|
Pátek, 25 květen 2012 |
| Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma |
| Autor |
Zpráva |
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Zajimala by me jak by reakce autora clanku na nasi diskusi, nedamu mu o ni vedet? 
Jinak co se tyce te poznamky o nalezu hromadneho hrobu v litve, tak jsem k tomu taky neco objevil. Jinak to taky probeho pred nejakou dobou v Objektivu, nebo necem takovem, videl jsem z toho poslednich par minut.
Obøí hrob svìdèí o zkáze Napoleonovy armády
Objev nejvìtšího masového hrobu z dob napoleonských válek v litevské metropoli Vilniusu vrhl nové svìtlo na katastrofu Napoleonovy Grande Armée, která v roce 1812 vtrhla v poètu 614 tisíc mužù do Ruska. Podle archeologù bylo až 40 tisíc tìl uloženo do nìkdejšího pøíkopu, který nechal Bonaparte vykopat kolem mìsta pøed zahájením tažení.
29.1. 18:53
VILNIUS - "Tìla byla pohøbívána v 40stupòových mrazech, což nám pomohlo stanovit pøíèinu úmrtí. Na 80 procent mìlo kožní nemoci a mnohé mužské lebky svìdèí o vysokém stadiu syfilidy," øíká anatom Rimantas Jankauskas. "Je to docela záhada, jak takto nemocní muži dokázali ujít pochod dlouhý 1100 kilometrù," dodává. Masový hrob podle nìj skrýval také pøekvapivì vysoký poèet ženských koster.
Osudový omyl
Tažení, zahájené pøekroèením Nìmenu 24. èervna 1812 bylo bodem obratu v Napoleonovì kariéøe a podle mnohých historikù se øadí k jednomu z nejvìtších strategických omylù v dìjinách vojenství. Dùvodem byla snaha pøimìt cara Alexandra I., aby se pøipojil ke kontinentální blokádì Anglie, car však nechal Napoleona ve vypálené Moskvì marnì èekat pìt týdnù na podpis kapitulace. Na konci øíjna zahájila armáda ústup, který nepøežilo devìt z deseti vojákù.
Masový hrob celé Evropy
K objevu masového hrobu došlo již koncem roku 2001 pøi zahájení výstavby moderního sídlištì, teprve nedávno se však podaøilo odhadnout celkový rozsah pohøebištì. Litevští stavitelé jej zprvu považovali za hrob obìtí nacismu èi stalinských èistek, archeologové však díky objevu knoflíkù a uniforem urèili správnou dataci 190 let staré tragédie. "Zdaleka ne všechny uniformy byly francouzské, do Ruska tehdy vtrhla celá Evropa," øíká francouzský antropolog Olivier Dutour. Tažení se úèastnilo celkem 20 národností mimo jiné Portugalci, Italové, Nìmci, Rakušané, Španìlé, Chorvati, Litevci a hodnì Polákù, kteøí chápali tažení jako odvetu za rozdìlení jejich zemì, k nìmuž došlo pøed 17 lety.
Okna utìsnìná mrtvolami
Podle historikù však tragédie pøíchodem do Vilniusu 9. prosince neskonèila. Vyhladovìlí vojáci si pøejídáním zpùsobili nutrièní šok, další zahynuli ve snaze pøíliš rychle se rozehøát a mnozí zmrzli v 35 stupòových mrazech poté, co opilí usnuli na ulicích. Když o 24 hodin pozdìji vtrhli do mìsta kozáci, nalezli jen nebojeschopné zbytky vojska. Britský dùstojník pøi ruském velení Robert Wilson v pamìtech líèil otøesné obrazy z francouzské vojenské nemocnice, v níž byla všechna okna utìsnìna mrtvolami, aby zranìní nezmrzli. Sám Napoleon prchl od armády v koèáøe se svým litevským poboèníkem, jemuž dal dvì pistole s tím, že nesmí padnout do zajetí. Ostatky mají být pohøbeny na místním vojenském høbitovì, pøièemž francouzská vláda zvažuje vybudování pomníku.
[Rostislav Matulík]
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
 |
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Pri hledani na netu se mi do cesty pripletlo tohle, takze zajemci o "kanon napoleon" ted vedi kam se mohou obratit... 
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leoš
Příspěvky: 30
Témata: 1
Caporal
Jednotka: Annoux
|
|
"To neòi von...."  To je urèitì nìjaký Španìlský originál. Ten co myslím byl plastový a rozebraný v krabièce. Musel se slepit a nabarvit. A pokud se to podaøilo, tak to vypadalo mnohem lépe než toto. 
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Admin
Příspěvky: 724
Témata: 38
Jednotka: 18e de ligne
|
|
Je jasne, ze stavebnici meho kdysi tak oblibeneho  vyrobce to jiste nahradit nemuze, ale kdyz uz jsem na nej narazil, tak sem ho tu soupl. Mozna by jsem meli poslat tu adresu i autorovi toho skveleho clanku... 
_________________
Největší zloch Velké armády... |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
Trochu mne mrzí  , že se diskuse odchýlila od ohlášeného námětu "Napoleon a Waterloo". Ten výchozí článek od Jana Hurycha je ovšem ztrátou času. Pokusil jsem se z něj vypreparovat nějaké rozumné námitky týkající se tažení r.1815, ale s mizivým výsledkem. Většinou to byla jen tvrzení bez jakékoli argumentace, případně chytrolínství po vzoru "po bitvě je každý generál". (Kdyby se Napoleon vklínil mezi Wellingtona a Blüchera, jak mu radí náš Honza, a ti jej vzali do kleští, tak by mu vyčetl zase toto. Kdyby se pustil do bitvy dříve a děla uvázla v bahně, prohlásil by, že Napoleon měl ještě počkat. Atp.)
Snad by šlo zvážit alespoň následující okolnosti, přičemž u každé by bylo třeba se ptát: (A) Je to skutečně pravda? (B) Pokud to pravda je, mělo to na výsledek tažení či bitvy opravdu zásadní vliv? (C) Kdo a jakou nese odpovědnost?
1) Přílišné rozptýlení armád. 2) Pendlování Droueta mezi Neyem a Napoleonem v průběhu bitev u Quatre-Bras a Ligny. (Bývá přičítáno spíše na vrub nedostatečné práci štábu, kde citelně chyběl maršál Berthier.) 3) Pozdní zahájení bitvy. 4) Předčasný útok Neyova jezdectva. 5) Odmítnutí brát zřetel ke zprávám o blížících se Prusech. 6) Údajné opomenutí zneškodnění anglických děl při opakovaném dobytí jejich pozic. 7) Pozdní a proto zbytečné nasazení gardy.
Protože jsem nečetl Napoleonovy paměti, zajímalo by mne, zda je pravda, co se v článku tvrdí, totiž: (a) že v nich hledá chyby především u druhých namísto sebe a (b) že snižuje či neuznává zásluhy svých protivníků, Wellingtona a Blüchera.
Možná by však bylo lepší hodit celý ten nepovedený Honzíkův elaborát za hlavu, aby si člověk nepřivodil stav, který existencialisté nazývali nauzea  . S případnější námitkou jsem se setkal v Pamětech Marcellina de Marbot. V místě, kde vypočítává Massénovy chyby v portugalském tažení (díl II., kap. 17), zmiňuje toto: "...Hlavním naším cílem mělo být rozdrcení jádra nepřátelských jednotek na otevřeném terénu. Francouzi však mívají naneštěstí zvyk, že neobejdou a nenechají za sebou žádné opevněné postavení. Nejednou se nám tento zvyk stal osudným, zejména ve Fuentes d'Oňoro a u Waterloo. Tam jsme paličatě útočili na statky Haye-Sainte a Hougoumont. Místo toho jsme je měli jednou divizí blokovat a dál útočit na už silně otřesené anglické linie. Zbyl by nám čas tyto linie zničit ještě před příchodem Prusů, což by nám zaručilo vítězství. Odříznutí obránci farem by pak složili zbraně. Podobně tomu bylo u Malplaquet." Jiří Kovařík tomuto názoru v poznámce přitakává : "Počítačové simulace (Fields of Glory a zejména Waterloo ze série Battleground, obě od firmy Microprose) toto Marbotovo zdánlivě odvážné tvrzení plně a jednoznačně potvrzují."
Domníval jsem se, že Marbot někde klade vinu též generálu Exelmansovi, veliteli 2. jízdního sboru u Waterloo, za unáhlené zahájení útoku a strhnutí ke generálnímu nástupu jezdectva, ale dopátral jsem se pouze jeho zmínky o Exelmansově zbrklosti: "Pokud šlo o velitele divize, generála Exelmanse, znali jsme ho jen z toho, co se v armádě povídalo. A tento hlas svědčil o zářné odvaze, současně však mluvil o nedostatku velitelské uvážlivosti v boji. Důkaz jsme o tom dostali hned během následující události... Nikdy jsem se z této kruté porážky nevzpamatoval! Nedobrý názor na Exelmanse jsme už nezměnili." (díl II., kap. 42)
Poznámka: JAKUB kdysi napsal:
| citace: |
| "...jízda se má k jezdectvu, jako se má chůze k pěchotě. A také proto, že je rozdíl mezi "jízdním" a "jezdeckým", co je "jezdecké", patří jezdectvu, co je "jízdní", je na koni. Pluk jízdního dělostřelectva, jízdní důstojník. Ale jezdecký pluk a jezdecký důstojník. Ve všech jazycích to tak je. Francouzsky: à cheval (jízdní) a de cavalerie (jezdecký), anglicky: horse (jízdní) a cavalry (jezdecký), německy: zu Pferd či reitend (jízdní) a Kavallerie- (jezdecký), rusky: конный (jízdní) a кавалерийский (jezdecký)." |
Tak pardón, za ten "jízdní sbor" nemohu já  , nýbrž Jiří Kovařík.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
| citace: |
| Trochu mne mrzí, že se diskuse odchýlila od ohlášeného námětu... |
...před třemi lety
| citace: |
| ...zajímalo by mne, zda je pravda, co se v článku tvrdí, totiž: (a) že v nich hledá chyby především u druhých namísto sebe a (b) že snižuje či neuznává zásluhy svých protivníků, Wellingtona a Blüchera. |
Ovšem, přece nečekáš, že přizná své chyby nebo kvality protivníka 
Marbota bych ovšem rozhodně nebral vážně. Věc s Hougoumontem je poněkud složitější (a obtížně pochopitelná), a věc s La Haye Sainte taky, protože hlavní počáteční útok nesměřoval ani tam ani tam, ale proti Wellingtonovu levému křídlu, vše následující už bylo podle všeho zbytečné, improvizace bez koncepce a smyslu, motivovaná neochotou připustit si, že je konec, spíš než čímkoli jiným, dramaticky nafouknutý útok gardy, nesmyslný a absurdně zahájený jezdecký útok; bitva byla prohraná ve chvíli, kdy byly nařízeny monstrkolony 1. sboru, zálohy nebyly, Wellingtonovi ten útok nijak neublížil, bylo tedy vymalováno.
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Eifel
Příspěvky: 1032
Témata: 43
Général de Brigade
Jednotka: 1er cuirassiers
|
|
No jak vidím a hlavně čtu , tak letošní tažení 1809 s takovým štábem máme v kapse. 
_________________
"Haut les têtes, la mitraille n'est pas de la merde !" |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
K EIFELOVI: Ve štábu si to vyřiďte jak libo, ať to s vámi po 200 letech nedopadne jako u Aspern.
K JAKUBOVI:
| citace: |
| "Ovšem, přece nečekáš, že přizná své chyby nebo kvality protivníka." |
No, mám-li být upřímný, pak u Napoleona jsem to opravdu neočekával. Jeho vlastní obraz v dějinách pro něj byl zjevně důležitější než skutečnost. Na druhé straně bych komukoli nerad činil nepodložené předhůzky.
| citace: |
| "Marbota bych ovšem rozhodně nebral vážně." |
Ono mi nešlo ani tak o osobu (homo) jako o argument sám (res). Vypravěč sice občas předkládá takové ty "vzpomínky starého zbrojnoše" a vymýšlí si, ale to přece neznamená, že by v něčem nemohl mít pravdu. Proč se nad tím nezamyslet, zvlášť když mu to podporuje jiný starý zbrojnoš, JK.
| citace: |
| "...hlavní počáteční útok nesměřoval ani tam ani tam, ale proti Wellingtonovu levému křídlu..." |
Vidím, že si budu muset doplnit znalosti. Domníval jsem se - že by pod vlivem Bondarčukova filmu? - že útok začal na pravé křídlo, "šrumcem" okolo Hougoumontu, za účelem zaměstnání protivníka a snad i odvedení jeho pozornosti.
| citace: |
| " ...bitva byla prohraná ve chvíli, kdy byly nařízeny monstrkolony 1. sboru, zálohy nebyly, Wellingtonovi ten útok nijak neublížil... " |
Tedy chyba ve způsobu útoku spíše než v čemkoli jiném? (V místě asi ne, když dotyčné křídlo bylo oslabeno, poněvadž odtud Wellington očekával pruskou pomoc?!) Byla to jediná takto osudová?
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Neapolio iter fecit ducens exercitum centum viginti milia hominum in Belgium, ubi dux Wellingtoniae et Blucher, habentes pro se quisque in imperio similem esercitum, Britannicorum, Borassicorum et Belgarum compositum, erant. Neapolio, in Waterloo, planitia apud Bruxellas (Bruxelles) posita, profligatus die 18 Iunii 1815, fugere debuit. (Vicipaedia)
Marbot je pěkné čtení, ale smysl jeho psaní byl především o Napoleonově obraze v dějinách, jak píšeš. K Waterloo je třeba sáhnout po lepších pohledech, než jaké může nabídnout plukovník husarského pluku na krajním pravém křídle, který píše s odstupem mnoha let a s tučnou částkou z císařovy vůle vyplacené, aby mělo jeho dílo ten správný císařský tón.
Pravda, česky toho mnoho k dispozici není. Moderní přístup lze nalézt třeba tady: ; diskuse se o věci vedou neustále a tradiční výklad bitvy už prostě nemá šanci tváří v tvář svědectvím a rozporům v oficiálních hlášeních a zprávách obstát. Lze celkem úspěšně pochybovat, že Francouzi věděli, proti čemu u Hougoumontu stojí a čeho chtějí a mají dosáhnout. Lze dokonce s jistotou tvrdit, že pan vrchní velitel podceňoval situaci a protivníka do takové míry, že se dopustil omylu při čtení mapy (aniž by současně bylo třeba tvrdit, že to byl zásadní problém). Stejně tak lze s jistotou tvrdit, že 6. sbor nestál tam, kam jej staví tradiční popis bitvy, tj. nalevo od silnice ze Charleroi, ale že, se značným zpožděním, dorazil na místo logické - do třetí linie za francouzské pravé křídlo. Atd., atd. Je toho hodně. Včetně toho, že Napoleon v noci ze 17. na 18. června rozhodně bojiště neprozkoumával a nepřátelské linie neprohlížel, ač ve svých pozdějších verzích příběhu, jež se staly oficiálními, tvrdil, že ano. Gourgaudovi řekl 23. června 1817, mj.: "Kdybych nebyl tak unavený, projezdil bych na koni celou noc. Ty zdánlivě nejmenší události mají často největší dopady."
Do říše pohádek dle mého soudu patří tradiční svalování viny na nějakou neschopnost francouzského štábu. Lze diskutovat o tom či onom doloženém pochybení, odpovědnost je však jednoznačná, ať už jde o zmatek s 1. sborem ze 16. června, o ztrátu dopoledne 17. června, o formulaci úkolů, jimiž byl po Ligny pověřen Grouchy. Absurdní je taky scéna, při níž vrchní velitel za středem armády je první, kdo si všimne kolon, jež míří této armádě do boku.
Jiří Kovařík napsal, že Waterloo je Marengo naruby (nebo obráceně), má taky dost společného se Slavkovem. Stav, způsob a čas, v němž Severní armáda dorazila na bojiště, nemůže nepřipomenout stav, v němž dorazila na Pratecké návrší koaliční armáda v noci z 1. na 2. prosince 1805. Napoleonovo sebevědomí, ač by šlo asi s úspěchem tvrdit, že do značné míry hrané, protože tonoucí se stébla chytá, nemůže nepřipomenout podobné nálady zejména v carském štábu před Slavkovem. Naproti tomu na druhé straně bylo vše poněkud jinak, znali tam své reálné možnosti, stejně jako je znal před Slavkovem Napoleon. Paralely jsou ošemetná věc, ale diskusní fórum je asi snese
| citace: |
| útok začal na pravé křídlo, "šrumcem" okolo Hougoumontu, za účelem zaměstnání protivníka a snad i odvedení jeho pozornosti |
Bondarčukův film nemám rád. Tohle je jistě pravda ale, aktivita fr. levého křídla měla na tuto část bojiště odvést alespoň část Wellingtonových sil ze středu a levého křídla. Což jen podtrhuje význam útoku, který měl provést 1. sbor, a který byl proveden způsobem nepochopitelným a nevysvětlitelným.
Je možné, aby vrchní velitel nejen nenařídil formaci a způsob útoku v hlavním směru, jímž chce nepřítele porazit, ale aby o formaci a způsobu útoku ani nevěděl, aby bylo možné posléze tvrdit, že za to "nemohl"? Absurdní, a to nejen proto, že Napoleon se formacemi své pěchoty zabýval vždy, a i na Svaté Heleně vypracoval projekt manévrů a odpovídající organizace batalionů (velice podivný, mimochodem).
Zkusme to připustit. Napoleona nezajímalo, v jakých formacích a jak 1. sbor zaútočí. O nepříteli přehled neměl, to je jisté, a v tomto smyslu mohl jen předpokládat a doufat.
"Předčasný" útok kavalerie. Nepitvejme teď, jak k němu došlo, proč, kdo co zavelel, co tím kdo zamýšlel a jak to kdo pochopil. Máme tu vrchního velitele, kterému tragicky ztroskotal úvodní útok, jímž chtěl prorazit nepřátelskou první linii a rozdělit protivníkovu armádu na dvě části. A máme tu taky vrchního velitele, jemuž se rozjela do předčasného a absurdního útoku na netknutou, připravenou, silnou a dělostřelectvem mohutně podporovanou pravidelnou pěchotu celá záložní kavalerie.
Máme tu vrchního velitele, jehož pravé křídlo se celý den snažilo dobýt nesmyslné domečky za lesíčkem, a neudělalo vůbec nic jiného. Není na místě se ptát, co tento vrchní velitel vlastně na bojišti tvořil, než že pokračoval v od počátku ztracené bitvě, klamal vlastní armádu ohledně příchodu Prusů a nesmyslně nasadil gardu? Ne pozdě, ale úplně zbytečně. I kdyby útočila o hodinu dříve, o dvě hodiny dříve, nic by to nemohlo změnit.
Špatná armáda, špatní důstojníci a generálové a špatný štáb, nerozhodný Grouchy, bláznivý Ney. Ta armáda mimochodem, jakmile zmizelo politické zadání obsadit Brusel a utopit Angličany v kanále, předvedla s týmž štábem, týmiž generály a po mnoha těžkých bojích mistrovský ústup.
Ale aby to nebylo takové jednostranné... já ho osobně celkem chápu, co mohl dělat, když se z Elby vrátil, jaké jiné měl možnosti. Na co všechno musel myslet, jak moc se mohl soustředit na detaily tažení. V takových podmínkách a proti takovým protivníkům. Dovedu si představit, že toho měli prostě 17. ráno všichni dost a že se rádi opíjeli vírou. A že toho v té příšerné bouřce měl on sám tím více dost 17. v noci, a že mohl věřit, že Angličané stejně ustoupí a že ráno žádná bitva nebude, proč by tedy studoval mapu a jezdil v tom nečase po bojišti. Je možné, že by ta bitva probíhala a dopadla jinak, kdyby nepršelo. Taky by vůbec nemusela být, kdyby neměl lord žalářník svého drahouška v Janově, ale pěkně v Porto Ferraiu. To jsou zbytečná kdyby.
Přes tohle všechno považuju za základní a nejenepochopitelnější prů.er celé věci způsob útoku 1. sboru. V roce 2004 jsem to viděl takto: Dnes mám v ruce mnohem víc pramenů a celou tu věc považuju za ohavnou, hnusnou, odpornou, nechutnou a nevysvětlitelnou. Řadit rozvinuté bataliony do sevřené monstrkolony je zhovadilost. Udělat to před nepřítelem, jakým jsou Angličani, je důkaz čisté neschopnosti se jakkoli po šesti letech poučit. A udělat to v terénu, jaký tam 18. června ráno byl... darmo dál mluvit.
Určitě to nebyl nějaký omyl, nedorozumění v povelu. Určitě v tom mohl hrát roli Ney a skrze něho Jomini, který se k takové formaci nějak podezřele ve svém Précis de l'art de la guerre "aktivně nezná" - jako jediný teoretik... ostatní taková formace nidky ani nenapadla. Odpovědnost je jednoznačně a čistě na Napoleonovi.
Účel taková formace může a musí mít jediný - prorazit. Nejde ani ve snu, jak se někteří historikové snaží popisovat, o kombinaci kolony a "linie", tedy spojení palebné síly s razancí. Taková věc je nemožná a neexistuje. Kdo chce vést boj palbou, ten se rozvine, kdo chce prorazit, ten volí sevřenou kolonu. Toto byly sevřené kolony. Tři bataliony v útočných kolonách vedle sebe povedou úplně stejně účinnou palbu jako jeden čelní batalion, ale nadto se budou umět svižně rozvinout, o formaci karé nemluvě. Ostatně... karé, kolona, která měla pro špatnou koordinaci útoku čas na nějaké základní obnovení vyrovnanosti řadů (Donzelot) karé zformovala a jezdecký protiútok odrazila (byť spíš proto, že na ni útočila kavalerie, která už předtím jednu kolonu rozdupala).
Svůj aktuální pohled na způsob útoku 1. sboru jsem dal dohromady v rámci diskuse o těchto věcech na jednom francouzském fóru někdy loni. Srovnávali jsme dostupné francouzské a britské prameny a vyšel tento pohyb... (zleva Quiot, Donzelot, Marcognet, Durutte; u Quiota v monstrkoloně brigáda Bourgeois)...
Jedna z dosti podstatných otázek se týká případného úspěchu. D'Erlon neměl žádné zálohy. I kdyby uspěl a na výšině se chytil, ty jeho kolony by se, a po boji už definitivně ne, nemohly pořádně a hlavně rychle rozvinout v jakémkoli směru. Jak to přesně probíhalo a co mělo následovat, proč to neuspělo, a jaký to mělo dopad na další vývoj bitvy... následný boj o La Haye Sainte je čistá z nouze ctnost bez jakéhokoli významu, stačí se na takové snažení podívat z druhé strany, kde stojí dvě prakticky netknuté linie kvalitní pěchoty a jezdecká záloha, a odkud sledujeme urputný boj zbytků 1. sboru o domečky bráněné na zdrženou několika stovkami lehkých pěšáků... domečky pod kopcem, který bude třeba dále zdolat, mimochodem.
Atd., je to téma...
J.
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
| Jakub napsal: |
| "Marbot je pěkné čtení, ale smysl jeho psaní byl především o Napoleonově obraze v dějinách, jak píšeš." |
Pozor, takto jsem to nenapsal ani nemínil. Nechtěl bych být k Marbotovi nespravedlivý. Upřednostňování Napoleonova obrazu v dějinách před skutečností jsem nepřipisoval Marbotovi, nýbrž Napoleonovi samotnému. (Ovšem pouze na základě jeho celkového počínání, nikoli Nap. pamětí, které jsem nečetl.)
| citace: |
| "K Waterloo je třeba sáhnout po lepších pohledech, než jaké může nabídnout plukovník husarského pluku na krajním pravém křídle, který píše s odstupem mnoha let a s tučnou částkou z císařovy vůle vyplacené, aby mělo jeho dílo ten správný císařský tón." |
To je jistě pravda a já s tím souhlasím. Uvedl jsem jej - opakuji - pouze jako podnět k úvaze. Že nebyl přímo na bojišti, že píše s odstupem 30-ti let a že má v kapse něčí příspěvek, je druhotné. Marbot na základě svých zkušeností z jiných tažení soudí, že k podobné chybě, s jakou se tam setkal, došlo i u Waterloo. V tom se může mýlit, anebo mít pravdu. To je podstatné. Zdůvodnění to ještě není. Vlastní účast, paměť a pohnutky jsou vedlejší.
Samozřejmě Tvoje argumentace je na jiné úrovni. Rozbor opřený o zkoumání dobových dokumentů je přesvědčivým a podloženým zdůvodněním. Díky za něj, zvláště pak za mapu s animací s jejíž pomocí si člověk může zjednat náležitou představu. O tom zvláštním řazení kolon 1. sboru jsem nic nevěděl a o stupni nalomení anglické obrany měl asi chybné mínění. Myslím, že výklad ocení i ostatní návštěvníci těchto stránek, ať odborníci či nadšenci.
Pokud jde o samotnou osobu a nikoli o uvažovanou záležitost, Marbota si cením pro jeho loajalitu k bývalému "zaměstnavateli" z jedné strany a na druhé straně, že nebyl jeho zcela nekritickým obdivovatelem a nevyznačoval se nějakou do očí bijící nemístnou shovívavostí. (Nemyslím, že by to u něj zásadně ovlivňovala peněžní stránka věci. Zamlčování nepříjemných skutečností bych u něj přisoudil spíše snaze nekazit obraz Francie a Francouzů.) Jsem proto ochoten prominout mu mnohé, například vymyšlenou účast ve slavkovské bitvě. Chápu, že jej muselo mrzet, že na něj den či dva s tou řežbou nepočkali a mohl mít pocit, že jeho vyprávění je bez ní neúplné a zasluhuje doplnění. Koneckonců jej při tom prozrazuje změna stylu v místech, která neopírá o vlastní zážitek.
| citace: |
| "Jiří Kovařík napsal, že Waterloo je Marengo naruby (nebo obráceně), má taky dost společného se Slavkovem. (...) Paralely jsou ošemetná věc, ale diskusní fórum je asi snese." |
Určitě ano. Vždyť tyto stránky nenavštěvují jen na slovo vzatí odborníci, ale též nadšenci a zvídavci (viz mne). Srovnávání je výborná věc pro porozumění. Člověk si při něm může mnohé uvědomit, a jiné zase zamítnout. Každopádně poskytuje dobrou příležitost k úvahám a diskusím. ...
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Leon
Příspěvky: 656
Témata: 30
Major
|
|
... V nichž však opatrnosti není nikdy nazbyt, jak ukazuje „rozdrcení královských lilií“ jedním povědomým vojínem-Pobočníkem (forum.jajjun.com – Historie a Technika – Historie – 1815 Waterloo) během osudného 30. června 2010:
Je mi občana Royala trochu líto. (Když pomyslím na některé své opovážlivosti zde i jinde, mírně mi zatrne...  Ovšem život je polemos. Díky, Rozume a Přírodo, že jsem tak neskonale skromný a prozíravý!) Doufám, že nezatrpknul a dál se nadšeně věnuje historii. ... Možná maličko obezřetněji.
|
|
| Návrat nahoru |
|
|
Jakub
Příspěvky: 2943
Témata: 156
Général de Division
Jednotka: 57e de ligne
|
|
Ona je jedna věc být zapálený do historie a jiná pak psát hlouposti a pohrdavě se vyjadřovat o textech někoho jiného bez schopnosti či ochoty se pak pustit tedy do dišputace...
_________________
Le Terrible que rien n'arrête! |
|
| Návrat nahoru |
|
|
|
|
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete hlasovat v tomto fóru
|
|
|
|
Úvod / Homepage
FAQ
Hledat
Registrace
Přihlášení
Back to Top