodně málo, asi bych se do toho mohl zas pustit:

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Jakub · Zaslal: 2011-06-07, 14:32 Předmět:

Tvůj bezbřehý optimismus by se ti mohl v jiných kauzách vymstít (leda myslíš 200. výročí? Laugh

)

Pěkně jsi to polidštil. A tím více z toho vyplývá, kterak příliš theoretické to celé je, a nakolik záleží ve všech těch případech zdaleka nejen na geometrii, ale na konfiguraci terénu, manévrech a jejich cílech.

Například hned fig 1, že ano. Jistěže v nejčitší podobě to tak je a že to samozřejmě theoreticky platí pro libovolně dlouhé úsečky AB a CD, ale právě proto mi to připomíná spíš úlohu z geometrie, protože kdyby na takovém poznání mělo stát jakékoli strategické uvažování, žádná armáda by nemohla ani pomyslet na snahu druhou zaskočit a Napoleonův manoeuvre sur les arrières by nebyl možný Smile

aby totiž něco bylo lze zmařit a nepřítele předběhnout, na to jsou geometrické čárymáry příliš málo. Ono totiž... bude-li armáda pochodující z bodu B schopna urazit během jednoho denního pochodu 40 km, zatímco druhá 20, je to celé k ničemu. Tato základní námitka se pochopitelně týká všech situací, ale našly by se i jiné, od terénu mezi jednotlivými punkty, jež může geometickou vzdálenost násobit i dělit, po problém koncentrace vlastních i nepřátelských sil. Hra s punkty je v případě války proti Napoleonovi hrou s ohněm Smile

Třeba fig 3... pěkné, cožpak ale znamená, že vně kruhu neexistuje pro nepřítele cennější bod než bod b ? Spoléhat na to se může nevyplatit Smile

a dvojnásob se to může nevyplatit proti nepříteli, jemuž je jediným punktem hodným pozornosti punkt takový, na němž se právě nalézá naše armáda, kterou chce údarem blesku zničit Huh

fig 4 je jen zrcadlovou variací předchozího... přičemž v té věci hraje značnou roli to, zda a jak máme své sbory koncentrované, concentrés, či "jen" spojené, réunis, přičemž spojené jsou tehdy, když jsou schopné se v reálném čase vzájemně účinně podpořit - koncentrovat. V tu ránu, při přihlédnutí k terénu, rozložení sil protivníka, jeho pohybům a s vynaložením snah správným směrem, můžeme jistě, částí sil, kruh směle opustit. Reakce nepřítele, který trvá na tom, že to udělat nesmíme, může být pro nás zajímavá Laugh

fig 7 ...krásné, otázkou pak už jen zůstává, kde v Evropě existuje, možná kromě ukrajinských plání, takový prostor, na němž má smysl kreslit vzdušnou čarou nějaké kolmice. A na tu nám částečně odpovídá u fig 8, a slovo "zbytečné" bych tak nějak vztáhl na celou tuto slavnou a velmi vědeckou kapitolu.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

No jo, no. … Ono by se to krásně podle pravítka a kružítka manévrovalo, kdyby nebylo takových rušivých elementů, jako jsou řeky a močály, hory a lesy, pevnosti a podobné naschvály. Už ta douška „za jinak stejných okolností“ dává tušit, že se přesouváme ze světa reálného do světa geometrického, takže ta moje naděje v možný užitek je, žel, pochybná. Po tom Tvém rozkladu se tu už asi obhajoby arcivévodovy vědecké strategie dočkáme stěží. Unhappy

Jestliže jádro výkladu představuje manévrování proti strategickým bodům odpovídající válčení poloviny 18. století, pak ani praktická část by nás pravděpodobně nepřenesla zpět do skutečnosti?!

Huh

Trochu mne na tom zaráží, že tohle napsal (či přesněji zveřejnil) v letech 1814-19, tedy v době, kdy nejenže z praxe věděl, že to takto nefunguje, ale ani se tím (snad) neřídil. Chápal bych, že se chtěl zapsat do dějin coby učitel válečnictví, ale nemohl si přece myslet, že toho dosáhne tím, že jen svým způsobem zopakuje, co již pravděpodobně bylo jinými nějak řečeno a sepsáno dříve a právě přestalo platit, pokud kdy a v čem platilo.

Jakpak asi arcivévodovo dílo pochválili recenzenti? Doufám, že zohlednili, že mu dal bůh úřad.

Jakub · Zaslal: 2011-06-12, 21:36 Předmět:

Gymnaziální úlohu by možná bylo možno obejít krokem stranou, převést vzdálenosti, tj. délky úseček a poloměry kružnic, na čas nutný pro jejich zdolání, přičemž by bylo určeno, po které úsečce se pohybuje kdo a nebylo by možné to použít obráceně, tj. jinak by to bylo, kdyby v defenzívě byl rychlejší a jinak, kdyby pomalejší. K čemu by to ovšem mělo být, to nevím Smile

jiná věc je, že v konkrétní situaci s konkrétními cíli, prostředky a znalostmi o protivníkovi, se bez kružítka a počítání obejít nelze, to dá rozum.

Spousta věcí se dá spočítat, resp. musí spočítat, ale ne nadarmo se "tomu" (celému) říká "válečné umění", nikoli "věda". Navzdory pro mě zcela nepochopitelnému Karlovu rozlišení vědy a umění jako strategie a taktiky, což může, ale spíše ne, být nějakou ztrátou v překladu.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Ono to v časových měrách už bylo míněno. Při zrychleném pochodu se obvykle nezkracují délkové, nýbrž časové vzdálenosti. Smile

Přesněji: jedná se buď o časové vzdálenosti v reálném světě, které se zobrazením (změnou poměru rychlostí soupeřů) mění, anebo o délkové vzdálenosti v „geometrickém světě“, kdy se místa zobrazením přibližují či vzdalují. Nerozumím úplně, proč by mělo být určeno, kdo se kudy pohybuje. Kdyby se rychlost ústupu lišila od rychlosti postupu, to by teprve nastalo čoro-moro. Ani hned nevím, jak a jestli vůbec by se to dalo nějak „vědecky“ uchopit.

K čemu by to mohlo být? – No, prakticky asi k ničemu. Proto jsem také hovořil o zájmu vyvěrajícím z „čistě geometrického hlediska“. To Tě tedy musím zklamat. Teoreticky, ale opravdu velmi teoreticky, by vojevůdce mohl používat tematické mapy časové dostupnosti, jaké se užívají např. v dopravě, ale předpoklad, že zjišťovat časovou dostupnost míst má někdo za válečné situace - když ta se navíc neustále mění - prostředky a vyhotovovat podle nich odpovídající materiály čas, patří do říše fantazie. Mne to zaujalo jako čistě (nikoli užitě) geometrická úloha. Zda by to zobrazení něco zajímavého odhalilo, ovšem zcela vyloučit nemohu. Předpokládám však, že by v takovém případě šlo nanejvýš o nějaké obecné zjištění ohledně toho, jakého typu slabiny přináší relativní zpomalení rychlosti, které lze snad učinit i na základě prosté zkušenosti. Jen by se tu jaksi znázornilo, tj. přivedlo k náhledu pomocí geometrických zobrazení, k nazření duševnímu skrze tělesné. Možná podobně, jen o něco náročněji, jako když někomu, komu vysvětluješ výhody a nevýhody konvexní a konkávní linie vzhledem k možnostem křížové palby, obchvatu či přesunu záloh, nakreslíš příslušné linie a přesuny.

Nechci Karlovo rozlišení nijak obhajovat, ale nějaký smysl (nemluvím o přijatelnosti!) by dávat mohlo. Domnívat se, že jedna dovednost je oproti druhé vědou (epistémé, SCIENTIA) může – v tradičním pojetí – znamenat, že se předpokládá, že taktický um (techné, ARS) je dovedností, kterou lze získat cvikem a zkušeností, nikoli však naukou. Nauka totiž není ledasjaké poučování, nýbrž takové pojednání, které se může opřít o něco ostře jasného a zřetelného, trvalého a neměnného. Tím byl od antiky právě geometrický svět. Od novověku pak co nelze vyložit „geometrickým způsobem“, není ani vědecké. Ty Karlovy malůvky tam proto nejsou z toho důvodu, že činí učebnici líbeznější na pohled, nýbrž jako doklad její vědeckosti – kdyby nebyl schopen konstruovat svůj výklad v ideálním geometrickém světě, bylo by to známkou, že jeho strategie je pouhým umem a nikoli vědou. Věda totiž musí být o obecném a nikoli jednotlivém, tedy nemůže být o nahodilostech přiházejících se ve válečném podnikání, byť by byly soustavně a přehledně podané, poněvadž ty jsou jedinečné. Potřebuje zkrátka svůj pevný předmět, ne proměnlivé a pomíjivé okoličnosti.* Arcivévoda se jej domníval nacházet u strategie, na rozdíl od taktiky. Nejspíš to byly ony "strategické punkty" (ideální, ne reálné), o něž se měl vést zápas.

Na prostudování těch Tvých odkazů budu potřebovat nějaký čas a strýčka Googla. Díky však za ně, já se už prve chtěl zeptat, na čem je založeno a jaký má smysl ono rozlišování strategie, velké a malé taktiky. Já znám z šachu jen rozlišení strategie a taktiky. Blush

* Mimochodem, proto jsou také v tomto pojetí historikové pouhými "umělci", kdežto "vědci" se stávají až s Hegelem, marxisty a pozitivisty Comtova ražení. A proto má v té době na universitě své místo hudba, ale nikoli malířství, sochařství či tanec - prvá dovednost je z onoho pohledu vědou, ostatní jen uměním.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Tak jsem to s tím optimismem asi opět přehnal. Tu „Karlovu gymnaziální úlohu“ by gymnazisté zvládli stěží. Nedalo mi to spát a musel jsem nad ní aspoň obecně přemýšlet. Ve výbavě gymnazistů jsou nanejvýš některá shodná (totožnost, posunutí, otočení, osová a středová souměrnost) a podobná (stejnolehlost) geometrická zobrazení. Možná to lze rozšířit i na jejich skládání, např. posunuté zrcadlení, a některá další (kruhovou inverzi a středovou kolineaci). Jenže problém bude v tom, že naši úlohu nepůjde uchopit jako složení vybraných několika zobrazení (dvou až tří), poněvadž jeho výsledek by musel mít určité vlastnosti, které to naše nemá. … Takže dychtivým a nadšeným gymnazistům vzkazuji: Pokud jste se do úlohy pustili – určitě takových byly mraky Smile

– zanechte marných nadějí a nejprve si rozšiřte dovednosti v oblasti geometrie.

Sorry

Já musím alespoň prozatím rezignovat, ledaže by mi někdo dal odkaz na program, který je schopen zmíněné zobrazení zpracovat, tj. znázornit vzory a obrazy bodů a útvarů (Karla by zajímaly především přímky a kružnice, mne elipsy a hyperboly s ohnisky v daných dvou pevných bodech) po zadání příslušných rovnic zobrazení a sledovaných útvarů. Kdybych se pustil do geometrického nebo analytického řešení, opatřil bych si bezpochyby zábavu na celé prázdniny s velmi pochybným výhledem na úspěch.

Na vysvětlenou: Tu úlohu si můžeme představit jako výsledek působení dvou stálic – jedna body odpuzuje (hvězda A v našem stanovišti) a druhá přitahuje (hvězda B ve stanovišti rychlejšího nepřítele). Významnou úlohu budou hrát dvě stejnolehlosti působící současně: Stejnolehlost se středem v A a koeficientem 4/3 a stejnolehlost se středem v B a koeficientem 2/3. Žel, výsledek není jejich prostým složením - právě proto, že působí současně a ne jedna po druhé následně.

Jakub · Zaslal: 2011-06-14, 22:58 Předmět:

Jestli se snažíš být méně srozumitelným než originál, tak se ti to, myslím, daří s velkou rezervou Crazy

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

No, já se samozřejmě snažím o vyjadřování čiré jak horská studánka - jako ostatně vždy. Je ovšem pravda, že geometrická úloha se do běžné řeči překládá s jistými potížemi a slohovými i názvoslovnými zvláštnostmi. Kdyby to však někdo hodil do tlamy počítači a výsledek zde předložil, bylo by to (zpětně) jasné jak facka. ... Chovám tajnou naději, že nějaký nahodile sem zabloudivší matematik ukáže nám po poznání prahnoucím a poučení žádostivým cestu.

P.S.: Když jsi zmínil ten Karlův projev, napadlo mne přitom, že jsem opomenul jednu poznámku k Fig. III. Ten Karlův popis – či přesněji jeho Umlaufův překlad – je věcně nepřesný. Myslím ale, že každý dobře chápe, oč jde, takže jsem to neupravoval – ze své bytostné skromnosti a ostychu jsem ve svém převodu ponechal nedůslednost Umlaufova líčení. Jedná se o to, že nepřátelská armáda se v X nenachází, nýbrž k němu z bodu B pochoduje a my ji můžeme předejít. Ostatně i v druhém případě, kdy nepřítel operuje proti bodu Z, musel Karel notně idealizovat a abstrahovat – nepřátelská armáda se musí svého úmyslu držet buď minimálně na hranice kruhu se středem v B a poloměru AB a my musíme svůj záměr zaskočit jej při jeho ústupu v bodu B začít uskutečňovat okamžitě, jakmile této hranice dosáhne, anebo - pokud my svůj záměr začneme uskutečňovat již v okamžiku, kdy ona z bodu B ku Z vyrazí - aspoň na hranice kruhu o polovičním poloměru. ... Arcivévoda by měl ze svého republikánského žáka určitě radost. Smile

Jakub · Zaslal: 2011-06-15, 10:42 Předmět:

K tomu pé es, myslím, že v originále chyba není, ono předběhnutí nepřítele se vztahuje k bodu B, resp. k cestě mezi B a X, ne k bodu X, v němž nepřítel je, ale jeho cílem je chránit bod B či přes něj ustupovat (při předpokladu, že nemůže jinak).

Obecně jde o to, že, stojíme-li na tečně kružnice, což stojíme vždy, existuje-li nějaký bod B definovaný jako pro nepřítele naprosto zásadní, pak libovolný bod vně kruhu je krytý buď tím, že k němu jsme blíže než nepřítel (bod X), nebo tím, že v případě nepřátelské akce proti takovému bodu ohrozíme samotný bod B (nepřítel pochoduje proti Z) Smile

Nicméně situace, kdy nepřítel je v bodě X a ustupuje na bod B, je o tom, že kryjeme prostor vně kruhu, tj. vč. bodu X, tím, že ohrožujeme bod B. Karlovi tu jde o krytí prostoru mimo kruh, ne o vlastní manévr proti B v této konkrétní situaci... asi?

Jak už jsem psal... je to o koncentraci sil a jejich strukturu. Spolehnout se na tuto geometrii, stojíme-li proti nepříteli, který si díky terénu mezi A a B a díky sebevědomí a schopným lieutenantům dovolí poslat proti Z třetinu svých sil, jsme dost možná v háji, protože naší reakcí by měl být pochod proti B... nepřítel náš pochod zastaví, zmocní se bodu Z a ještě nám vpadne do boku Smile

anebo taky ne, ovšem tahle geometrie s tím počítat neumí.

J.

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Aha, … takže musím přestat machrovat a pořádně si to promyslet. Blush

Nevadí, aspoň za přičinlivost by mne mohl arcivévoda pochválit.

Upřímně řečeno, tušil jsem, že v tom něčemu dobře nerozumím, ale mávnul jsem nad tím lehkomyslně rukou. Nedávalo mi dobrý smysl, co mají společného situace s bodem X a situace s bodem Z, že jsou na jednom obrázku. Zmátlo mne, že jsem zvyklý – a zdánlivě se to potvrzovalo – že se řekne: Nepřítel je zde (bod B) a jeho činnost je taková, my jsme tu (bod A) a naše činnost bude z těch a těch důvodů maková. Byl jsem tedy připraven brát B jako výchozí stanoviště nepřítele pokaždé, když už tak bylo jednou označeno. S tím OBR. 3 jsem měl potíže od počátku a dosud mu úplně nerozumím: K čemu Karel hovoří o tečně, když se nadále beztak pracuje jen s bodem dotyku A, k čemu ji potřebuje? (Odpověděl jsem si: Je to stejná zbytečnost jako celý OBR. 1.) Řekl jsem si, že rozdíl těch dvou situací bude nejspíš v tom, že jednou má být nepřítel předejit a zaskočen v bodě cílovém a podruhé v bodě výchozím. Ale pořád mi to „neštymovalo“. K tomu, abych jej předběhl v bodě B, přece stačí, když on si za cíl vybere jakýkoli bod mimo kruh se středem v B a poloměru AB, a o tom, kdy jej předběhnu v jeho cílovém bodu X, pojednává OBR. 2 - tak k čemu ty složitosti, povídám si? Že by stál nepřítel skutečně v bodě X, jak výslovně praví překlad, se mi nezdálo ještě z jednoho důvodu: Proč tak složitě vysvětlovat, že my máme k bodu B blíž a proč k tomu navíc používat obraz, na němž jsme prve objasňovali, u kterých že to cílů budeme dřív než on, pokud by stál v bodě B?

Jakub · Zaslal: 2011-06-15, 19:18 Předmět:

Tam jde podle mě skutečně jen o tuto úvahu:

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Tak to je nepřítel opravdu ztracen - stačí ho dostat tam, kde být musí a kde být i chce, a přitom se vyhnout místům, která jsou nepostradatelná pro nás, a máme to v kapse. Můžeme pak být prakticky kdekoli, teda samozřejmě s výjimkou těch míst, kde být musíme.

Vidím, že ve vědecké strategii mám ještě hodně co dohánět. Možná je k tomu nezbytný i rodokmen - pochybuji, že by na tohle mohla stačit pouhá osobní píle a vytrvalost?!

Leon · Příspěvky: 656 Témata: 30 Major

Obávám se, že jsme se dostali do jednoho místa, kam jsme přijít museli. Jenom se je zdráhám označit a nejsem si jist, zda je pro nás nepostradatelné.

Secret

Když už jsem se neprozřetelně vydal do tajuplných zákoutí monarchistické strategické vědy, mohl bys mi jedno z nich, prosím Tě, osvětlit? - Proč se vůbec Karel pouští do vysvětlování OBR. 1, kde tečnu skutečně a zcela výjimečně potřebuje, i když ne nutně – jde jen o kolmici ke spojnici AB, když se to výkladem OBR. 2, v němž je celá situace posunuta blíže k nepříteli, stává zbytečným? Proč rovnou nevysvětlí OBR. 2, pak OBR. 4 a ty pak nespojí do OBR. 3, pokud si tedy myslí, že je to lepší důstojnictvu či kadetům naservírovat takto po částech - asi aby jim to hlava lépe brala? To chce někoho ohromit? Jako že: „Nejen tohle je v naší moci a námi kryto, ale dokonce i tohle!“ Nebo je v tom nějaký hlubší smysl, který mi uniká?

Jednu věc však oceňuji: Jelikož cílem je nejspíš ovládnutí co největšího množství strategických bodů, mělo by být tudíž snahou silnější armády přiblížit se nejkratší cestou k nepříteli, poněvadž to je zjevně způsob, jak se ovládané pole rozšiřuje nejrychleji. A ten, protože se lze důvodně domnívat, že nechce být zničen, musí ustupovat. Závěr: Jste-li silnější, postupujte přímo na nepřítele, jste-li slabší, prchejte nejkratší cestou od něj - tedy „jsou-li okolnosti jinak stejné“ a není-li pro vás nějaké místo natolik nepostradatelné, že v něm musíte zemřít.

P.S.: Pro němčinou vládnoucí – ta soudobá recenze, o níž se píše za článkem na PRIMAPLANA (Allgemeine Literatur-Zeitung, September 1820, Band 3, Nr. 227, s. 65-71 viz