|
Pátek, 25 květen 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Autor |
Zpráva |
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
V tomto vláknu je diskuze k článku:
Jeste něco k tématu jsem vyhrabal na netu...
Vědci: Napoleona zabili jeho lékaři
Smrt francouzského císaře Napoleona I. zřejmě zavinili jeho lékaři svou zanícenou péčí. Vyplývá to z nové americké studie expertů ze San Franciska, kterou zveřejnil časopis New Scientist.
22.7. 11:15
PAŘÍŽ - Napoleon zemřel ve svých dvaapadesáti letech v roce 1821 na ostrově Svaté Heleny, kam byl vyhoštěn po prohře bitvy u Waterloo. Mnozí historici dosud přijímali tezi, že stejně jako jeho otec podlehl rakovině žaludku.
Toto přesvědčení však v uplynulých letech vyvrátili francouzští odborníci na soudní lékařství, kteří poukázali na zbytky jedu arzén objeveného v Napoleonově pramenu vlasů. Vznikly proto dohady, zda britský guvernér na Svaté Heleně Hudson Lowe nezosnoval s francouzským hrabětem Charlesem de Montholonem císařovu vraždu.
Selhání srdce a mozku
Čerstvá studie však vyvrací jak přesvědčení o nádorovém onemocnění, tak o otravě. Odborníci, kteří pečlivě prozkoumali bohatý archívní materiál, se domnívají, že se Napoleon v posledních týdnech svého života v exilu stal obětí přehnané péče vlastních lékařů.
Tým v čele se Stevenem Karchem se při stanovení příčiny smrti jednoznačně přiklánějí k chybě ze strany lékařů, kteří prý prostřednictvím velikých injekčních stříkaček vpravovali do císařova těla obrovské množství léků, aby mu ulehčili od nesnesitelných bolestí žaludku.
Napoleon tak pravidelně dostával vysoké dávky antimonu a draslíku, což způsobovalo jeho časté zvracení. Tato směs, která se tehdy běžně při obdobných potížích používala, mohla následně vést ke kardiologickým problémům a také poškození mozku.
Kdo zabil Napoleona?
Otázka pøíèiny smrti Napoleona Bonaparte zajímá dlouhá desetiletí jak profesionální historiky, tak bìžné zvìdavce.
Oficiální zpráva lékařù, která vycházela z pitvy, kterou spolu s pìti svìdky vykonal jeho osobní lékaø, mluvila o rakovinì žaludku, navíc na stejnou chorobu zemøel i Napoleonùv otec. Teorií se objevilo dost a dost, ve vìtšinì pøípadù se vìøilo, že byl Napoleon ve vyhnanství na ostrovì Svatá Helena otráven, údajnì na popud anglických agentù.
Teorie o otravì arzenikem vycházely z nálezù stop arzeniku ve vlasech Napoleona, ty se podaøilo prokázat opakovanì, s teorií pøišel první švédský amatér Sten Forshufvud již v padesátých letech, do testù se zapojila i FBI a v roce 2001 francouzští experti dokonce nalezli ve vlasech vysoké množství jedu. Nikdy se ale nepodaøilo prokázat, kdo Napoleona otrávil, vedle britských agentù se mluvilo i o jeho pomocníkovi hrabìti de Montholonovi, který mìl jednat na rozkaz bratra francouzského krále Ludvíka XVIII.
Existují však dokumenty, které popisují nález arzeniku v lepidle tapet místností, ve kterých Napoleon ve vyhnanství žil. Tapety byly navíc natøeny Sheeleho zelení, což je pigmanet obsahující meïòaté soli arzeniku. Použití arzeniku má navíc dlouhou historii (od léèby syfilis po tuberkulózu), takže dávky jedu se do jeho tìla mohly dostat jako následek léèby. Analýza vlasù ale spíše naznaèovala urèitá období, kdy by nasazená dávka musela být mnohem vìtší, nežli bývalo použito k léèbì. Na druhé stranì je jasné, že arzenik musel být pøítomen ve vlasech již døíve než byl Napoleon na Svatou Helenu pøevezen.
Nálezy z poslední doby se zdají teorii jedu vyvracet. Ameriètí vìdci oznámili, že existují dvì možnosti – buï postupná otrava kouøem, nebo pøílišná horlivost Napoleonových lékaøù. Pravidelné vyplachování støev následované léèbou pomocí vysokých dávek antimonu, což vzbuzovalo prudké zvracení, prudce snížily hladiny draslíku. Podobná léèba také vede ke kardiologickým problémùm a poškození mozku. Rozhodnutí lékaøù vyzkoušet vysokou dávku chloridu rtuťnatého (600 mg pøedstavovalo více než pìtinásobnou dávku), ke které lékaøi 3. kvìtna 1821 sáhli, znamenalo další prudké snížení hladiny draslíku, a mohlo být poslední kapkou, po které Napoleon po dvou dnech zemøel. Napoleonovi nepomohl ani zpùsob léèení, o který se dlouhodobì pokoušel jeho lékaø Antommarchi, který ve svých zápiscích popsal léèbu kùrou obsahující chitin (což také vede k blokování draslíkových kanálù). Detailní výsledky nejnovìjších bádání je možné prostudovat v èasopise Journal of the Royal Society of Medicine (97:397,2004).
Pokud mají výsledky vyšetøování kalifornských specialistù pravdu, Napoleon zemøel na následky výplachù støev, což je pro vojevùdce pøece jenom ponìkud nehrdinská smrt.
[Václav Větvička, 24. 2. 2005]
_________________
Největší zloch Velké armády...
Naposledy upravil Admin dne 2007-08-24, 11:40, celkově upraveno 2 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Asi to tak musí být, že jednou za pár let pøijde buï nadšenec, nebo vìdec, nebo hned tým vìdcù (nejlíp teda z Ameriky), a pøijde na to, jak Napoléon umøel... Zcela vìdecky prokáže, že dosavadní výzkumy se mýlily a nabídne nezpochybnitelné vysvìtlení. Z historického hlediska je docela jedno, jestli to byl zánìt jater a z žaludeèních vøedù se vyvinuvší rakovina, nebo pøíliš intenzivní léèba, nebo Zoller-Edisonùv syndrom, nebo prostá rezignace tváøí v tváø bezcílnému vegetování znièeného èlovìka kdysi tak vitálního a plného všemožných plánù...
Zásadní otázka je úplnì jinde. Je politicky ožehavá a moc se o ní nemluví. Asi znáte tyto internetové stránky :
Ať už umøel na cokoli, buï je pochován v Dómu Invalidovny, nebo také NENÍ. Znaèné nesrovnalosti mezi tím, co uvádìjí pamìtníci pohøbu z roku 1821 a exhumace z roku 1840 jsou zarážející. A nejsou to jediné argumenty podpírající tvrzení, že v sarkofágu je nìkdo jiný... Kdo, kde by byl císaø, proè, kdy a jak ho kdo vymìnil. Jak se postavit k pøípadnému faktu, že jeden ze symbolù Francie by byl vlastnì falešný... Koho jsme to pøišli my pozdravit svými orly?
I potvrzení toho, že císaø je tam, kde být má, by byl velký okamžik. Ale jisté procento nejistoty tu je. Doèkáme se analýzy DNA?
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Lukas
Příspěvky: 46
Témata: 4
Caporal
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Aho jakube
Velmi ma prekvapila tvoja informacia ze v invalidovne moze bit pochovany uplne niekto ini ako Cisar.Prosimta ak je to mozne tak mi napis vic informaci.S pozdravom Lukas.
_________________
Lukáš Omámik. Vive l´Empereur! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Mluvíš francouzsky, takže :
Už dlouho se v celé věci nic neudálo.
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Kdyby měl někdo zájem - sehnal jsem dokumenty "Vyšetřování Napoleonovy smrti" a také "Hromadné hroby vojáků po ústupu z Ruska". Obojí samozřejmě v anglickém originále bez titulků, Napoleona představuje oblíbený Mark Schneider, komentuje například Ben Wilder (by Candát: domnívám se, že se jedná o Bena Weidera, kanadského znalce období císařství a napoleona a také předsedy či místopředsedy světové kulturistické federace .... heč taky občas něco vím  ). Rád zapujčím.
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Renné
Příspěvky: 894
Témata: 38
Colonel
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Přátelé článek z dnešních novinek.cz
Napoleon údajně zemřel na rakovinu žaludku
Napoleon zřejmě nebyl otráven.
Jeden z nejslavnějších vojevůdců Napoleon Bonaparte prý zemřel na rakovinu žaludku. Moderní patologické výzkumy po dvou stech letech odhalily, že trávicí trakt malého muže s velkými ambicemi byl napaden zhoubným tumorem.
17.1. 2007 13:51
WASHINGTON - Tým vědců ze Spojených států, Švýcarska a Kanady prokázal, že příčinou Napoleonovy smrti byla rozvinutá rakovina žaludku. Nádor patrně vznikl z vředu způsobeného bakteriemi. Smrt pak nastala ve chvíli, kdy začal vojevůdce silně krvácet do žaludku a střev. Dosud se přitom soudilo, že byl Bonaparte otráven arzenem.
"Tato analýza naznačuje, že i kdyby byl vládce propuštěn ze svého vězení na ostrově, jeho smrtelná kondice by zabránila jeho další roli na scéně evropské historie," prohlásil za tým vědců profesor Robert Genta z University of Texas Southwestern.
"I dnes s dostupností náročných chirurgických technik a chemoterapie má pacient s rakovinou žaludku v takovém stádiu, v jakém ji měl Napoleon, jen velmi malou šanci na přežití," dodal Genta.
Napoleon měl pro tento typ nádorového onemocnění genetické dispozice. Již v roce 1938 experti prokázali, že jeho otec zahynul na následky stejného onemocnění. V roce 1961 nalezli badatelé ve zbytcích vlasů francouzského císaře velké množství arzenu, proto se odborníci dodnes domnívali, že zahynul na otravu tímto toxickým polokovem.
Pravděpodobnější příčinou smrti je však krvácení do vnitřností způsobené pokročilým stádiem rakoviny žaludku. Napoleon v posledních šesti měsících svého života zhubl dvacet kilogramů.
_________________
"Le Terrible" |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Rovněž doporučuji diskuzi k článku, "prostý lid" vám zvedne náladu (nebo mandle...) 
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Děkuji Jakubovi za upozornění na dnešni LN:
Mnoho tváří Napoleona
PAŘÍŽ/PRAHA - Nejslavnější ze všech Francouzů a jeden z největších vojevůdců v historii lidstva Napoleon Bonaparte způsobuje historikům potíže i 186 let po své smrti. Nadšenci, kteří jsou stále fascinováni jeho záhadami opředenou smrtí, se nemohou shodnout na tom, jak zemřel, ani na jeho podobě či místě posledního odpočinku.
Už více než půlstoletí turisté přijíždějí do pařížské Invalidovny, aby pohlédli do vznešené, mladistvé tváře muže s ostře řezanými rysy, orlím nosem a slabým úsměvem na rtech. Tato oficiální císařova posmrtná maska má údajně mít historicky ověřený původ. Odlita měla být z Napoleonovy tváře na smrtelném loži v roce 1821.
Britský  historik Bruno Roy-Henry však tvrdí, že má důkazy o tom, že maska nebyla odlita z Napoleonovy tváře. Ta skutečná byla podle něj po celých 25 let vystavena v malém vojenském muzeu v Londýně. To ji však kvůli malému zájmu v roce 2004 prodalo v New Yorku prostřednictvím aukční síně Christie's neznámému kupci za 15 000 dolarů (asi 345 000 korun).
Roy-Henry upozorňuje na to, že maska, která je vystavena u Napoleonova hrobu v Invalidovně, neodpovídá jeho podobě. Především prý na ní chybí výrazná jizva na císařově levé tváři. Šrám, který oficiální císařovi portrétisté vynechávali, je jasně znatelný například na obraze namalovaném Charlesem Lockem Eastlakem, poté co se Napoleon po bitvě u Waterloo vzdal Velké Británii. Napoleon je na něm vyobrazen na palubě britské lodi Bellerophon, kde si po dvou týdnech čekání vyslechl verdikt o svém vyhoštění na ostrov Svatá Helena. Tam strávil zbytek svého života jako zajatec Britů.
Jizva na Napoleonově líci není jedinou nesrovnalostí, která podle Roy-Henryho zpochybňuje autenticitu masky vystavené v Invalidovně. Tvrdí, že maska neodpovídá známému Napoleonovu vzhledu s „velkou hlavou a silnou čelistí“. I podle francouzského deníku Libération se nyní nezvěstná „britská“ maska (opuchlý obličej stárnoucího muže) více blížila skutečné podobě jedenapadesátiletého Napoleona.
Deník spekuluje, že tvář odlitá v masce nejspíš patří Napoleonovu příteli a komorníkovi Ciprianimu, který na Svaté Heleně zemřel o tři roky dříve než Napoleon. To však ještě přiživuje konspirační teorie, které tvrdí,že je ve skutečnosti v sarkofágu pod zlatou kupolí Invalidovny pohřbeno právě komorníkovo tělo. To mělo být za Napoleonovo tělo zaměněno při exhumaci a převezeno ze Svaté Heleny do Francie v roce 1840. Tato záměna prý měla zakrýt stopy po vraždě císaře.
Mnozí odborníci se domnívají, že Napoleon byl v exilu otráven arzenem, aby už nemohl zopakovat svou vzpouru z Elby. Franceschi Cipriani byl navíc údajně i Napoleonovým polovičním bratrem - podoba odlitku tedy nemusí být náhodná. Mluvčí Vojenského muzea umístěného v Invalidovně ale celou Britovu teorii odmítl jako „historku pro okurkovou sezonu“.
[Kateřina Hůlková, 24. 8. 2007]
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
/span>
a stručný anglický překlad
Rozhodně to není objev dneška, to si toho jen v okurkové sezóně všimli novináři...
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Něco malinko k tématu:
| citace: |
| Pro ty kdo neznají, jedná se o nový a poměrně zajímavý časopis History revue s příjemnou populárně - vědeckou formou. Aktuální je číslo 2, rovných 100 stran za cenu 45 Kč. |
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Já to nějak už nesleduju a nemám na to názor, jen tu a tam si něco přečtu a nějak bych Weiderovi moc nevěřil, protože jeho odpovědi na "nové" teorie obsahují nesmyslně ostrý výpad ve stylu, že jejich cílem je jeho zesměšnění či poškození. Z vědeckých studií si vybírá jen ty, které podporují jeho výklad a jeho teorie, a ty ostatní pro něj nejsou relevantní. Klidně budu věřit jedněm i druhým, i třetím a čtvrtým, vybrat si teda fakt nemám podle čeho, ale on mi přijde trochu zvláštní 
Těžko se v tomto dobrat definitivní odpovědi. V čem se definitivní odpověď hledat dá, to je v tom, jestli opravdu Napoleon je nebo není v sarkofágu v Invalidovně, že...
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
Chtěl bych varovat  před výše zmíněným časopisem History revue. Nevím, jak Admin svůj odkaz mínil. Ta citace je jen reklamní slogan, který má se skutečností pramálo společného. History revue pojímá dějiny jako bulvár a k historii se má asi jako Blesk ke zpravodajství  . Výstižně situaci popisuje Petr Zídek v Orientaci, příloze Lidových novin (So, 24.5.2008), v článku "History bulvár". (Viz: )
Jeho postoj se dá shrnout do věty:
| citace: |
| Bulvární témata a pokleslý styl nejsou hlavním problémem časopisu. Tím je fakt, že všechny články jsou laciné kompilace z několika zdrojů či rovnou plagiáty. |
Neříkám, že by se v tom nedalo tu a tam najít něco zajímavého - mne samotného upoutala příloha o Francisu Drakeovi - ale když se dočtete, že Luther předjímal Husa a zvážíte, že nejde jen o tiskařského šotka, který prohodil jména, je vám z toho mírně nevolno  .
Výklad dějin pak vypadá v podání onoho časopisu jako zprávy bulváru "ze života celebrit". Největším problémem u tohoto periodika je však práce se zdroji: Poznámku "blíže se dočtete v... " tam můžete s klidem číst jako "uvedené jsem opsal především z... ".
Koneckonců, přesvědčte se sami.
Naposledy upravil Leon dne 2009-01-22, 10:56, celkově upraveno 1 krát |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
History revue je uboze směšné, to se asi všichni shodneme. Píšou tam nazdárci, co neumějí ani pořádně česky, obsah nemá smysl vůbec hodnotit, a z jejich "History revue hodnotí", kde pitomečkovi čtenářovi předepíší, co si o věci "myslet", by se člověk leckdy pos..., možná poch..., nebo taky pob...
Čímž bych uzavřel toto jistě ubohé a trapné hodnocení HR. Na svou obhajobu říkám, že těžko hodnotit History revue jinak než trapně a uboze, nezaslouží si rozhodně nic serioznějšího
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
EIFEL v jednom fóru uvedl:
| citace: |
| "Jak jsi napsal Leone mé zdroje jsou pochybného charakteru." |
(Žertoval ovšem.) To já vycházím výhradně z takových. (Téměř nežertuji.)
Na důkaz předkládám něco ze své pokleslé četby.
Před vícero lety jsem si v antikvariátu zakoupil knihu "Napoleon byl zavražděn" od Bena Weidera a Davida Hapgooda, o teorii a pátrání Stena Forshufvuda ve věci Napoleonovy otravy arzenikem. (Budiž mi proto jako polehčující okolnost přiznáno, že to bylo levné a účel mravně nezávadný.) Vím, že B. Weider se na těchto stránkách netěší právě velké důvěře. Abych předešel nedorozumění, podotýkám, že jsem si opatřoval četbu do vlaku, na ukrácení dlouhé chvíle, ne studijní literaturu. Měl jsem sice obavu, zda se nesetkám s přílišným bulvárem, ale letmé prolistování mne uklidnilo - zdálo se, že naleznu, co očekávám: vyprávění o okolnostech a průběhu Napoleonova vyhnanství a laikovi přístupný popis postupu a výsledků vyšetřování ohledně možné vraždy. Musím přiznat, že v tomto ohledu mne kniha nijak nezklamala, a kromě toho jsem byl vcelku příjemně překvapen poctivou snahou předložit k posouzení možné námitky i odpovědi na ně. Samozřejmě opět na laické úrovni, o nic jiného mi ani nešlo. Nechtěl jsem se zabývat žádnými studiemi z patologie a ani bych je nedokázal posoudit. Odborná pojednání mívají "málo šťávy", kdežto já toužil po příběhu, který však svým zpracováním neurazí soudnost odborně nevzdělaného čtenáře.
Říkám si, že by třeba někoho mohla zaujmout Forshufvudova argumentace. Proberu proto v co největší stručnosti otázky a odpovědi na ně, jak je autoři předkládají v 27. kapitole knihy. Citáty a parafráze pocházejí odtamtud.
Otázka 1: Důkazy o použití arzeniku jsou velmi přesvědčivé, proč tedy s nimi nepřišel nikdo již dříve?
Podle dobrozdání odborníka na jedy z pařížské policejní laboratoře ani v jednom z případů otravy arzenikem, které vyšetřoval, nerozpoznal žádný lékař správně a včas přítomnost tohoto jedu. Příznaky otravy arzenikem jsou totiž stejné jako příznaky více nemocí, které jsou lékařům známější. K zjištění otravy arzenikem je třeba posuzovat celý komplex příznaků a pro lékaře je pohodlnější konstatovat, že jde o nějakou chorobu, než uvažovat o možnosti otravy.
Otázka 2: Proč nepojal podezření přítomný Antommarchi, který se vyznal v patologii, přičemž otrava arzenikem byla v té době značně rozšířeným způsobem vraždy?
Je třeba vzít v úvahu rozdíl mezi akutní a chronickou formou otravy. Chronická forma, jíž bylo použito na Napoleonovi, vyvolává příznaky, které tehdejší lékaři neznali. Komplex příznaků vleklé otravy byl plně pochopen až po vydání jedné něm. studie v r.1930.
Otázka 3: Proč nepojal podezření nikdo z lékařských kruhů a historiků v pozdější době?
Až do doby, než Hamilton Smith vynalezl a použil novou metodu zjišťování přítomnosti arzeniku rozborem vlasů (tj. do 2. pol. 50. let 20. stol), neexistoval přímý hmatatelný důkaz toho, že byl Napoleon otráven. Paměti Bertrandovy a především Marchandovy, které poskytly mnoho důležitých podrobností o posledních dnech císařova života, nebyly tehdy ještě vydány. Otázku, zda nešlo o otravu arzenikem, nikdo nevznesl, a proto na ni nebyla dána odpověď.
Otázka 4: Nemohlo být zdrojem arzeniku něco jiného než jed? Například (a) císař používal pomádu na vlasy obsahující arzenik, (b) jed byl obsažen v závěsech Longwoodu, odkud se nějak dostal do Napoleonova organismu, (c) císař používal posilující prostředek, jehož složkou byl arzenik.
Používání arzenikové pomády na vlasy by vyvolalo stálou úroveň obsahu arzeniku a nikoli střídající se prudké vzestupy a poklesy, které byly zjištěny rozborem vlasů.
Kdyby šlo o jed pocházející ze závěsů, byli by museli onemocnět všichni obyvatelé Longwoodu, nejen Napoleon.
Posilující lék obsahující arzenik se ve Francii začal používat teprve okolo r.1860, kromě toho Napoleon podobné prostředky soustavně odmítal.
Otázka 5: Můžeme si být jisti, že k rozboru byly použity skutečně císařovy vlasy? (A) Od jakého majitele pocházejí? (B) Jaký je jejich původ?
Najisto především víme, že pocházejí od jedné a téže osoby. To je známo ze struktury stop arzeniku ve vlasech, která je u každého jedince právě tak odlišná jako otisky prstů.
Majiteli byli major Lachouque z Paříže, pan Clifford Frey ze Švýcarska, paní Mabel Brookesová z Austrálie, admirál Malcolm z Anglie a pan Gregory Troubetzkoy z New Yorku. Kdyby měly být falešné, musely by se vlasy jedné a téže osoby dostat do rukou každému z uvedených lidí roztroušených po celém světě, kteří se navzájem neznali.
O každém z oněch pramínků se vědělo z historických pramenů dříve, než s nimi vlastník přišel a poskytl je k analýze. (Ve dvou případech se jednalo o potomky lidí, kteří je obdrželi od císaře. Tyto pramínky se nikdy nedostaly mimo okruh jejich rodin. Další tři pocházely od příbuzných a pouze jediný od zcela cizích lidí.)
Otázka 6: Nebyl chybný rozbor těchto vlasů?
Analýzu vlasů prováděli známý specialista z oboru soudního lékařství Hamilton Smith a světoznámá Harwellská laboratoř. Ponecháme-li stranou jejich pověst, nemohli mít žádný zájem na falšování výsledků.
Otázka 7: Nemohl vlasy někdo podvrhnout?
Až na jednu výjimku byly vlasy předány přímo Hamiltonu Smithovi v Glasgowě.
Otázka 8: Proč Napoleona nezabili naráz, ale volili postupné trávení?
Za prvé, existovala obava z ohlasu ve Francii. Za druhé, i tak bylo dosaženo dostatečného výsledku - upoutání nemocného na ostrově. Za třetí, bylo třeba zohlednit ochranu a krytí pachatele.
Otázka 9: Kdo byl travičem, z jakých pohnutek a na čí příkaz?
Je zajímavé sledovat postupné zužování okruhu podezřelých:
a) Nejprve byli vyloučeni všichni, kdo nebydleli v Longwoodu, protože by nebyli s to namíchat jed pouze císaři samotnému.
b) Pak byli ze seznamu vyškrtnuti lidé, kteří tam nebyli po celou dobu vyhnanství, jelikož z rozboru vyplynulo, že císař dostával jed po celou dobu svého pobytu na ostrově.
c) Poté byl vyřazen Bertrand, poněvadž neměl příležitost - nebydlel v Longwoodu a s Napoleonovou domácností neměl nic společného.
d) Kuchař Pierron to také nemohl být, protože pokrmy pouze připravoval, ale nepodával. To dělali sluhové a od nikoho jiného by Napoleon nic nepřijal. Pierron nemohl vědět, kterou část připravené potravy Napoleon sní. Případy, kdy se chystalo jídlo výlučně pro něj, byly natolik řídké, že nemohly mít na průběh otravy vliv.
e) Z trojice sloužících - Marchand, Saint-Denis (Ali) a Noverraz nutno vyloučit poslední dva jmenované. Noverraz byl nemocen a upoután na lůžko v jednom z období, kdy byl císaři zcela určitě jed podáván.
f) Tím se soupis podezřelých zúžil na pouhé dva: hraběte de Montholon a komorníka Marchanda. Komorníka Forshufvud vylučuje na základě jeho charakteristiky: "Byl v Napoleonových službách plných 10 let, po celou dobu své dospělosti. Jeho matka sloužila v císařově paláci. Ani on, ani jeho příbuzní neměli žádné konexe s roajalisty. Žít s Napoleonem bylo to jediné, co Marchand poznal. Byl s císařem před jeho vypovězením na Elbu, za vyhnanství na Elbě i za stodenního císařství. Jeho matka pečovala ve Vídni o Orlíka, syna císaře Napoleona a Marie-Louisy. Proto bylo zcela přirozené, že odplul s Napoleonem na Svatou Helenu."
Na obviněného hraběte se podíváme příště  .
Příště: "Hrabě de Montholon - příběh traviče?"
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
Za silnou stránku Forshufvudovy argumentace pokládám - kromě propojení údajů zjištěných z rozboru vlasů s tím, co bylo známo o průběhu Napoleonova onemocnění - způsob, jakým se mu podařilo zodpovědět a do souvislostí vložit příběh pravděpodobného vraha. Posuďte sami. Jelikož se jedná o víceméně závěrečnou pasáž knihy, dovolím si rozsáhlejší citace.
A. Proč Montholon odplul na Sv. Helenu?
Pocházel ze staré aristokracie. Byl to důstojník, který nikdy nebojoval - ať vykládal o svých hrdinských činech co chtěl. Ve skutečnosti se nikdy nijak nevyznamenal. Napoleon o něm takřka nic nevěděl a Montholon určitě neměl důvod být císařovi nějak vděčný. Montholonův vojenský spis nemohl vyvolávat u Napoleona nic jiného než despekt. Císař zamítl Montholonovo povýšení, nedal mu povolení ke sňatku s Albine - a když se s ní hrabě přes jeho zákaz přece jen oženil, propustil ho ze služeb. Když Napoleon abdikoval a byl deportován na Elbu, pokoušel se Montholon získat přízeň Bourbonů. Ať tak či onak, měl daleko lepší pozici v roajalistických kruzích než u Napoleona. Jeho otčím byl blízkým stoupencem hraběte d'Artois. Nepochybně díky této známosti dostal Montholon v době první restaurace generálskou hodnost. V té době došlo k významné události. Montholon byl obviněn ze zpronevěry 6 000 franků určených na žold vojáků, kterým velel. Bylo to velice závažné nařčení, ale Montholon se před soudem nikdy neocitl. Pak se Napoleon vrátil z Elby. Ve svých pamětech nám Montholon říká, že se okamžitě přidal na stranu císaře. Neúčastnil se však tažení do Belgie, a ani nebojoval v bitvě u Waterloo, kdy Napoleon potřeboval každého muže.
Ukázal se v Napoleonově blízkosti teprve po Waterloo, kdy se pojednou objevil v Elysejském paláci jako komoří. Až po Waterloo, když už byl Napoleon vyřízen! Proč se chtěl tento mladý rozmařilý šlechtic náhle věnovat ztracené věci? Navíc se ucházel o Napoleonovu přízeň a projevoval přání odplout s ním na Sv. Helenu. Proč tento lehkomyslník, kterého bychom dnes označili za playboye, chtěl opustit dobré bydlo ve Francii, kde byli jeho lidé právě u moci a jeho otčím měl přístup ke královu bratru? Proč chtěl strávit nejlepší léta života na odlehlém ostrově ve službách muže, jemuž nebyl nijak zavázán? Montholonovi bylo 32 let, o pouhých 12 let méně než Napoleonovi. Exil mohl docela snadno trvat 20 nebo 30 let a Montholon by se vrátil domů jako starý muž. A proč? Jaká to byla vyhlídka? Proč chtěl Montholon provázet Napoleona?
B. Jak se Montholon choval na Sv. Heleně?
Montholon odmítal zakročit proti intimním stykům své manželky Albine s Napoleonem, i když se mu pro to Gourgaud vysmíval. Nikdy si na nic nestěžoval, nikdy nežádal, aby směl ostrov opustit. Dokonce i Bertrand, loajální Bertrand požádal o dovolení odplout do vlasti, avšak hejsek Montholon nikoli! Když Albine opouštěla Sv. Helenu, řekl mu Napoleon, že může odjet s ní, ale on se rozhodl zůstat.
C. Vysvětlení.
Byl poslán k Napoleonovi a pověřen odplout s ním na Sv. Helenu s jediným posláním - otrávit jej. Příkaz pocházel nejpravděpodobněji od hraběte d'Artois, duchovního otce a organizátora celé řady spiknutí, jejichž cílem bylo Napoleonovo zavraždění. Proč asi Montholon přijal tento úkol? Lze se domnívat, že hrabě d'Artois - nejspíš prostřednictvím Montholonova nevlastního otce - dal mladému generálovi na vědomí, že když úkol nepřijme, půjde do vězení za zpronevěru.
D. Provedení.
Montholon měl společně s Ciprianim na starosti záležitosti týkající se každodenního života v Longwoodu i obhospodařování osob. Byl správcem vinného sklepa a měl klíč od komory, v níž se víno skladovalo. To bylo ideálním prostředkem pro traviče. Napoleon vždycky pil jen své vlastní víno - vin de Constance - ze své láhve, zatímco jeho spolustolovníci dostávali vína jiná. Do Longwoodu se víno dováželo v sudech a tam se stáčelo do láhví. Pro správce vinného sklepa bylo tedy velice snadné namíchat arzenik přímo do sudu před stáčením. Také to bylo bezpečnější. Možnost, že bude travič přistižen, byla daleko menší než při míchání jedu do jídla. Do pokrmů by musel dávat jed pokaždé, zatímco namíchání do sudu vína poskytovalo záruku, že bude Napoleon dostávat otrávenou látku po celé příští týdny nebo měsíce. Navíc mohl vrah otravu přibližně dávkovat, protože věděl, že Napoleon nikdy nevypije k jídlu víc než půl láhve. To všechno mohl podniknout s minimálním rizikem.
Existují ještě další argumenty hovořící ve prospěch domněnky, že bylo použito vína. Napoleon jen málokdy někomu věnoval láhev svého oblíbeného nápoje a několik lidí, kterým se dostalo této pocty, onemocnělo chorobou se stejnými příznaky, jakými byl postižen císař. Láhev svého vína daroval rodině Balcombových - a paní Balcombová ochořela. Láhev Napoleonova vína dostal též Gourgaud, a také onemocněl. Gourgaud varoval Napoleona před nebezpečím otravy vínem a dokonce navrhl, aby všichni pili jedno a totéž víno, aby tak objektem úkladů nemohl být samojediný Napoleon. Císař však návrh odmítl.
E. Zametení stop.
V posledním období císařova života, v oněch prvních měsících roku 1821, tedy v době, kdy vrah použil ke konečnému usmrcení oběti klasické metody, přestal dávat Napoleonovi arzenik a přiměl lékaře, aby mu předpisoval drogy, jež jsou za normálních okolností neškodné, avšak oslabený organismus zahubí, aniž by v těle zůstaly stopy, které by mohly být zjištěny při pitvě - v každém případě bez zanechání stop, jež by se daly zjistit metodami existujícími v té době.
Příště dokončení: "Hrabě de Montholon - příběh traviče?"
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|
Úvod / Homepage
FAQ
Hledat
Registrace
Přihlášení
Back to Top